Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York City, New York
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání22.06.1951
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 413
Signatura v IBMMar 1951-06-22
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahS básní, kterou mu poslali, nebude "teď něco dělat" (zřejmě báseň Jaroslava Daňka, který zastával v Poličce 1946-49 děkanský úřad. Na jeho text napsal BM 1954 kantátu Hymnus k svatému Jakubu); koupí si s jedním známým (Frankem Rybkou) "takový vagón, co se v něm nechá cestovat, a pojedeme na západ, který ještě neznám"; možná pojedou až do Kalifornie, chtěl by poznat Colorado, Arizonu a Yellowstone - "odpočinu si od toho babylonu zde v N.Y." (z cesty sešlo, prázdniny trávili spolu); potřebuje Gogolovu Ženitbu (komp. 1952, na objednávku televizní společnosti NBC), "možná že by to měli v Divadle v knihovně" (spolku poličských divadelních ochotníků Tyl); "připravuji nové divadelní hry, je zájem o to na Broadwayi"; zemřel Kusevickij (4.6.1951), "udělal mnoho… pro mne také, hlavně zde"; pozdrav Šmídovým a Pražanovým.
Diplomatický přepis dopisu

[New York] Cerven 22. [19]51.

Drazi:

Dostal jsem dopis od Marky, uz se asi take chysta vratit se domu ze Sanatoria,[1] tak ua [už] pisu domu. Co se tyce te basne co jste mi poslali, nemyslim ze s ni muzu ted neco delat, jsem opravdu tak zamestnan ze na to nemam cas, a ani nevim zdali by to bylo vhodne prave ted, mozna ze by s tim bylo vice mrzutosti nez radosti, basen je hezka ale nemyslim ze s tim budu ted neco delat, vsak vite jak se pro mne situace doma ted utvari, radeji to odlozime na pozdeji.[2] Take se uz chystam na odjezd,[3] uz zacine byti v N. Y. pekne horko. Charlie uz je ve Francii[4] a ja myslim ze si koupim zde s jednim znamym[5] takovy vagon co se v nem necha cestovat[6] a pojedeme na zapad, ktery jeste neznam, a tak ted uz nebudu nic zacinat. To jsou takove vagony, mozna ze jste je videli nekdy ve filmu, je to jako autobus je v tom kuchyn a lednicka, a da se v tom spat, zkratka je to jako maly byt, pohodlne a muze se clovek zastavit kde chce nemusi hledat hotel, bydli se v tom a pekne. pripne se to na automobil a jede se, a tak myslim, ze se podivame na zapad, kde jsou jeste indiani, a je to ovsem hodne daleko, u nas nemame predstavu jak je Amerika velika, tak mozna pojedeme az do Californie, coz je asi jako z Parize do Moskvy, mozna jeste dale ale mame cas tak nemusime spechat, rad bych ty kraje poznal, je pry tam bajecne v Coloradu a v Arizone, a take do toho znameho parku v Yelostonu[7] tam jsou jeste medvedi a jina havet, a ty geysiry s varici vodou, tak uvidim neco noveho a odpocnu si od toho babylonu zde v N. Y. Myslim ze vyrazime pristi tyden ale piste mi s em,[8] posta pujde za mnou, take nevim kde budu, budu vam psati z cesty ale poailejte [posílejte] dopisy sem do N.Y. Co se tyce naseho pritele, ja vim ze to nekdy neni lehke, ale myslim ze se o to opravdu moc nestaral. [9] Ted jsem potreboval neco velmi rychle , co jiste by mu nedalo velkou namahu, ale nedostal jsem vubec odpoved. Mozna ze vy me muzete pomoci. Jedna se o hru od Gogola, ktera se nazyva Zenitba , nebo Namluvy.[10] Nemohu to zde v prekladu najit a potreboval bych to nutne. Vyslo to jistě v Praze u Otty[11] a je mozna ze by to meli v Divadle v knihovne,[12] kdyby mi to mohli zapujcit, byl bych moc rad. Ted ovsem nevim zdali to muzete poslat vubec, a dkyz [když] byste mohli tak leteckou postou. Snad na to nemusite miti dovoleni, je to divadelni hra,Gogol snad neni zakazan, mohli byste se o to pokusit, psal jsem do Prahy[13] ale nemam vubec odpoved a potreboval bych to co nejrychleji, jiste to budou miti v Divadle.

