[New York] Unor 12.1950

Mila Marenko[1].

Doufam ze ti Fanous[2] poslal muj posledni dopis, ktery jsem psal jeste do Policky. Tvuj dopis jsem dostal, mel jsem ted dost prace tak se moje odpoved zdrzela, doufam ze jsi jeste v Sanatoriu. Cigarety jsem poslal ihned, ale nevedel jsem kolik je dovoleno, ty predpisy se ted meni kazdym dnem, jak zde tak i u vas, a nechtel jsem abys z toho musela platit jeste clo, tak jsem jich mnoho neposlal, take to nestoji za to, takovy maly balicek, postovne stoji vice nez obsah, snad jsi je uz dostala a rozdala. Take se dovidam z novin, ze jsou u nas nove predpisy se zasilanim dopisu, ze se musi kazdy na poste legitimovati a tak bude mozna i pro tebe obtiznejsi dopisy posilat, myslim ze budou censurovany, no na to co si my piseme to si mohou s klidem precist. Poslal jsem novy balik z Care[3] do Policky abyste meli pripadne nejake zasoby, je mozno ze to take se zastavi a ze nebude lze mnoho posilati. Fanous mi psal, jak on pise, ma tam toho hocha[4] tak se snim bavi. Doufam ze si hodne odpocines a aza te tam nechaji dele ac samozrejme je tam naval, myslim ze si hodne lidi chce zotaviti po tech trampotach. Myslim ze Fanous je dost spokojem a ze se ma s kym bavit tak mu cas utece, tak si casto vzpominam na vas jak to tam asi vedete, jiste ze to neni lehke, my o tom zde nic nevime, zijeme jako za peci. Nebudu se o tom rozepisovat. Mel jsem ted tento mesic nekolik koncertu a tak jsem byl hodne zamestnan, vsechny mely veliky uspech a zaradili mne uz docela vazne jako do kategorie tech nejlepsich skladatelu, take v Evrope je velka poptavka po mych vecech, je to ovsem vsude ted komplikovano se zasilkami do ciziny a take z ciziny a hlavne ze sem nedostanu od nikud penize za provedeni, ty zustanou tam a musel bych tam jet a utratit je tam. je to jako u nas, pochybuji ze ty penize kdy uvidim, tak je to pro umelce zase takove jako to bylo drive, nekdo se za ne ma dobre ale ne ten kdo na to pracoval.[5] Mame tu tak mirnou zimu ze to jeaz neprijemne, snih jsme jeste nevideli a pocasi se meni kazdym dnem, prsi je zima a za pul hodiny je teplo jako v lete, je to take blaznive jako vsechno ostatni ve svete, tak se misime spokojit tak jak to prijde. Dostal jsem zase objednavku od P.Sachra[6], bude slavit moje pristi narozeniny, sedesatiny pristi prosinec.[7] Take Ansermet[8] ze Svycarske ma zde koncerty, hral moje Concerto grosso[9], ktere melo velky uspech v loni v Evrope, hrali jej skoro vsude ve Vidni, v Luzernu na Festvalu v Amsterodame, v Londyne, jenom Pariz mne zanedbava, tak nehrali nic az tuto saisonu jsem neco cetl ze pripravuji, tam se kazdy stara o sebe, jak se rika sejde z oci sejde z mysli. U nas jak vidim se hraje hodne, dostal jsem cenu Ceske Akademie, coz je ovsem jenom cest, protoze cenu asi nedostanu do ruky.[10] Jinak je vse pri starem a cas utika uz jsme skoro zase ze zimy pryc a abychom mysleli uz na prazdniny.

Nechavam misto pro Charlie[11], brzo napis co je noveho.

Mnoho te zdravim     bohous.

Ma chère Marienka.

Vous devez vous demander ce que nous devenons, mais nous avons été très occupés tous ces temps-ci, il y a beaucoup de concerts où Bohus a été joué, j’ai aussi recommencé à travailler, tout cela donne de l’occupation. J’espère que vous recevrez bien les cigarettes, car on m’a dit à la poste qu’il n’était pas permis d’en envoyer, mais je pense que vous les recevrez quand même. Je suis heureuse que votre séjour au sana vous plaise et que vous vous reposez bien, je souhaite pour vous que vous obteniez d’y rester un peu plus longtemps. Bohus a recommencé à travailler, il est plus content quand il travaille, il se porte bien pour le moment.

