Říjen 1949

Milý příteli,

vrátil jsem se teprve teď zpět do New Yorku[1] a našel Vaše dopisy a Váš cyklus písniček[2]. Jsem rád že akcentujete českou notu[3] a nezapomínáte na to nikdy a jsem rovněž rád že Vám moje písničky naznačily cestu,[4]  nezapomeňte ovšem že já sám jsem k němu došel po boji mnoha a mnoha let[5]. Prostý projev je to nejtěžší, co si umělec může dáti za cíl. Váš cyklus se mi líbí a ještě více se mi líbí že Vám je 22 let, to jest, že máte před sebou řadu let těžké a zodpovědné práce v níž nic se nedostane zadarmo, nezapomeňte na to ani pro okamžik. Také se mi líbí že jste od Macochy to je kraj kde lidé mají srdce na pravém místě a na to také nezapomeňte.[6] Děkuji Vám za Vaši důvěru a mnoho Vás zdravím.

Váš B. Martinů