[New York] Unor 26 .1950.

     Drazi;

     Dostal jsem dopis od vas i do Marky[1], ktere se jak se zda libi v Sanatoriu a doufam ze si ji tam nechaji dlouho. Poslete ji tento dopis aby mela zpravy, mam hodne prace nemohu psat na obe strany, take nic noveho zvlastniho neni. Jsme oba zdravi, ja jsem dost unaven tento rok, asi take tim ze jsem si moc neodpocnul letos o prazdninach a take mam dost co delat. Pocasi take nepomaha, mame dva dny krutou zimu a hned zase teplo jak v lete, je to vse nejak popletene jako cela situace ve svete. Jsem rad ze balik dosel[2] a ze jsem vam udelal radost, myslim ze to brzo nebude mozno posilati, tak abyste meli zasobu na nejaky cas.

Co se tyce te skadby pro kostel[3], mam zde poptavku pro Msi, ale stejne na to nemam cas tak az se trochu uvolnim. Napiste mi v kterem svazku ta basen Claudelova[4] je, mohu to najit zde, vetsinou ty basne uz byly nekym zhudebneny. Vzpominam na nase pratele, kteri opusili nase mestecko.[5] Nebudu se zminovati o mnoha vecech jez bych vam chtel napsat, snad nekdy pozdeji bude lepsi prilezitost. Z Prahy nikdo ted nepise, tak nemam zpravy jen z Orbisu, tam se trochu pohnuli ale co se tyce penez, zadne novinky, cekam ted na novy dopis, jenom same sliby.[6] I ten obnos co mi uz byl Bankou povolen o prazdninach ted ztornovali. Penize z Akademie asi poslu vam, nepodarili se mi je dostat sem primo z Akademie.[7]

Mel jsem ted hodne provedeni, nektery den i dve, tak ze jsem ani na vsechny nemohl jiti. Na Universite to je moc pekne a alespon si jeden den v tydnu odpocnu na venkove, je to hodina vlakem od N.Y.[8]

Doufam ze uz nam brzo prijde jaro a ze to bude veselejsi, clovek se na mnoho veci diva jinak kdyz sviti slunicko a snad i pro vas to bude trochu prijemnejsi. Nevim jak hospodarite doma t d sami ale zda se ze dobre, tak s jarem pribude i prace na zahrade, co tam pestujete?

Zdalo se mi ze jsem byl zpet v Policce a videl jsem vsechny zname i ty jez tam uz nejsou. Pozdravte M. Prazanovu[9], casto na ni vzpominam, jak mi poslala kafe ve flasce na cestu do Prahy a zamavala z okna, to jsem si ani ja ani vy nemysleli ze se tak dlouho neuvidime, a jak se cely svet zmeni. Jsem rad ze Marka dostala ty cigarety, nevedel jsem kolik jich je d ovoleno poslat, tak jsem radeji neposilal mnoho. Asi jsem vam psal ze P.Sacher[10] si zamluvil moji novou komposici a bude ji delat v prosinci na oslavu mych 60tin[11], taky uz to na mne leze, jenze nemam cas na to myslet. V Evrope budou pristi saizonu mnoho hrati. VParizi i v Londyne a ve Svycarsku, hodne casto diriguje moje veci Kubelik[12], hral je v Chicagu pitsburgu a ma zde velky uspech. Nektere skladby jsou nahrany na disky a mam nove prihlasky pro symfonie, budou nahrany asi v Bruxellu, vyjdou ted vsechny tiskem[13] tak se to pohne. Orbis jak se zda pripravuje vydani Spalicku.[14] Tu smouvu s anglickou edici[15] jsme konecne podepsali a tak jsem klidnejsi. Mnoho a srdecne vas vsechny pozdravuji a vzpominame.

                                                                       Vas

Ma chère Marienka.

Nous avons été très heureux de savoir que vous pensez rester pour plus longtemps au sanatorium, c’est toujours autant de pris pour vous, vous pouvez bien vous reposer en paix. Fanus nous dit qu’il est content d’avoir près de lui le petit garçon, tout est parfait ainsi. Pour nous ça va, Bohus est en plein travail, on le joue très souvent, quelque 2 fois par soirée, de la musique de chambre, je continue à travailler, probablement jusqu’aux fêtes de Pâques, quelquefois je me sens bien fatiguée, j’ai parfois mal aux reins, c’est mon point faible, enfin c’est encore pour quelques mois et après on parlera de vacances, je ne crois pas que nous irons en Europe cette année. Pour le moment nous avons une température assez rigoureuse, il fait toujours du vent, heureusement, malgré la grève des mineurs, nous ne manquons pas de chaleur. Merci de vos bonnes pensées. Je vous embrasse bien affectueusement de tout cœur. Charlotte Martinu

Bons souvenirs à Fanus et Jindricka.