Je n’ai pas de nouvelles en ce moment de ma famille, mais je pense qu’ils vont bien tous, nous avons ici du drôle de temps, un jour il fait très froid et le lendemain il fait presque une température d’été, nous avons vu très peu de neige cette année. Ma chère Marienka, vous savez que vous êtes toujours dans nos pensées et je vous embrasse de tout cœur. Votre affectueuse Charlotte Martinu

Si vous avez besoin de quelque chose, dites-le-nous.

Moje milá Marienko,

asi si říkate, co s námi je, ale v poslední době jsme byli strašně zaneprázdněni, hodně koncertů, na kterých hráli Bohuše, také jsem opět začala pracovat[12], člověk je v jednom kole. Doufám, že dostanete ty cigarety, na poště mi totiž říkali, že se nesmí posílat, ale já si myslím, že je dostanete i tak. Jsem moc ráda, že se Vám v sanatoriu líbí a že pěkně odpočíváte, přeji si i za Vás, abyste dostala možnost zůstat tam o trochu déle. Bohuš se dal zase do práce, je spokojenější, když pracuje, v tuto chvíli se mu vede dobře.

Momentálně nemám žádné zprávy od rodiny[13], ale myslím, že jsou všichni v pořádku. Máme tady prapodivné počasí, jeden den je hrozná zima, a na druhý den jsou skoro letní teploty, tento rok jsme tady moc sněhu neviděli. Moje milá Marienko, Vy víte, že Vás stále chováme v mysli, z celého srdce Vás líbám. Vaše oddaná Charlotte Martinů

Jestli něco potřebujete, dejte nám vědět.

[1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. Z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala často v nemocnici a na zotavenou v plicním sanatoriu v Žamberku.

[2] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[3] CARE – mezinárodní humanitární organizace založená po 2. světové válce v USA na pomoc hladovějící Evropě. Jejím prostřednictvím mohl BM posílat balíčky s potravinovou pomocí z USA svým příbuzným a známým v Československu.

[4] Pravděpodobně Jaroslav Hynek (1944), jehož matku Jindřiška Martinů (1882-1965), manželka Františka Martinů, sama bezdětná, vychovala (Popelka 1996, s. 114).

[5] „Martinů byl tehdy ještě členem pražského Ochranného sdružení autorského (OSA) takže tantiémy z provozování jeho děl doma i v zahraničí inkasovala tato organizace. Národní banka však odmítala, vzdor devizovým příjmům z provozování jeho skladeb na Západě, proplácet mu alespoň část tantiém v doladech, dokonce ani v inflačních francouzských francích, a tak vlastně ohrožovala jeho hmotnou existenci. Na základě skladatelových dispozic pak proplácela jeho tantiémy alespoň jeho sourozencům, rozumí se v korunách. Podobně byly v Československu vázány i honoráře za pražská tisková vydání jeho skladeb. Martinů proto Vystoupil z OSA a vydával své nové, vesměs hojně provozované skladby u zahraničních nakladatelů, pro něž byly edice jeho děl lukrativním zdrojem zisků, stejně jako pro ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers), nejvýznamnější organizace zastupující v USA i mimo hranice USA práva svých členů. Jejím členem se Martinů stal 1952.“ (Popelka 1996, s. 108-109).

[6] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.

[7] Koncertantní symfonie (Sinfonia concertante), H 322, věnována Mají Sacherové (1896-1989). BM ji zkomponoval již na počátku roku 1949, premiéra se uskutečnila v Basileji 8. 12. 1950, tedy v den šedesátých narozenin BM (Halbreich 2007, s. 325; Popelka 1996, s. 114).

[8] Ernest Ansermet (1883-1969), švýcarský dirigent.

[9] Concerto grosso, H 263.

[10] 13. 12. 1949 byla BM udělena tzv. výroční cena České akademie věd a umění za jeho Symfonii č. 3, H 299, která byla krátce před tím (13. 10. 1949) v Praze poprvé uvedena Českou filharmonií řízenou dirigentem Karlem Šejnou (1896-1982). Ocenění bylo spoleno i s finanční odměnou 10.000 Kč. Částka byla se souhlasem BM po roce vylacena jeho sestře Marii Martinů (1882-1959) (srov. Popelka 1996, s. 113).

[11] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[12] Charlotte pracovala jako švadlena.

[13] Myšlena rodina Charlotte ve Francii.