| Diplomatický přepis dopisu | [New York] Leden 23 .1949.
Drazi,
Mel jsem malo casu ted jsou pololetni zkousky tak jsem hodne na universite[1], Va dopis jsem dostal. Sebanek[2] take uz odepsal ma hodne prace a trochu se asi na mne zlobi, ze jsem nedal vsechny moje veci ale v danne situaci myslim ze je lepe miti editora zde, kdo vi co se muze stati v budoucnosti, uz ted to neni lehke posilati veci za hranice, vite sami co v tom jsou za obtize a ja potrebuji svoje veci hlavne zde.[3]
Nic se nezminujete zdali vam z Olomouce z divadle poslali ty tantiemi za provedeni Veselohry na moste[4], psal jsem jim aby to poslali vam, neni to asi velky obnos ale cetl jsem ze to hrali take v Brne[5], snad byste meli pozadat sebanka aby vam to zaridil abyste ty tantiemy dostali kazdy krejcar je dobry a mohlo by se na to zapomenout. Ja prichazim o mnoho penez tim ze se nic nesmi posilat. Zdali pak jste dostali tu druhou zasilku pet tisic z Osa?[6] Vidim ze situace je spatna a tak mi napiste zdali mam znovu poslal balik z Care[7] jestli je v tom dost veci ktere potrebujete anebo zdali je lepe poslat balik? P.Popelka[8] mi poslal prani, ale jeho adressa neni ta co jste mi poslali, mozna ze se prestehoval. Jestli ale ma stejnou adresu tak ten balik co jsem mu poslal byl adresovan, jestli se nemylim na Litomyslskou ulici, tak mozna proto to nedoslo.
Mam zpravy z Prahy, nekolik lidi prijelo ted sem, tak mi vyridili pozdravy od Karla[9] a od jinych znamych, neni to vesele. Mel jsem tu ted premiery kvarteta[10], dostal jsem krasne kritiky a jeste se chyste nekolik provedeni na zbytek saisony. Citim se dost dobre, zima je tu velmi mirna, nekdy mame skoro nekolik dni jako na jare, tak je to dost prijemne, topeni nam ovsem take neschazi tak se nemame spatne. Ceny tu take hodne stouply, ale ted zase vice vydelava, tak se to vyrovna. Byl tu Munch[11] a Ansermet[12] ze Svycarska tak jsme vzpominali na stare casy byli u nas na obede, z Francie sem jezdi mnoho umelcu a maji velky uspech. Doufam ze p. ditrich se uz dostal domu a ze vam povedel o svoji navsteve u nas, je to sympaticky hoch. Tak to jsou asi ty posledni novinky, napiste co potrebujete abychom vypravili balik, myslim ze vam jeste poslu znovu ten balik z Care, pomuze to, snad uz take brzo zima prejde a bude se lehceji pro vas ziti, musi to byti spatne bez uhli a bez tepla, o tom my nic zde nevime. Pozdravte Marusku[13] a smidovi[14], mnoho na vas vsechny vzpominame a hodne casto, kdybych mohl poslati neco vsem byl bych rad. Srdecne vas vsechny zdravim Vas
Bohous.
Ma chère Marienka.
Nous sommes un peu en retard à vous répondre, mais la vie à New York passe vite, Bohus a repris son activité à Princeton, il y a aussi beaucoup de concerts à aller, Firkusny a eu 3 concerts ici avec les grands orchestres, nous avons eu la visite de Mme Steinerova, la secrétaire de Philharmonie de Prague, Fanus la connaît bien, je pense, elle nous a donné des nouvelles de tout ce qui se passe à Prague.
Colette a été très heureuse de vos jolis ouvrages, elle aussi, elle attendra un bébé pour le milieu de l’été. Nous avons eu encore une nouvelle naissance, l’autre fils de ma sœur, c’est encore un garçon, ma sœur voudrait tellement une petite fille, enfin il y a encore l’espoir.
Nous avons reçu la photo du petit neveu de Jindricka, je trouve qu’il a une bonne mine.
Je vous ai envoyé, il y a 2 semaines, un colis avec du beurre et quelques autres choses, dites-moi ce que vous avez besoin, je peux toujours vous faire un petit colis.
Comment est l’hiver à Policka ? Ici il fait un peu meilleur, il pleut beaucoup, mais il y a quelque temps, nous avons eu beaucoup de neige.
Je vous quitte pour ce soir en espérant que mes quelques lignes vous trouveront tous en bonne santé. Je vous embrasse de tout mon cœur et toutes mes pensées affectueuses pour Fanos et Jindricka.
Affectueusement votre Charlotte Martinu
Moje milá Marienko[15],
odpovídáme poněkud opožděně, ale život v New Yorku plyne tak rychle, Bohuš se opět ujal svých úkolů v Princetonu, taky je tady spousta koncertů, na které člověk musí jít, Firkušný[16] tady měl 3 koncerty s velkými orchestry, byla u nás na návštěvě paní Steinerová, tajemnice Pražské filharmonie[17], myslím, že Fanouš[18] ji dobře zná, povyprávěla nám o všem, co se děje v Praze.