Jinak uz se zde nic nedeje, nebudu asi pristi rok na te Universite v Princtonu, protoze vsichni mladi hosi ted narukuji, a tak v hudebnim oddeleni nebude nikdo.[14] Pripravuji nove divadelni hry, je zajem o to na Broadway,[15] coz znamena ze kdyby se mi tam neco podarilo tak nemusim do smrti uz nic delat a vydelavat svuj zivot ucenim.

Mozna ze jste cetli ze Kusevitzky[16] zemrel, uz byl stary ale stale plny energie, je ho skoda, udelal mnoho pro hudbu a pro mne take, hlavne zde. Tak doufam ze se vam take bude lehceji ziti ted v lete, ze se muzete podivat na zahradku, chtel bych vam zase neco poslat, ale ted je to uz mnohem tezsi nez drive, snad mate jeste nejake zasoby.[17]

Napiste mi brzo co je noveho a kdybyste mohli najit a poslat toho Gogola byl bych rad.

Mnoho vas vsechny pozdravuji a hodne vzpominek vsem znamym, Smidovym[18] a Prazanovym.[19] Jsem srdecne vas

Bohous.

 

Věcné poznámky k DP

[1] Sestra BM Marie Martinů (1882-1959) z důvodu vleklých zdravotních potíží často jezdívala na zotavenou do plicního sanatoria v Žamberku.

[2] Autorem básně Hymnus k svatému Jakubu byl kněz Jaroslav Daněk (1916-1982), děkan poličského chrámu v letech 1946-49. Je pochopitelné, že příbuzní z Poličky nemohli v dopise BM (bezpochyby cenzurovaném) popsat veškeré okolnosti vzniku tohoto textu, přestože zasluhují pozornost: když 23. 9. 1949 přijeli příslušníci státní bezpečnosti kněze Jaroslava Daňka veřejně kritizujícího komunistický režim zatknout, sešlo se na jeho obranu před poličskou farou asi sto občanů, kteří eskortování svého faráře zabránili. Stalo se tak i po druhé, těsně po půlnoci, kdy povolané posile policistů vzdorovalo již více než dvě stě Poličanů odhodlaných vzdorovat policejní zlovůli. Kněze ubránili i tentokrát, za což následně mnozí zaplatili tvrdou perzekucí a kriminálem. P. Jaroslav Daněk se již 27. 9. 1949 pokusil uprchnout do Rakouska, z tzv. ruské zóny však byl vrácen k trestnímu stíhání do Československa a odsouzen ke třem rokům odnětí svobody. A právě ve věznici na Mírově napsal Hymnus k svatému Jakubu, patronu poličského kostela, který se mu ve formě motáku podařilo dostat z věznice ven a text Hymnu byl následně příbuznými BM v dopise odeslán skladateli do USA ke zhudebnění. BM tak učinil o tři roky později (18. 7. 1954) v Nice (Halbreich 2007, s. 441), takže Hymnus k svatému Jakubu, H 347 poprvé zazněl 31. 7. 1955 v poličském kostele v provedení místních hudebníků a sboru, což se vzhledem k politické situaci v Československu v padesátých letech zdá být neuvěřitelné. Farář Jaroslav Daněk sehrál v Poličce důležitou roli ještě jedenkrát, když v místním kostele celebroval zádušní mši za Charlotte Martinů v prosinci 1978 (Mihule 2002, s. 551). Není-li v textu uvedeno jinak, informace čerpány z publikace Stanislava Konečného „Vzbouřenci a veřejné násilí“ v Poličce 23. září 1949 aneb Jak Poličští bránili děkana Jaroslava Daňka. Litomyšl 2005 a ze studie věnované okolnostem vzniku a prvního uvedení Hymnu k svatému Jakubu, H 347 (Synek 2017, s. 22-41).

