This content was automatically translated from the original language. The original content is available by clicking the link below.
Křička žasne nad citátem - vědět to, napsal by BM, jak ho jeho dílo oslovuje čím dál víc. Chválí jeho styl. Posledně hovořil s BM roku 1939, kdy Křička dirigoval několik skladeb (mj. i své) a BM ho ocenil. Vzpomíná na společný oběd s manželi Martinů. Při návštěvě u nich na Vořechovce spolu mluvili o kompozičních problémech; BM dělá největší problém se pro něco rozhodnout. Jak to, že u BM zní pěkně i kakofonie?
Show AI translation
Křička marvels at the quote - knowing this, BM would write about how his work appeals to him more and more. He praises his style. The last time he spoke to BM was in 1939, when Křička conducted several works (including his own) and BM praised him. He recalls a lunch together with the Martins. During a visit to their home in Vořechovka, they talked about compositional problems; BM has the most trouble deciding on something. How come BM's cacophony sounds nice too?
Show original