[New York] Nov. 8 1945.[1]

Drazí,

konečně je otevřena pošta pro balíčky, prozatím jenom do 4 kilo, posíláme ihned Vám i M. Pražanové[2], trochu kávy, kakao, the[3], seznam je připojen u balíku, tak to zkontrolujte a napište zdali je to všechno a kdyby jste to dostali, jak to dlouho jde. Mimo to jsem poslal balík přes konsulát asi 20 kilo, v němž je mnoho věcí jež potřebujete. Také mi radili že by bylo snad lépe kdyby bylo vám možno vyzvédnout jej v Praze, že by to bylo jistější. Až do Prahy to jde zablokováno ale potom z Prahy už to jde poštou a to je už risk že se do toho někdo podívá a že to nepřijde všechno. Zásilka tam bude asi okolo 7-15. prosince a doptali byste se v té špeditérské kanceláři Interkontinental v Kotvě. Adressováno je to na Marie M.[4] – Polička a snad byste se vykázali tímto dopisem a povolením z Poličky. Snad Jindřiška[5] nebo K. Šebánek[6] by to mohli v Praze vyzvednouti a nebo kdyby Fanouš[7] byl v Praze že by to vzal pak sebou domu. Ve Francii se hodně ztrácí, no, někdo si pomůže, ale abyste alespoň tento první balík dostali celý. Kdyby to nešlo v Praze tak Vám to ovšem doručí poštou domu, doufejme že se nic neztratí, abyste měli na vánoce trochu lepší. Látky se dají dost těžce zatím posílati ale vezmu to potom sebou.[8] Možná že by Šebánek znal někoho v Interkontinental a že by mu tedy ten balík zadrželi a odevzdali. Zásilka odešla odsud v těchto dnech, myslím 6. 7. Nowembra.[9] Jak to vypadá s tou vilou na Hanspaulce?[10] Moc by mi to pomohlo kdyby mi ji propůjčili, potřebuji také k vůli zvaní hostů, to víte že když někdo přijede do Prahy odsud nebo i z Francie že se bude ihned hlásit u mně. Jaká je pro to nálada v Poličce? Jaké by byly podmínky? Měl jsem velký úspěch zde s III. Symfonií[11], a také v Paříži kde hráli II. Symf.[12] a chtějí ještě letos dělati Festival jenom z mých věcí. Kleiber[13] hraje II. S.[14] na Havaně a také ji dávají v Santiago de Chile. IV. Symfonie bude v N. Y. 11. prosince a premiera je ve Philadelfii 30. t. m.[15] Tak jsme stále na cestě. P. Sacher si objednal novou komposici[16] a také jsem dostal objednávku pro klavírní koncert pro Firkušného.[17] Z Prahy dosud nic nemám a tak stále čekám na officielní potvrzení, kdyby nepřišlo tak bych snad odložil ještě odjezd na jaro[18], všechny zprávy i z Francie i od Vás jsou špatné co se týče jídla. Myslím že však pojedeme přes to v únoru jak jsme měli v plánu.[19] Charlie[20] dělá balíky a moc se těší domu. Chtěli Vám poslat balík ale ještě to není dovoleno, také paní Sacher[21] nám psala že Vám pošlou ze Švýcarska. Vzpomínáme na Vás jaká bude asi tuhá zima. Mŭj nábytek v Paříži zůstal neporušen.[22] Mnoho Vás zdravím a napište zdali dojdou balíčky a zdali jste ten velký balík v Praze vyzvedli.

Moc Vás se Charlie zdravíme Váš Bohouš.

Ma chère Marienka.

Merci pour votre bonne lettre, je suis sûre que vous ferez tout en votre pouvoir, pour que notre installation à Prague, je pense en effet, qu’il est une bonne idée, que vous nous donniez des vos affaires, car je pense bien, que vous viendrez vivre près de nous, je voudrais tant vous rendre la vie heureuse, après tout ce que vous avez passé, enfin, je suis sûre, que nous nous arrangerons bien, pour avoir des grandes joies, j’ai été bien émue à la pensée, que Mammy ne m’a pas oubliée à ses derniers instants, et elle avait raison, en pensant, que nous étions bien unis tous les deux, je me suis toujours efforcée de rendre la vie facile à Bohus, notre vie ici était aussi simple que celle que nous avions en France, j’ai travaillé dans un atelier de couture, toutes les après-midi de cette façon, je pouvais tout préparer pour lui le matin et je prenais le travail à la maison, j’ai souvent fait par semaine 72 heures de travail, comptez en plus de cela, les concerts et les invitations, nous avons surtout les amis Européens, beaucoup nous les connaissons de Paris mais aussi nous avons les amis Tchèques, Firkušny est notre voisin à New York, ce qui fait qu’il est souvent chez nous, il est comme notre fils, il a énormément de succès ici maintenant, il rentre de l’Amérique du Sud, où le succès était plus grand encore. Vous devez penser quelle est notre joie à la pensée du retour, je n’ai jamais pu m’acclimater à ce pays, tout y est dur, et puis ma pensée était toujours de l’autre côté, sachant combien vous aviez à souffrir, je passais bien des nuits blanches, en songeant à toutes ces horreurs de la guerre et de savoir mon pays tout saccagé, enfin il faut espérer que tout redeviendra beau. Bohus a été merveilleux, il a travaillé sans se laisser aller, quel être élevé il est, quelle joie pour vous, ma chère Marienka, d’entendre sa nouvelle musique, vous sentirez toujours cet optimiste. Pensez, ma chère, que ce sont quelques mois qui nous séparent, en attendant croyez à mon affection bien sincère. Votre Karlicka.

