| Stručný obsah | Bohuslav Martinů uložil vše, co měl [?]. Děkuje Paulu Sacherovi, hlavně za Mozarta [BM žádal o zaslání kratších skladeb pro orchestr, viz Sac 1958-04-09].
BM Sacherovi posílá partituru a klavírní výtah k MIRANDOLINĚ. BM chce operu nabídnout divadlu v Basileji []Basler Stadttheater] jako světovou premiéru a byl by rád, kdyby se provedení ujal PS. Dílo velmi dlouho leželo v Boosey & Hawkes, kde s ním nic nedělali, a tak si ho BM vzal zpět. Erich Leinsdorf byl z partitury nadšený. Vytkl jen to, že soprány jsou stále posazeny příliš nízko a že italský text špatně pracuje s přízvuky. BM obojí uznává. Soprán je spíše v mezzosopránové poloze, ale lze to snadno upravit. BM hlavně chtěl, aby bylo rozumět textu. Byl by lepší soprán, nebo mezzosoprán? Ernst Roth vyslovil námitku, že je skladba náročná a provedení by vyžadovalo mnoho zkoušek. Má pravdu, orchestr je spíše mozartovský a to je vždy náročné, ale nedá se nic dělat. BM by byl rád, kdyby se PS o skladbě zmínil v divadle, a ještě raději, kdyby se provedení sám ujal. Prosí Sachera, aby si prohlédl partituru a napsal mu na ni svůj názor.
BM a ChM jsou před odjezdem a BM je rozhodnutý až do září v Nice nic nedělat. V Nice si vyzvedne ŘECKÉ PAŠIJE. Navštívil ho ještě Alfred Schlee a měl s dílem velkolepé plány, ale je třeba jej především dokončit.
BM napsal DUO [PRO HOUSLE A VIOLONCELLO Č. 2] a Ernst Mohr ho požádal, aby noty uschoval u Maji Sacherové. BM zhotovil také seznam, o nějž ho PS žádal.
BM a ChM přejí Sacherovým příjemný zbytek prázdnin. Litují, že na Sacherovy nemohou počkat. BM uvádí své adresy do La Baule a do Nice (od 1. 9. 1958).
|