[Nice] Sept L7 8

Mimy [Milý] Milosi :

Jsem rad ze se citis stastny ale proc pises ze jsi „vlastne“ stastny co to je „vlastnestastny?“ Ten napad z Pontigny uz jsi mel miti davno.[1] Tak kdyz jsem se prochazel ted po nabrezi,tak jsem znovu zkonstatoval jak mnoho spisovatelu se lehce zapsalo do historie literatury, ted vsichni tam lezi u bookinistu[2] a cekaji (marne) az si je nekdo koupi. A ani po tech velkych neni, jak se zda velka poptavka. Zkratka svet se rychle zmenil shledal jsem take ve Francii ze ten typ chytrousu les Grosmalins[3] uz rychle vymira, zajimave. Nova generace se zda sympatictejsi nez jsme byli my, sportovni a take amerikovana po tech vice mene spatnych strankach ale ziva a fy­sicky zdrava, ten Remington me joue les tours.[4]

Tak jsem se zrejme citil out of focus, tant pis.[5]

Ten Indicky clanek je dobry,[6] zmenil jsem tam jen slo­vo „studium“. Ty si nejak nechces dat rict ze term studium neni a nikdy nebyl v mem slovniku ja jsem fakticky nikdy nic nepokladal za studium, ani jazyky ne, jinak bych se ovsem dostal do te ideologie proti niz jsem bojoval, ne?

U vas rikate Krisnamorti? Zde je krisnamurti.[7] Ve clan­-

ku je mnoho poznatku ktere bys mel aplikovat i v jinych vecech.

Ten These je exact az na ten zaver „Kdo zabije minotaura atd….;;;;;;“ tam neni. Thesee se jen vrati k prvnimu Thesee, bojovniku a laisse tomber Ariane, jen aby mohla si zazpivat tu Arii a zustala posledni na scene.[8]

Lirarne [Literárně] je to ovsem nedostacujici ale operne je to OK.

Zde ovsem prichazi v uvahu ten stary problem Georges to jest uloha dvojnika zdvojeni osobnosti (napsal o tom i jinou hru ) To ovsem v opere nelze vylozit.

On mel o tom prednasku v Radiu ale bohuzel jsem ji nechytl. Cely Thesee je bajecne napsan; kouzelne.[9]

Neni to ani objednavka, ani napad nakladatele, ani jsem nepotkal nejakou koloraturu, castecne je pravda abych se dostal trochu z Pasiji, jez mne hodne unavily, jak vnitrnim problemem tak i tim ze vzhledem k memu pochroumanemu svalu v prave ruce, psani scoru i sketche[10] mi jde moc pomalu, coz mne hodne prekazi, to vis ze nejsem na to zvykly mezi pomalou praci prichazi ruzne pochybnosti i nespravne velmi casto a tak se to trha.

Jako obvykle jsem si vezl knihu od Georges sebou a tak jsem nasel libreto o tom ti povim pozdeji vice.

Proc na mne tak spechas abych dokoncil Pasije? Stale se ptas zdali uz jsou hotovy Nejsou,[11] ten posledni akt i pres vsechny zmeny mi dosud nejde do rozpoctu, schazi mi tam text a Kazaktzakis uz zde neni.[12]

Zajimave ze pises o Bartokovi[13]; Je to uplny dervis.

Abych te sam taky trochu zkritizoval tak ti musim rici ze v posledni dobe se mi zda ze se ti vraci vliv jednoho pana ktery se jmenuje jako mesto v jiznich Cechach, nechci ho jmenovat, to jest ten nazor ze je to dobre, bylo to dobre a bude to dobre. To jest riskantni filosofie a take to pripomina hvizdani v lese potme. Tak se nezlob a nebud sam se sebou tak spokojen nebot vis ze dle meho nazoru ze jakmile si neco uvedomime tedy to znamena ze to neni v poradku, viz moje priklady fysicke[14]. Tak jsem te zase na sebe postval a musim te uklidnit. Otazky. To jest tvoje otazky. Jeste nez k nim dojdu musim te pozadat abys si uvedomil dopisy nelze psati jako za starych dob svetoveho kapitalismu a bourgoisije a tedy ze tedy casto nemohu rici co bych chtel[15]. S touto zpovedi prejdu k otazkam. Sacher hraje Sextur v sestave komorniho orchestru, contrabasy byly pridany, je to uz tak tisteno, totiz jen se tam dubluji cela. Je to u Assoicated v NY a je to ten sextet co dostal Colidge price Southern[16] nema nic spolecneho s Assoiated, je v NY. ale tisknou myslim v Texasu. Intermezzo je ta jednoveta skladba pro Loisville a Southern ji chce vydat ale ovsem az najdu partituru, je ne peux pas mettre la main dessus, myslel jsem ze ji najdu zde ale neni tu.[17]

Duo je napsano pro jednoho profesora z Baselu R.Mohr, ktery chce dat svoji pani rukopis k svatku.[18] Nemusis se o tomto dile zvlaste rozepisovat.