Vaše pěkná ruční práce udělala Colette[19] velikou radost, také ona čeká dítě, přijde to v půli léta. Měli jsme ještě jedno novorozeně, sestřina druhého syna[20], zase kluk, a to by si sestra[21] tolik přála mít holčičku, ale co, naděje tu ještě pořád je.
Dostali jsme fotku Jindřiščina[22] malého synovce, myslím, že vypadá náramně k světu.
Přede dvěma týdny jsem Vám v balíku poslala máslo a nějaké další věci, jen mi ještě napište, co potřebujete, nějaký balíček pro Vás vždycky můžu připravit.
Jakou zimu máte v Poličce? Tady je trochu lépe, hodně prší, ale ještě nedávno jsme měli spoustu sněhu.
Dnes večer už budu končit a mám naději, že Vás těch pár řádků zastihne v dobrém zdraví. Z celého srdce Vás líbám a srdečně pozdravuji Fanouše a Jindřišku.
Vaše oddaná Charlotte Martinů[23]
|
| Věcné poznámky k DP | [1] BM působil od září 1948 do konce akademického roku 1950/1951 na prestižní univerzitě v Princetonu.
[2] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-1949 působil jako ředitel hudebního nakladatelství Melantrich.
[3] S nakladatelstvím Melantrich pojila BM smlouva na vydávání jeho děl tiskem. Toto nakladatelství však stejně jako další soukromá nakladatelství v roce 1949 zaniká, resp. všechna jsou zestátněna a sloučena v národní hudební vydavatelství Orbis. Od 1. ledna 1949 do 31. prosince 1955 byl BM vázán smlouvami s nakladatelstvím Boosey & Hawkes London-New York (srov. PBM Kr 392 a 393).
[4] Veselohra na mostě, H 247. BM se zde ale mýlí, podle Štefanidese (2008, s. 205) byla Veselohra na mostě v Olomouckém divadle poprvé uvedena až 21. 9. 1986. V roce 1948 byla ale uvedena v divadle v Ostravě a v Brně (Popelka 1996, s. 122).
[5] Veselohra na mostě, H 247, byla hrána v Národním divadle v Brně od 27. 11. 1948 do 1. 10. 1949 (Webový archiv Národního divadla v Brně, http://www.ndbrno.cz/modules/theaterarchive/?h=inscenation&a=detail&id=5682).
[6] „Martinů byl tehdy ještě členem pražského Ochranného sdružení autorského (OSA) takže tantiémy z provozování jeho děl doma i v zahraničí inkasovala tato organizace. Národní banka však odmítala, vzdor devizovým příjmům z provozování jeho skladeb na Západě, proplácet mu alespoň část tantiém v doladech, dokonce ani v inflačních francouzských francích, a tak vlastně ohrožovala jeho hmotnou existenci. Na základě skladatelových dispozic pak proplácela jeho tantiémy alespoň jeho sourozencům, rozumí se v korunách. Podobně byly v Československu vázány i honoráře za pražská tisková vydání jeho skladeb. Martinů proto Vystoupil z OSA a vydával své nové, vesměs hojně provozované skladby u zahraničních nakladatelů, pro něž byly edice jeho děl lukrativním zdrojem zisků, stejně jako pro ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers), nejvýznamnější organizace zastupující v USA i mimo hranice USA práva svých členů. Jejím členem se Martinů stal 1952.“ (Popelka 1996, s. 108-109).
[7] CARE – mezinárodní humanitární organizace založená po 2. světové válce v USA na pomoc hladovějící Evropě. Jejím prostřednictvím mohl BM posílat balíčky s potravinovou pomocí z USA svým příbuzným a známým v Československu.
[8] František Popelka (1908-1989), poličský rodák, profesí účetní, všestranný kulturní pracovník.
[9] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie (bratr houslisty Stanislava Nováka).
[10] Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 314, měl premiéru 10. 1. 1949 v New Yorku, hrál Kroll Quartet (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/works/public_view/236). Halbreich (2002, s. 369) ale uvádí datum premiéry až únor 1949. Kvartet pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H 315, měl premiéru 12. 1. 1949 v New Yorku (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/works/public_view/237), Halbreich (2002, s. 371) ale uvádí datum premiéry listopad 1947 a stejně tak i Šafránek (2002, s. 278).
[11] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.
[12] Ernest Ansermet (1883-1969), švýcarský dirigent.
[13] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.
[14] Rodina architekta Bohuslava Šmída (1895-1982) z Poličky.
[15] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[16] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.
[17] Stella Steinerová.
[18] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[19] Colette Lemaire, roz. Bécourt – dcera Charlottiny sestry Georgette Bécourt (1903-1966), rozené Quennehen.
[20] André nebo Gilbert Bécourt.
[21] Georgette Bécourt (1903-1966), rozená Quennehen, sestra Charlotte Martinů.
[22] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.
[23] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|