Cassis le 13 Août 1951.

Ma chère Marienka.

J’ai bien reçu votre lettre du 26/7. Bohus m’écrit qu’il a bien reçu la lettre de vous que j’avais jointe, mais il est encore bien fatigué d’être resté si longtemps à N. Y., j’espère qu’il va quand même vous répondre. Nicole est repartie seule pour Pierrefonds, je vais rester encore ici jusqu’au 21 Août, mes amis m’ont donné une joli petite maison dans la montagne et au dessus de la mer, c’est très joli et très tranquille, je me repose bien et je profite du soleil, car à Pierrefonds le temps n’est pas bon non plus. Je suis triste à la pensée que vous ne vous sentiez pas très bien, et bientôt, les vilains jour vont venir très vite chez vous. Je m’imagine bien ce que doit être votre vie. On a donné encore La Comédie sur le Pont dans un grand festival aux États-Unis. Je crois que cela va faire une belle carrière, le matériel de Juliette est aussi arrivé. Écrivez-moi Ch. M. chez M. Bécourt, Sucrerie à Pierrefonds, Oise. Je vous souhaite une bonne santé, et mes pensées bien aimantes pour vous et pour Fanus et Jindricka. Je pense toujours beaucoup à vous. Affectueusement,

Charlotte Martinu

[PŘEKLAD]

Cassis, 13. srpna 1951.

Moje milá Marienko,[1]

dostala jsem Váš dopis z 26. července. A Bohuš mi píše, že mu přišel ten dopis, co jsem přiložila ke svému,[2] ale pořád je dost unavený, protože tak dlouho zůstával v N. Y.,[3] doufám, že Vám i tak odpoví.[4] Nicole se do Pierrefonds vrátila sama, já tady ještě zůstávám až do 21. srpna,[5] známí mi přenechali takový hezký domek v horách a nad mořem[6], je to tady moc pěkné a klidné, vydatně odpočívám a užívám si slunce, ono ani v Pierrefonds[7] není hezké počasí. Je mi smutno při pomyšlení, že se necítíte moc dobře, a to u Vás brzy rychle přijdou ošklivé dny. Dovedu si představit, jaký musí být Váš život. Na jednom velkém festivalu ve Spojených státech ještě dávali Komedii na mostě.[8] Myslím, že se to setká s velkým úspěchem. Materiál k Juliettě[9] přišel. Pište mi k panu Bécourtovi[10] do cukrovaru v Pierrefonds, v Oise. Přeji Vám pevné zdraví, vroucí pozdravy Vám, Fanoušovi i Jindřišce.[11] Stále na vás mnoho myslím. Vaše oddaná

Charlotte Martinů

[1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[2] Viz PBM Kr 414.

[3] Prázdniny 1951 trávil BM na cestách, společně se svým přítelem Frankem Rybkou (1895-1970). Nejprve cestovali s obytným přívěsem po USA. V srpnu a září BM pobýval v Rybkově hotelu ve Vermontu – Mt. Mansfield, Stowe (Mihule 2002, s. 438).

[4] BM odpověděl dopisem ze dne 14. 8. 1951 (PBM Kr 417).

[5] Nicole Bécourt, v té době ještě svobodná neteř Charlotte Martinů (PBM Kr 420), doprovázela svou tetu do Cassis – přístavního městečka na francouzské Riviéře nedaleko Marseille. O rok později, v červnu 1952, tu manželé Martinů společně se svými přáteli Frankem Rybkou (1895-1970) a malířem Rudolfem Kunderou (1911-2005), trávili svou dovolenou (Mihule 2002, s. 442-443, 460).

[6] Pravděpodobně se jednalo o rodinu Rudolfa Kundery (1911-2005), českého malíře žijícího od roku 1939 trvale ve Francii.

[7] Charlotte Martinů (1894-1978) během své návštěvy Francie v roce 1951 pobývala u své sestry Georgette Bécourt, roz. Quennehen (1903-1966) a u její rodiny v Pierrefonds.

[8] Veselohra na mostě, H 247, byla v USA poprvé scénicky nastudována a v New Yorku s úspěchem provedena operním studiem Mannes College The New School for Music 28. 5. 1951 (Halbreich 2007, s. 159, Popelka 1996, s. 121). V dopise rodině do Poličky ze dne 25. 7. 1951 (PBM Kr 415) BM zmiňuje i její provedení na Letním hudebním festivalu v Tangelwoodu (ve státě Massachusetts) a ještě v témže roce za ni autor obdržel cenu newyorské kritiky za nejlepší operu roku (Mihule 2002, s. 436).

[9] Juliette, H 253, opera BM měla premiéru 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze. V předchozích dopisech BM rodině do Poličky (PBM Kr 409, 411, 415) se skladatel opakovaně zmiňuje o příslibu Národního divadla v Praze zaslat mu zmiňovanou partituru.

[10] Pravděpodobně Fernand Bécourt (1901-1965), švagr Charlotte Martinů.

[11] František Martinů (1880-1958), bratr BM a jeho manželka Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965).