Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odeslání
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání17.01.1956
PříjemceŠebánek, Karel
Příjemce (korporace)Český hudební fond
Lokace přijetí
Poznámka k lokaci přijetí[Praha]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z pozůstalosti K. Šebánka, CBM Polička
Předchozí vlastníkŠebánek, Karel
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kkš 1022
Stará signatura v IBM56/LVI/129
Signatura v IBMŠeb 1956-01-17
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů již není v Boosey & Hawkes, [SNKLHU] mohou dostat novější kompozice, když budou dobře platit. Doufá, že už vydávají OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK, protože je dostal od B&H zpět. Mohou tedy dát povolení také Jiřímu Trnkovi ohledně filmu. BM píše také Václavu Bachtíkovi. BM má od B&H jen katalog věcí, které byly vydány nebo mají být vydány. Jsou tam i skladby, které BM nechce tisknout, a jiné, které vůbec nezná. V Dilii zbytečně rozepisují skladby. B&H se bude starat hlavně o operní věci, do kterých dali peníze. Co se stalo s JULIETTOU ve Wiesbadenu, mu nikdo neřekl, už byla na plakátech. Až něco zjistí, pošle partituru domů k rozmnožení, to je teď nejdůležitější.
Diplomatický přepis dopisu

Obálka [NEW YORK,N.Y.17 1956/JAN 18/2–AM]

 

Jan.17.56

Milý Karle Veliky:

Tak konečně mám bejvák,čímž se situace podstatně změnila[1] a budu miti více nálady ti odpovědeti na tvoje bujné dopisy. Ted ti jenom chci sdělit novinku že už nejsem s B.& H. a tak chceteli dostat novější komposice,jsou zde značné možnosti , kdyz budete dobře platit.[2]Doufám tež že jste se už vzpamatovali ze Studánek a že se ted soustředíte na jejich vydání,jelikoz jsem je dostal konečně zpět od B.H.[3] Čimz také můžeš sdělit moje povoleni Trnkovi co se filmu týče.[4]Současně odpovidám Statnímu Bachtíkovi,[5]který ostatně už dostal tež zprávy od Dr. Rotha. On mi piše (Bachtík)[6]ze dostal povoleni od Dr. Rotha,ale ovšem jistě vi že komposice patří teď mně a že na ni musime udělat smlouvu.[7]Ohledně dalších věci a možnosti vydáni u nás napiš mi diskretně jaká je situace a co by se dalo dělat. Také jsem dosud nedostal kopii smlouvy co je nebo bude s B.H. a mam jenom ten katalog věcí které byly vydány a hlavně věci,které maji byti vydány.A na to tě chci též upozorniti,aby se netisklo nic aniž by mi/ose[8] dali předem zpřávu,protože jsou v tom skladby které nechci aby byly tisknuty a jiné které vůbec neznám a nevim kdo je napsal.[9] Rovněž z Divad. agence jsem dostal dopis na který teď odpovidam a tam myslim tež dělaji mnoho alespon pro okamžik zbytečné práce ,co se rozpisu týče a snad si mysleji že se smlouvou s BH. se stanou zázraky,coz se mýlí.[10] To víš že B.H. bude se starati hlavně o věci operni do kterých oni B+H[11] strcili prachy,tak at nepospichaji. Nejdulezitejsi věc a aktuelni by byla Juliette a to též nevim co se vlastně ve Wisbadenu stalo,bylo to uz na plakátech.[12] Z Londýna jsem dostal dopis po 3 mesičnim mlčení ale nezminuje se o ničem. Tak to vypátrám co v tom je a pak bych eventuelně poslal partituru domu k rozmnoženi, to by bylo nejdulezitejsi, ostatni věci maji čas.[13] Ozvi se tež jak žiješ,ty máš přece byt, nemáš? A měj se pěkně v novém roce a pracuj na naroda roli dedičné[14] a napiš. Pozdrav Diviše,musim poslat zase Coffee abyste meli co piti když mne drbete.[15] nazdar.

B. Martinů[16]

Věcné poznámky k DP

[1] O svém novém bytě na adrese 108 East 60 Street, New York 22, píše Martinů Šebánkovi již v předchozím dopise (srov. CBM, PBM Kkš 1021).

[2] Od Ernsta Rotha, zástupce nakladatelství Boosey & Hawkes, dostává Martinů 2. ledna 1956 dopis, v němž jej Roth informuje o neprodloužení smlouvy, a jako důvod uvádí: „Our contract with you expired on the 31st December and I am afraid that, at least for the moment, I do not see a possibility of renewing it. We have so many of your works still waiting for publication, that we possibly could not keep pace with your production[…].“ („Naše smlouva s Vámi vyprší 31. prosince, a já žádnou možnost ji obnovit. Máme ještě tolik vašich skladeb, které čekají na vydání, že nejsme schopni držet krok s vaší produkcí […].“(CBM, PBM Kd 15/1). Rukou ještě Roth česky připisuje lakonické rozloučení „to je život!“. O ukončení smlouvy krátce informuje Martinů také rodinu do Poličky, ale až v dopise z 10. února 1956: „Z Boosey Hawkes jsme smlouvu přerušili a tak budu ted vice volný s komposicema, oni mají jste jestě mnoho věci k vydani z drívjejška.“ (CBM, PBM Kr 516).

