Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníFrancie
Poznámka k lokaci odeslání[Francie]
Datum odeslání17.09.1949
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 390
Signatura v IBMMar 1949-09-17
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahNeví, jak se rozhodně "s tou kompozicí pro kostel" (1954 Hymnus ke Sv. Jakubu, H. 347 podle Jaroslava Daňka), v NY ho čeká mnoho práce; neví, zda by nemusel mít souhlas P. Claudela; rád by však vyhověl, odpoví z NY podle situace; jedou zpět 29.9.; ChM je už ve Vieux Moulin, on tam pojede ještě na týden; "skoro lituji, že jsem sem jel… to už není ta Francie, co já jsem znal, lidi myslí jen na peníze"; čeká "tento týden" Šebánka, chce se dovědět, "jak to zařídit s těmi penězi, co tam mám"; "kompozice jim ovšem dáti nemohu, protože jenom vydělávají, ale neplatí"; jeho skladba oceněna jako nejlepší v Edinburghu na festivalu, dirigoval Kubelík (31.8.1949 hrán Dvojkoncert v Usher Hall Edinburgh, Philharmonia orchestra); také v Luzernu úspěch.
Diplomatický přepis dopisu

 [Francie] Sept. 17. 1949.[1]

Drazí,

Dopis jsem obdržel, nemohl jsem psáti dříve, mám hodně práce před odjezdem.[2] S tou komposici pro kostel[3] opravdu nemohu teď říci jak se rozhodnu, budu míti co dělat až se vrátím do N. Y., teď jsem tři měsíce odpočíval a tak mne tam bude asi čekat spousta práce, tak prozatím nemohu nic slíbit. Nevím zdali bych nemusel míti povolení od P. Claudela[4], budu hledět tu knihu najít zde a podívat se co by se s tím dalo dělat. Jinak bych samozřejmě rád mu vyhověl jen nevím budu-li míti čas, tak Vám na to odpovím až se vrátím do N.Y. a uvidím situaci. Jedeme

 

zpět 29. Sept. [5] a hned po příjezdu musím na Universitu[6], už jsem stejně pozdě. Ihned Vám nechám poslat balík z Care[7] a něco poštou, abyste měli do zásoby. Charlie[8] je už ve V. Moulin já tam jedu ještě na týden si odpočinouti. Co se prázdnin týče tak mohu Vám říci že skoro lituji že jsem sem jel. Moc jsem si neodpočinul, všude je přecpáno a pěkně draho, to už není ta Francie co já jsem znal, lidi myslí jen na peníze. Také zde byla spousta turistů ze všech zemí, tak to nějak zvláště příjemné nebylo. Čekám tento týden Šebanka[9], tak mi snad něco poví. Myslím hlavně jak to zařídit s těmi penězi co tam mám. Šeb. je teď řiditelem Orbisu, jak se zda, spojili to vše dohromady.

 

Komposice jim ovšem dáti nemohu protože jenom vydělávají ale neplatí.[10] V Edinburgu jsem to vyhrál na Festivalu, moje bylo oceněno jako nejlepší dílo z celého Festivalu. Dirigoval Kubelík[11]. Take v Lucerne na Festivalu jsem měl velký úspěch. Charlie Vám asi bude psát z V. M. a já Vám napíšu hned po návratu pište už do N.Y. Mnoho Vás zdravím a vzpomínám

Váš

Bohouš

 

Věcné poznámky k DP

[1] 17. 9. 1949, pravděpodobně Evian-les-Bains (Mihule 2002, s. 591).

[2] Manželé Martinů pobývali v Evropě od začátku června do konce září 1949.

[3] V létě 1949 byl BM osloven páterem Jaroslavem Daňkem, děkanem v kostele sv. Jakuba v Poličce, zda by nezhudebnil nějaký text pro kantátu k sv. Jakubu Většímu, jemuž je zasvěcen poličský kostel. Pro textovou předlohu Daněk uvažoval o básni Svatý Jakub větší z básnické sbírky Paula Claudela Skupina Apoštolů. Až teprve o 5 let později, 18. 7. 1954, BM dokončil skladbu Hymnus k svatému Jakubu, H 347, a to na základě textu p. Jaroslava Daňka, který napsal během svého nedobrovolného pobytu v komunistickém vězení na Mírově (podrobně ke genezi díla Synek, Jaromír. Tak jsem se dal do toho hymnu Sv. Jakuba. Opus musicum, č. 3, 2017).

[4] Paul Claudel (1868-1955), francouzský básník a dramatik.

[5] Odpluli ze Cherbourgu 29. 9. 1949, do New Yorku dorazili 4. 10. 1949 (Mihule 2002, s. 425 a 591, srov. také Manifest of in-bound passengers (aliens), loď Queen Elisabeth, Ellis Island Foundation, http://libertyellisfoundation.org).

[6] BM působil na prestižní univerzitě v Princetonu od září 1948 do konce akademického roku 1950/1951.

[7] CARE – mezinárodní humanitární organizace založená po 2. světové válce v USA na pomoc hladovějící Evropě. Jejím prostřednictvím mohl BM posílat balíčky s potravinovou pomocí z USA svým příbuzným a známým v Československu.

[8] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[9] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-49 ředitel hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož činnosti se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn (srov. s Brádková 2010). Finanční prostředky získané za provozování skladeb BM v Československu nemohly být v té době zasílány mimo republiku. Prostřednictvím Karla Šebánka se jimi proto částečně snažil vypomáhat svým příbuzným v ČSR. Nebylo to však bez problémů. S Šebánkem se BM v Paříži skutečně setkal (viz PBM Kr 391).

[10] „Martinů byl tehdy ještě členem pražského Ochranného sdružení autorského (OSA) takže tantiémy z provozování jeho děl doma i v zahraničí inkasovala tato organizace. Národní banka však odmítala, vzdor devizovým příjmům z provozování jeho skladeb na Západě, proplácet mu alespoň část tantiém v doladech, dokonce ani v inflačních francouzských francích, a tak vlastně ohrožovala jeho hmotnou existenci. Na základě skladatelových dispozic pak proplácela jeho tantiémy alespoň jeho sourozencům, rozumí se v korunách. Podobně byly v Československu vázány i honoráře za pražská tisková vydání jeho skladeb. Martinů proto Vystoupil z OSA a vydával své nové, vesměs hojně provozované skladby u zahraničních nakladatelů, pro něž byly edice jeho děl lukrativním zdrojem zisků, stejně jako pro ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers), nejvýznamnější organizace zastupující v USA i mimo hranice USA práva svých členů. Jejím členem se Martinů stal 1952.“ (Popelka 1996, s. 108-109).

[11] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent.

Celkový počet listů2
Počet popsaných stránek3
Poznámka
Fixacerukopis
Osoba jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 374 (záznam 1 / 0)
další »