Moje milá Marienko.[23]

Děkuji za Vaše milé psaní, jsem si jista, že učiníte vše, co bude ve Vaší moci, abychom se mohli usadit v Praze, myslím totiž, že je to dobrý nápad, dát nám Vaše věci, protože mám za to, že se k nám nastěhujete, tolik bych si přála dosáhnout toho, abyste žila šťastně po tom všem, co jste zakusila, ostatně, myslím, že si to vše dobře zařídíme a budeme se těšit z velkých radostí, byla jsem velmi dojata při pomyšlení, že na mne maminka[24] ve svých posledních chvílích nezapomněla, a měla pravdu, když soudila, že my dva se k sobě dobře hodíme, vždycky jsem se snažila o to, abych Bohušovi usnadnila život, tady jsme žili stejně prostě jako ve Francii, pracovala jsem v krejčovské dílně, takto každé odpoledne, ráno jsem mu vždy mohla vše nachystat a brávala jsem si práci domů, často jsem dělala 72 hodin týdně, a k tomu připočtěte ty koncerty a pozvánky, přátele máme ponejvíce z Evropy, mnoho jich známe z Paříže, ale máme také české přátele, Firkušný je v New Yorku náš soused, a tak je často u nás, je jako náš syn, zažívá tady nyní obrovské úspěchy, vrací se z Jižní Ameriky, kde měl dokonce ještě větší úspěch. Určitě si umíte představit, jakou radost máme při pomyšlení na návrat, já jsem si nikdy nemohla zvyknout v této zemi, vše je tu takové hrubé, a pak, v myšlenkách jsem byla stále za oceánem, bylo mi zřejmé, jak asi musíte trpět, zažila jsem mnoho bezesných nocí a myslela při tom na všechny ty válečné hrůzy a na to, jak je moje země celá zpustošená, ale koneckonců musíme doufat, že všechno bude opět krásné. Bohuš si počínal skvěle, pracoval a na mysli neklesal, jaká to vznešená bytost, a jaká radost pro Vás, moje milá Marienko, až vyslechnete jeho novou hudbu, to z toho potom budete pořád vnímat toho optimistu. Pomyslete, moje milá, že už nás dělí jen pár měsíců, a já Vám prozatím posílám nejvroucnější pozdravy. Vaše Karlička

[1] 8. 11. 1945

[2] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.

[3] Čaj

[4] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[5] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

[6] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[7] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[8] BM měl v plánu odcestovat v únoru 1946 do Paříže a potom domů. Toto přání ale nebylo naplněno.

[9] Tedy v úterý 6. 11. nebo ve středu 7. 11. 1945.

[10] BM s ohledem na plánovaný návrat domů uvažuje o pronájmu vily v pražské čtvrti Hanspaulka.

[11] Symfonie č. 3, H 299, měla premiéru 12. 10. 1945 v Bostonu, Boston Symphony Orchestra řídil Sergej Alexandrovič Kusevickij (1874-1951) (Halbreich 2007, s. 235).

[12] Symfonie č. 2, H 295, byla hrána v Paříži 25. 10. 1945. Orchestre National řídil Manuel Rosenthal (1904-2003). (Halbreich 2007, s. 233)

[13] Erich Kleiber (1890-1956), rakouský dirigent.

[14] Symfonie č. 2, H 295.

[15] Symfonie č. 4, H 305, měla premiéru 30. 11. 1945 ve Philadelphii, The Philadelphia Orchestra řídil Eugene Ormandy (1899-1985) (Halbreich 2007, s. 238). V New Yorku byla hrána 11. 12. 1945 v Carnegie Hall, The Philadelphia Orchestra řídil opět Eugene Ormandy (1899-1985) (Šafránek (ed.), BM: Domov, hudba a svět 1966, s. 292 – program koncertu).

[16] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent a mecenáš. Na základě Sacherovy objednávky z října 1945 BM zkomponoval v období mezi květnem a říjnem 1946 skladbu pro malý orchestr Toccata e due canzoni, H 311.

[17] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM. Na základě jeho objednávky vznikl Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316. Koncert vznikal až od dubna 1947 do března 1948 (Halbreich 2007, s. 299).

[18] V září 1945 BM obdržel telegram od Václava Holzknechta (1904-1988), tehdejšího ředitele pražské konzervatoře, s nabídkou profesorského místa, na který okamžitě souhlasně reagoval s dotazy na další podrobnosti, které Holzknecht předal ministerstvu školství a osvěty pod vedením Zdeňka Nejedlého. Z tohoto úřadu však již další nabídka ani oficiální pozvání nepřišlo (Mihule 2002, s. 374).

[19] Tento úmysl nebyl naplněn. Teprve v roce 1946 odcestovala do Francie Charlotte (pobývala tam od 10. 6. do 19. 11. 1946), BM navštívil Evropu po druhé světové válce až v roce 1948 (od června do září 1948), kdy navštívil Paříž, Nice a Basilej.

[20] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[21] Maja Sacher (1896-1989), manželka švýcarského dirigenta a mecenáš Paula Sachera (1906-1999).

[22] Manželé Martinů opustili Paříž v červnu 1940. O jejich byt a majetek se postaral „père Gogo“ M. Vautier (Mihule 2002, s. 307).

[23] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[24] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM, zemřela 10. 3. 1944.