[3] Jak pražská „předpremiéra“, tak poličská premiéra Otvírání studánek, H 354, zaznamenala obrovský úspěch, o němž skladateli referovali mnozí známí, skladba měla také velký ohlas v tisku. Nyní šlo skladateli o vydání díla, Vít Zouhar k tomu uvádí: „Smlouva mezi skladatelem a pražským nakladatelstvím má datum 6. března 1956. Podobně jako v případě Boosey & Hawkes, byla i tato smlouva výhradní, bez časového a teritoriálního omezení. Nakladatelství se v ní zavázalo, že dílo vydá do 31. 12. 1956 v nákladu 1 000 výtisků. […] Skladatel obdržel v lednu a únoru 1957 autorské výtisky a vyjádřil uspokojení s výtvarným řešením i s anglickým a německým zpěvním překladem.“ (Zouhar, 2016, s. XXXV; smlouva ze 6. března 1956, NBM, nesign.; kopie v IBM, SNKLHU 1956-03-06).

[4] O možnosti filmové adaptace Otvírání studánek informuje M. Bureš skladatele již v dopise z 21. září 1955 (srov. CBM, PBM Kb 642). Režisérem filmu měl být Jiří Trnka (1912–1969), během příprav došlo k mnoha komplikacím a změnám v záměru celého filmu, takže se nakonec, jak uvádí V. Zouhar, námětu […] ujal režisér A. F. Šulc, který film natočil na Českomoravské vysočině v létě 1956. Ovšem i zde došlo později ke komplikacím. Ve filmové verzi byly v partituře provedeny dva škrty, vůči nimž Martinů Burešovým prostřednictvím protestoval.“ (Zouhar, 2016, s. XXXIV).

[5] Dr. Josef Bachtík, vedoucí hudebního odboru SNKLHU. Korespondence s J. Bachtíkem z této doby není dochována. 

[6] Závorka dopsána tužkou rukou B. Martinů. 

[7] Hlavní redaktor SNKLHU, dr. Josef Bachtík, evidentně nechce ztrácet čas a kontaktuje Martinů, jakmile zjistí, že jeho díla již nebudou vázána pro Boosey & Hawkes. Po všech předchozích letitých špatných zkušenostech zde skladatel zdůrazňuje, že tento fakt neznamená volné nakládání s jeho kompozicemi v Československu. 

[8] Text „/ose“ dopsán tužkou rukou B. Martinů. 

 [9] Josef Bachtík informuje skladatele v uctivém dopise z 10. dubna 1956 nejenom o tom, že se pracuje na přípravě vydání Otvírání studánek, ale také o tom, že skladateli bude do 14 dní od vydání díla poukázán jeho honorář. Také chce skladatele uklidnit v záležitosti smluv: „Smlouva, kterou propůjčují Boosey & Hawkes nakladatelská prána našemu nakladatelství a opačně týká se výhradně prodeje hudebnin vydaných oběma nakladatelstvími a dále půjčování orchestrálních a vokálních hlasů jakož i nakladatelského podílu k provozování těchto děl.“ (CBM, PBM Kd 293).

[10] Dne 30. září 1955 sděluje DILIA Bohuslavu Martinů: „Došli jsme již k zásadní dohodě s fou Bosey a Hawkes a rozdělili si zájmové sfery, která zhruba odpovídá dohodě výše uvedené s naší Artií. Nám bude patřit oblast lidově demokratických států, anglickému partneru ostatní země.“Následuje seznam děl, která rozmnoží DILIA a které Boosey & Hawkes, a také informace o smlouvě pro samotného skladatele (srov. CBM, PBM Kd 277). 

[11] Text B+H dopsán tužkou rukou B. Martinů.

[12] Opera Julietta, H 253, byla sice ve Wiesbadenu uvedena, ale až 25. ledna 1959 (srov. Halbreich, 2007, s. 164).

[13] Martinů má pravděpodobně na mysli dopis od Ernsta Rotha ze 2. ledna 1956, v němž sice řeší zejména neprodloužení společné smlouvy, ale v dalším textu se Roth věnuje provozování a možnostech vydávání několika dalších kompozic, o opeře Juliette, H 253, zde však žádná zmínka není (CBM, PBM Kd 15/1­,2,3).

[14] Martinů s drobnou odchylkou cituje část jedné Znělky z básnické skladby Slávy dcera Jána Kollára z roku 1824: „Pracuj každý s chutí usilovnou na národu roli dědičné, cesty mohou být rozličné, jenom vůli všickni mějme rovnou […] (citováno podle Kollár, 2008, s. 263).

[15] Skladatel posílá balíčky s nedostatkovým zbožím (tabák, káva) rodině a přátelům do Československa, zde opět zmiňuje malíře Aléna Diviše. 

[16] Podpis perem rukou B. Martinů, doplněná diakritika, podtržení a opravy jsou provedeny tužkou rukou B. Martinů. 

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis (Martinů), vpisky
Vpisky, přípisydrobné opravy v textu
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Wiesbaden
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 4320 (záznam 1 / 0)
další »
-Rev-