[New York] # kveten [19]52.[1]

Drazi:

Dopisy jsem dostal a jsou smutné, v celémsvěte to nevypadá moc vesele a tak to nepřidá k dobré náladě. Marka už bude asi doma[2] a snad teď s tim jarem to bude trochu veselejši, musí se šetrit a všichni ostatně musite pokud to ted lzee na sebe dávat pozor, stáři nepřida moc radosti, já na to zde nemám čas myslet ale na konci saisony se to samo přihlasi, už to take nejde jako dříve. Jsem zvědav co řeknou Fanousovi[3] v Pardubicich, snad mu přece nějak ještě pomohou, kdyby bylo třeba ten apparat[4] tak snad by se dal odsud poslat.Rozhodli jsme se odjeti do Evropy,se podivat jak to tam ted vypadá a odpočnouti si a tak letíme v sobotu 10. května v neděli budeme už v Pařiži[5] a potom pojedeme asi do Cassis, co tam byla Charlotte vloni, je prý tam moc pěkně.[6] Já musim tam ještě pracovat, musim dokončit jednu věc zase malou operu, která má byti provedena na podzim zde na televisi a neměl jsem čas zde to dodělat tak si to vezmu sebou, bude se mi klidněji pracovati.[7] Pak se rozjedu se podivat po Evropě,[8] mám ted už americky pas a tak mohu jeti všude, vyjma k nám, do toho Svazu v Praze jsem už psal, ale dosud mi nic neodpovědeli, asi se zase radí ve schůzích.[9] Psal jsem tež našemu přiteli[10] aby se po tom podival.[11] Tak snad ted se mi už peníze budou vracet sem. Pište nam zase na tu starou adresu 62 Rue Pierre Charron, Paris 8.[12] Zdržime se tam asi deset dni a pak pojedem na tu Rivieru. Tam za náma pošlou stejně dopisy. Co kdyby se Mařka rozejela do Luhačovic na pár týdnu, snad by to nebylo tak drahé a stálo by to za to, přece tam je moc pěkně.[13]

Pozdravuj Ladu Rippla[14] uvidišli ho, často si vzpominám co se s nim asi stalo a zdali zustal v Bratislavi. Napišu vam z Pařiže. Pozdravte všechny známé a vám přeji aby se všechno změnilo k lepšímu, už jste toho meli dost a hlavně aby se zdravi zase vratilo. Mnoho na vas vzpominam a všechny vas pozdravuji           vas Bohous.

                                                                                  Bohouš.

Ma chère Marienka.

J’ai été très heureuse de lire vos q. q. lignes et d’apprendre que vous allez déjà beaucoup mieux, nous avons été très attristés par la lettre de Fanus nous disant combien vous étiez malade et cela est si douloureux, espérons que les beaux jours vont venir et que vous allez regagner des forces. Ma famille était bien navrée aussi de vous savoir malade, eux vont tous bien, ils sont heureux à la pensée de nous revoir bientôt, ce sera une surprise pour vous, notre voyage en France, je crois que cela fera beaucoup de bien à Bohus, il est très  nerveux, tout le monde est fatigué de cette ville trop intense, aussi il a beaucoup travaillé cet hiver, je suis sûre qu’il aimera beaucoup d’être à Cassis, des personnes que nous connaissons là-bas ont une grande propriété, vous ne pouvez pas vous imaginer combien c’est joli, j’aimerais que vous soyez là avec nous, comme c’était autrefois, mais ne perdons pas l’espoir, cela reviendra bien un jour, en attendant vous devez bien vous soigner, et je souhaite aussi pour Fanus qu’il aura de bons résultats pour ses yeux, c’est une chose si importante, je ne peux plus rien faire maintenant sans lunettes, on devient vieux. Bonne santé, ma chère Marienka, je pense très souvent à vous et je vous embrasse bien affectueusement. Bonnes pensées à Fanus et Jindricka.

