| Content | Bohuslav Martinů has just returned to New York and found Zdeněk Zouhar's letters and his song cycle, which he likes. He appreciates Zouhar's plain speaking and is glad that Martinů's songs [New Palladium, H. 288, Songs for One Page, H. 294, and Songs for Two Pages, H. 302] pointed the way for him. |
| Diplomatic transcription of the letter | Říjen 1949
Milý příteli,
vrátil jsem se teprve teď zpět do New Yorku[1] a našel Vaše dopisy a Váš cyklus písniček[2]. Jsem rád že akcentujete českou notu[3] a nezapomínáte na to nikdy a jsem rovněž rád že Vám moje písničky naznačily cestu,[4] nezapomeňte ovšem že já sám jsem k němu došel po boji mnoha a mnoha let[5]. Prostý projev je to nejtěžší, co si umělec může dáti za cíl. Váš cyklus se mi líbí a ještě více se mi líbí že Vám je 22 let, to jest, že máte před sebou řadu let těžké a zodpovědné práce v níž nic se nedostane zadarmo, nezapomeňte na to ani pro okamžik. Také se mi líbí že jste od Macochy to je kraj kde lidé mají srdce na pravém místě a na to také nezapomeňte.[6] Děkuji Vám za Vaši důvěru a mnoho Vás zdravím.
Váš B. Martinů
|