Moje milá Marienko,

jsme moc rádi, že zamýšlíte v sanatoriu zůstat déle, tak je to pro Vás daleko lepší, můžete si odpočinout hezky v klidu. Fanouš[16] nám píše, jak je rád, že má chlapce[17] u sebe, takhle je to vynikající. Nám se vede dobře, Bohuš je v jednom kole, často jej hrají, asi dvakrát za večer, komorní hudbu, já i nadále pracuji[18], a budu pravděpodobně až do velikonočních svátků, někdy se cítím dost unavená, bolívá mě v kříži, to je moje slabé místo, ale co, ještě pár měsíců a potom už půjde řeč o prázdninách, ovšem nemyslím si, že se letos vydáme do Evropy. Dost nám teď přituhlo, je pořád větrno, teplo nám ale naštěstí neschází, i když horníci stávkují. Děkuji za Vaše pěkné pozdravení. Z celého srdce Vás vroucně líbám. Charlotte Martinů[19]

Pozdravujte Fanouše a Jindřišku[20].

[1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. Z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala často v nemocnici a na zotavenou v plicním sanatoriu v Žamberku.

[2] CARE – mezinárodní humanitární organizace založená po 2. světové válce v USA na pomoc hladovějící Evropě. Jejím prostřednictvím mohl BM posílat balíčky s potravinovou pomocí z USA svým příbuzným a známým v Československu.

[3] V létě 1949 byl BM osloven páterem Jaroslavem Daňkem, děkanem v kostele sv. Jakuba v Poličce, zda by nezhudebnil nějaký text pro kantátu k sv. Jakubu Většímu, jemuž je zasvěcen poličský kostel. Pro textovou předlohu Daněk uvažoval o básni Svatý Jakub větší z básnické sbírky Paula Claudela Skupina Apoštolů. Až teprve o 5 let později, 18. 7. 1954, BM dokončil skladbu Hymnus k svatému Jakubu, H 347, a to na základě textu p. Jaroslava Daňka, který napsal během svého nedobrovolného pobytu v komunistickém vězení na Mírově (podrobně ke genezi díla Synek, Jaromír. Tak jsem se dal do toho hymnu Sv. Jakuba. Opus musicum, č. 3, 2017).

[4] Paul Claudel (1868-1955), francouzský básník a dramatik.

[5] S ohledem na politickou situaci v Československu BM předpokládá, že jeho korespondence je kontrolovaná státní bezpečností, proto se ve snaze nepřivodit nikomu problémy snaží vyhýbat politickým tématům, zmiňované osoby žijící v Československu označuje jen iniciálami, případně obligátním „náš přítel“ či vůbec.

[6] Korespondence s Karlem Šebánkem (1903-1980), nakladatelem, blízkým spolupracovníkem a přítelem BM. V letech 1946-49 ředitel hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož činnosti se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn (srov. s Brádková 2010). Finanční prostředky získané za provozování skladeb BM v Československu nemohly být v té době zasílány mimo republiku. Prostřednictvím Karla Šebánka se jimi proto částečně snažil vypomáhat svým příbuzným v ČSR. Nebylo to však bez problémů.

[7] 13. 12. 1949 byla BM udělena tzv. výroční cena České akademie věd a umění za jeho Symfonii č. 3, H 299, která byla krátce před tím (13. 10. 1949) v Praze poprvé uvedena Českou filharmonií řízenou dirigentem Karlem Šejnou (1896-1982). Ocenění bylo spoleno i s finanční odměnou 10.000 Kč. Částka byla se souhlasem BM po roce vyplacena jeho sestře Marii Martinů (1882-1959) (srov. Popelka 1996, s. 113).

[8] BM působil na prestižní univerzitě v Princetonu od září 1948 do konce akademického roku 1950/1951.

[9] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.

[10] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.

[11] Koncertantní symfonie (Sinfonia concertante), H 322, věnována Mají Sacherové (1896-1989). BM ji zkomponoval již na počátku roku 1949, premiéra se uskutečnila v Basileji 8. 12. 1950, tedy v den šedesátých narozenin BM (Halbreich 2007, s. 325; Popelka 1996, s. 114).

[12] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.

[13] Všechny symfonie byly publikovány ve vydavatelství Boosey and Hawkes, Symfonie č. 1, H 289 a Symfonie č. 2, H 295, roku 1947; Symfonie č. 3, H 299, roku 1949, Symfornie č. 4, H 305 a Symfonie č. 5, H 310, roku 1950. Symfonie č. 6, H 343, byla dokončena až v roce 1953.

[14] Balet Špalíček, H 214 II, vydal Orbis Praha v roce 1951 (EO 548), klavírní výtah Karel Šolc (Halbreich 2007, s. 218).

[15] Od 1. ledna 1949 do 31. prosince 1955 byl BM vázán smlouvami s nakladatelstvím Boosey & Hawkes London-New York.

[16] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[17] Pravděpodobně Jaroslav Hynek (1944), jehož matku Jindřiška Martinů (1882-1965), manželka Františka Martinů, sama bezdětná, vychovala (Popelka 1996, s. 114).

[18] Charlotte pracovala jako švadlena.

[19] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[20] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.