Charlotte Martinu

[PŘEKLAD]

Moje milá Marienko,[15]

udělalo mi velkou radost, že jsem si mohla přečíst pár řádků od Vás a že jsem se dozvěděla, že už Vám je mnohem lépe, Fanoušův[16] dopis, ve kterém nám psal, jak moc jste nemocná, nás velmi zarmoutil, je to tak smutné, doufejme, že přijdou krásné dny a že opět nabydete sil. U nás v rodině byli také všichni zarmouceni pro Vaši nemoc, tam u nich jsou všichni zdrávi, a už se moc těší, že se s námi brzy shledají, asi Vás překvapí, že jedeme do Francie, myslím, že Bohušovi to hodně prospěje, je hrozně nervózní, to nadmíru rušné město všechny unaví, a on také teď v zimě hodně pracoval, soudím, že se mu v Cassis bude velice líbit, naši známí[17] tam mají velkou usedlost, ani si neumíte představit, jak je to tam hezké, ráda bych, abyste tam byla s námi, tak jak to bývalo dřív, ale neztrácejme naději, však ono to se to jednoho dne vrátí, mezitím se musíte dobře opatrovat, přála bych si také, aby měl Fanouš dobré výsledky pokud jde o jeho zrak, je to tak důležité, já už třeba bez brýlí neudělám vůbec nic, holt stárneme. Pevné zdraví, moje milá Marienko, velmi často na Vás myslím, vroucně Vás líbám. Srdečné pozdravy Fanoušovi a Jindřišce.[18]

Charlotte Martinů

[1] Podle kontextu dopisu (10. 5. 1952 odlétají manželé Martinů do Evropy) se jedná o první květnové dny roku 1952.

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM, z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala často v nemocnici a na zotavenou v plicním sanatoriu v Žamberku.

[3] V dopisech BM rodině do Poličky můžeme od roku 1952 nacházet zmínky o vážných a stále se zhoršujících zdravotních potížích bratra Františka Martinů (1880-1958) se zrakem a sluchem. Před smrtí ohluchl i oslepl (Mihule 2002, s. 462).

[4] BM má pravděpodobně na mysli naslouchátko.

[5] Manželé Martinů odletěli společně z USA do Francie 10. 5. 1952, z důvodu technických potíží na letadle však museli přistát na New Foundlandu (Mihule 2002, s. 442).

[6] V Paříži se cesty manželů na čas rozděliliy Charlotte Martinů (1894-1978) odjela k příbuzným do Vieux Moulin a a do Pierrefonds, BM zůstává asi týden v Paříži a pak společně se svým přítelem Frankem Rybkou (1895-1970) odjíždějí na Riviéru do Cassis (Mihule 2002, s. 442-443).

[7] Americká tele­vizní stanice NBC si u BM objednala operu. Komickou operu o dvou dějstvích Ženitba, H 341, zkomponoval BM podle stejnojmenné divadelní hry Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809-1852) až v New Yorku v době od 5. 10. do 30. 11. 1952 (Halbreich 2007, s. 175). Prázdniny v Evropě využil k rekreaci.

[8] Během prázdnin navštívil BM ještě Itálii a Rakousko.

[9] „Martinů [v roce 1952] vystoupil z OSA [Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním] a vydával své nové, vesměs hojně provozované skladby u zahraničních nakladatelů, pro něž byly edice jeho děl lukrativním zdrojem zisků, stejně jako pro ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers), nejvýznamnější organizaci zastupující v USA i mimo hranice USA práva svých členů. Jejím členem se Martinů stal 1952.“ (Citováno z Popelka 1996, s. 108-109, PBM Kr 433.)

[10] Z důvodu obavy z možné perzekuce BM v této době často ve svých dopisech do Československa neuvádí jména zmiňovaných osob. V tomto případě je onou osobou Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[11] Pravděpodobně má BM na mysli provozovací materiál opery Hry o Marii, H 236, o jehož zaslání žádal Národní divadlo v Praze již koncem roku 1951 (PBM Kr 421).

[12] Mihule (2002, s. 442) uvádí, že na této adrese bydlela Charlottina teta. I Charlotte v dopise PBM Kr 445 uvádí, že se jedná o adresu její tety. Podle Zouhara (Zouhar 2008, s. 132) se jedná o adresu Charlottina strýce Charlese Quennehena.

[13] Luhačovické lázně znal BM velmi dobře z léta roku 1920, kdy zde hrál na kolonádě s částí orchestru České filharmonie populární repertoár (Mihule 2002, s. 84).

[14] Vladimír Rippl (1891-1952), starší bratr Václava Karla Rippla (1896-1950), umírá v rodné Poličce o několik dnů později, tj. 31. 5. 1952.

[15] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[16] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[17] Rodina Rudolfa Kundery (1911-2005), českého malíře žijícího od roku 1939 trvala ve Francii.

[18] Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů.