New York Leden 14. 1947.

Drazi,

Vas dopis jsme dostali, vidim, ze tam mate poradne mrazy, zde vlastne ani jeste zima nebyla, nekolik studenych dni, a jednou padal snih, na pul dne. Pri tom vytapi byt, ze tu ani nelze vydrzet, kdybychom tak mohli poslat trochu tepla vam. V sobotu hral Bostonsky orchestr[1] s Kousevitzkym[2] moje Concerto Grosso[3], melo to velky uspech a bajecne kritiky. V Balu, (Basileji) je ta premiera Toccaty 21. ledna[4], mozna ze to bude vysilano je na programu Stravinsky[5], honegger[6] a ja, vsechno prvni provedeni. Tento patek mam prvni provedeni v Americe te prvni celove sonaty[7], kterou jsem konecne dostal z Parize, privezle ji Charlie.[8] Hraje ji Raya Garbousova[9], znama moje z Parize, moc dobra celistka, tak se na to tesim. Munch[10] ma velke uspechy, byl v Bostonu, ted se vratil z cincinati, je skoro porad u nas, Pristi tyden ma koncert zde. P. Sacher[11] bude v Praze v dubnu, hraje Double concerto[12]. Tak to jsou asi vsechny novinky. Se mnou to jde pomalu, ale lepsi se to.[13] Dnes jsem byl zase u doktora od te Pojistovaci spolecnosti, to se take pomalu coura, zatim musim vse platit sam, dostanu to ovsem zpet. Za Festival mi zaplatitli celou gazi, jako kdybych byl ucil, ovsem ten pobyt a rekonvalescence stala hodne penez. Mam ovsem advokata ktery za mne vse dela, tady to jinak nejde, sam clovek nic nedokaze.

S tim bytem v Praze[14] se asi neda zatim nic delat, pokud nebudu vedet definitivne kdy se vratim, a to dnes nemohu jeste rici, to zavisi jak se moje zdravi upravi, abych cestu mohl podniknout.[15] Myslimze na vilu asi uz neni pomysleni, to uz je vse pryc, pri te nouzi o byty, tak z toho bude asi appartement, nejak zvlast velky take nechci, protoze ze zacatku budu jeste asi hodne pryc, na cestach, a byty jsou asi poradne drahe. Radeji bych to mel nekde za Prahou. rozhodne ne v centru, ja nemam tak moc co ve meste delat, to se vse uvidi, podle dopisu z Konservatore, to neprichazi v uvahu dokud nebudou vedet kdy se vratim, a to ja sam ted nevim, samozrejme nebudu nic riskovati dokud nebudu docela v poradku.

Ma chère Marienka.

Juste quelques lignes, pour vous remercier de votre lettre, si bonne lettre. Bohus va très doucement, mais ses fraîches couleurs reviennent petit à petit, je pense que cela prendra encore quelque temps, avant qu’il soit tout à fait rétabli, il a besoin de toute sa tranquillité d’esprit, nous ne sortons pas, car les gens le fatiguent tout de suite, les fêtes, nous les avons passées tout à fait calmement à la maison tous les deux, je pense qu’il pourra supporter le voyage de N. Y. en Europe, et je suis sûre que cela lui fera du bien de se trouver parmi toutes les personnes qui lui sont chères, mais il faudra être très prevenant avec lui, car il a beaucoup changé, mais je suis sûre que tout cela provient de son accident, tout cela changera du jour où il recouvrira sa bonne santé d’autrefois, je ne désespère pas, puisque Dieu a permis ce miracle de le sauver, il continuera de veiller sur lui.

Et vous, ma chère, je comprend que l’hiver doit vous sembler bien long. Avez-vous assez pour vous chauffer ? Pas tellement, sans doute, mes parents à Paris se plaignent beaucoup du froid, ici, nous n’avons pas du très joli temps, mais il fait chaud dans les maisons, je me demande quand finira toute cette misère en Europe. J’ai toujours assez à faire, surtout que notre ami Charles Munch est souvent à la maison pour manger, il est comme Bohus, il n’aime pas la grande société, il préfère rester chez nous, sans manières, j’espère qu’il va jouer la 1^ère symphonie de Bohus à N. Y.

Je vous quitte pour ce soir, vous savez que vous n’êtes pas oubliés dans nos pensées, je vous embrasse de tout cœur, toutes mes pensées à Jindřicka et Fanuš.

            Votre bien sincère Charlotte Martinu

Moje milá Marienko[16].

Jen několik řádků, abych Vám poděkovala za Váš dopis, tak milý dopis. Bohušovi se vede jen jakž takž, ale zdravá barva se mu pomalu vrací, myslím, že ještě nějaký čas potrvá, než bude zcela zdráv, potřebuje mít svůj vnitřní klid, ven ani nechodíme, protože lidi ho hned unaví, a pokud jde o svátky, ty jsme oba dva strávili doma v naprostém klidu, soudím, že bude schopen snést cestu z N. Y. do Evropy, jsem si jista, že mu prospěje, když se ocitne mezi všemi svými blízkými a drahými, ale bude třeba mnoho ohleduplnosti, protože se velmi změnil, ale já jsem si jista, že to vše pochází z jeho nehody, a to vše se změní ve chvíli, kdy opět nabude své dřívější pevné zdraví, beznaději nepropadám, vždyť s pomocí Boží se stal zázrak a byl zachráněn, a ochranu nad ním bude držet i nadále.

A co Vy, moje milá, chápu, že se Vám zima musí zdát strašně dlouhá. Máte dost, abyste si pořádně zatopili? Bezpochyby to nebude žádná sláva, moji příbuzní v Paříži si velmi stěžují na zimu, ani my tady nemáme moc pěkné počasí, ale domy jsou vytopené, a já si tak říkám, kdy konečně v Evropě skončí celá ta bída. Práce mám pořád dost, obzvláště, když u nás náš přítel Charles Munch bývá často na jídlo, je jako Bohuš, nemá rád početnou společnost, raději je u nás doma, prostě jen tak, doufám, že v N. Y. provede Bohušovu 1. symfonii.[17]

Dnes večer už budu končit, Vy víte, že v našich myslích neupadáte v zapomnění, z celého srdce Vás líbám, srdečné pozdravení Jindřišce[18] a Fanoušovi[19].

            Vaše oddaná Charlotte Martinů

Jeste pripisuji, vyridte moje pozdravy vsem znamym, Hlavne Mar. PraZanove[20] a Smidovum[21], Napisu jim brzo, jsete se porad setrim, psani mne dost unavuje a vzdy jeste do toho vleze i jina prace, tak to

odkladam a dni rychle utikaji. Ta pani zde[22] vam dekuje za prani, vyridil jsem je a omlouva se mnoho ze vam dosud neodepsala, mela velkou radost z vaseho dopisu, ale to vite v N.Y. se lidi nezastavi a ona ted pracuje v jednom velkem zavode, tak ji take malo vidim, ona vam jiste odpovi.

Nemate zpravy co dela Zrzavy[23]? zda se ze je nejak nespokojen a nevime co s nim je. P. SAfranek[24] psal ze cestu odlozil ale ze se k vam podiva pozdeji. Tak jsem vam napsal asi vse co noveho, moc toho neni, malo chodim z domu tak nikoho nevidime jen navstevy a i ty mne dost unavuji, musim miti trpelivost, je to nemoc na dlouho, pomalu se to lepsi, tak kdyz jsem to vydrzel az do tedka tak uz to nejak pujde i dal.

MNoho vas vsechny zdravime a vzpominame

vas

Bohouš