[3] V červenci 1951 BM společně se svým přítelem Frankem Rybkou (1895-1970) cestovali s obytným přívěsem po USA. Následně BM pobýval v Rybkově hotelu ve Vermontu – Mt. Mansfield, Stowe (Mihule 2002, s. 438).

[4] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM trávila prázdniny v roce 1951 bez svého chotě v rodné Francii (Mihule 2002, s. 591).

[5] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM.

[6] Obytný přívěs nebyl v té době v Evropě ještě známý.

[7] Yellowstonský národní park je vůbec nejstarším národním parkem na světě.

[8] V dopise PBM Kr 364 uvádí BM svou adresu: Keene Valley. N. Y. (U.S.A.).

[9] Z důvodu obavy z možné perzekuce BM v této době často ve svých dopisech do Československa neuvádí jména zmiňovaných osob. V tomto případě je onou osobou Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-49 ředitel hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož řízení se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn (Brádková 2010). BM je nespokojen s pomocí K. Šebánka při zasílání provozovacích materiálů svých skladeb z Československa do USA (viz dopis BM rodině do Poličky ze dne 29. 5. 1951 – PBM Kr 411).

[10] Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852), ruský spisovatel a dramatik ukrajinského původu. Divadelní hru Ženitba napsal v roce 1842. Na objednávku tele­vizního kanálu NBC podle ní zkomponoval BM v říjnu a listopadu 1952 stejnojmennou komickou operu o dvou dějstvích Ženitba, H 341. Televizní premiéru měla 7. 2. 1953 (Halbreich 2007, s. 175).

[11] Jan Otto (1841-1916), významný český nakladatel a knihkupec, vydavatel Ottova slovníku naučného.

[12] Divadelní spolek Tyl má v Poličce dlouhou tradici, založen byl již roku 1834.

[13] Karlu Šebánkovi - viz výše.

[14] Ve školním roce 1950/51 měl BM na Princetonské univerzitě již jen poloviční úvazek, pro následující rok mu smlouva nebyla nabídnuta vůbec (Mihule 2002, s. 436). Důvodem byl právě nedostatek studentů – mladí muži rukovali do americké armády v souvislosti s vypuknutím Korejské války (25. 6. 1950).

[15] BM povzbudil úspěch scénického provedení Veselohry na mostě H 247, nastudované a provedené operním studiem Mannes College The New School for Music 28. 5. 1951, za něž obdržel cenu Newyorského kruhu hudebních kritiků za rok 1951 (Halbreich 2007, s. 159-160). O jeho práci pak projevila zájem mnohá americká divadla a muzikálové scény na slavné Broadwayi (Březina: http://database.martinu.cz/works/public_view/263 [12. 8. 2017]). V příští sezóně zkomponoval BM dvě nová hudebně dramatická díla: podle povídky Lva Nikolajeviče Tolstého (1828-1910) pastorální operu o jednom dějství Čím lidé žijí, H 336, a podle divadelní hry Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809-1852) stejnojmennou komickou operu o dvou dějstvích Ženitba, H 341. Na Broadway si však cestu nenašla (Šafránek 1979, s. 93).

[16] Sergej Alexandrovič Kusevickij (1874-1951), ruský dirigent žijící v USA zemřel 4. 6. 1951.

[17] V poválečných letech BM prostřednictvím mezinárodní humanitární organizace CARE (založená po 2. světové válce v USA na pomoc hladovějící Evropě) posílal balíčky s potravinovou pomocí z USA svým příbuzným a známým v Československu.

[18] Rodina Bohuslava Šmída (1895-1982), architekta z Poličky a přítele BM: manželka Jarmila, syn Bohuslav (1924-?) a dcera Soňa (1927-?).

[19] Manželé Ladislav (1889-1979) a Marie (1897-1982) Pražanovi, poličští občané, přátelé a podporovatelé rodiny Martinů.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 397 (záznam 1 / 0)
další »