Co chce delat UE s Pasijemi nevim, zajima se o ne Hamburg i Zurich[19]

Jake mam v Nice noty? Zadne, tento luxus stehovat se s notama uz mne presel. Mam tu ale Traite de l’orchestration od naseho davneho pritele Koechlina[20] vyborny spis. A mam zde vzacnou orch; partituru Carmen a nejake stare ruske sbory. Ani literaturu tu nemam vyjma Bible, ceske a angl. coz neni literatura. A ovsem Arnolda Hausera Socialni Historii umeni,[21] ktera zde zustala. Ty jsi ji cetl ale moc rychle v Parizi a zatim je to je jedna z malo knih jez jsou konkretni; Napsal ted novou knihu o filosofii historie umeni je na nestesti psana nemecky a tak se ucim (ale ne studuji) nemcinu.[22] Mela by ti ji Artia opatrit, ponevadz nektere knihy se tam asi jinak nedostanou.

Tu knihu kde je citovan muj dopis tobe nemam a ani jsem ji necetl. Zde je zase ten deffekt tvych kalkulaci, ze ji musim mit ve sve knihovne. Nemam.

Ani nevim kdo ji psal, vysla asi kdyz jsem byl v Pinveton [Princeton]; protoze moji zaci ni mluvili tedy 1947-8[23]

Ze jsi vyrovnan v sobe si nepridavej jako svoji zasluhu, to vsichni starsi pani si tak predstavuji.

Thesee musel byti napsan uz nekolik let, protoze ja sam jsem si to koupil jako knihu uz pred 4 lety;[24]

Rukopis tri jezdcujsem nenasel ale ten musi byti v Po­licce[25]

O tom Camusovi nevim ale budu ho hledat jiste vyjde knizne, Ja ale Camuse nemam moc rad, je to z casti vazne ale z casti intellektuelni akrobatika.[26]

Toho Musila[27] znam; je zajimavy ale tato literature mi jde proti srsti.

Gry s jeho elefanty je vyborny.[28]

Od Kazantzakis vysla kniha cestovani, vytecna, ve franc­-

tine, je v ni v kostce vsechno co je v romanech rozvedeno[29]

Tak ted mas stravu na dlouho; musim si to sam precist a opravit chyby.

Z Policky zpravy velmi smutne.[30]

-

Mnoho te zdravim

tvuj

Bohus

^[1]      Patrně se jednalo o zamýšlenou publikaci o opatství Pontigny a lite­rárních aktivitách. Šafránek ji nerealizoval.

^[2]      Opět přepisuje anglicky francouzské slovo „boucquinists“, označující prodejce antikvárních knih na pařížských nábřežích.

^[3]      Francouzsky „chytráci“.

^[4]      Francouzsky ve smyslu „hraje si se mnou“.

^[5]      Anglicky „mimo záběr“ a pak francouzsky „dobrá“.

^[6]      Martinů má na mysli část textu, kde Šafránek popisuje vliv četby indické a čínské literatury na Martinů „celkový filosofický a meta­fysický názor“ (srov. Šafránek, 1961, s. 248).

^[7]      Ve finální verzi textu uvádí Šafránek už jméno Jiddu Krishnamurtiho ve tvaru „Krisnamurti“ (srov. Šafránek, 1961, s. 248).

^[8]      Martinů podobně jako v předchozích dopisech upřesňuje Šafránkovi děj opery Ariadna, H 370, kterou dokončil 15. června 1958 na Schö­-

nen­bergu (srov. Halbreich, 2007, s. 182).

^[9]      Znovu se vrací knize Le Voyage de Thésée Georgese Neveuxe z roku 1943.

^[10]    Anglicky „partitury i skici“.

^[11]    Martinů popisuje úpravy, které prováděl v druhé (tzv. „curyšské“) verzi opery Řecké pašije, H 372 II, na níž pracoval od února 1958 do 15. ledna 1959 (srov. Halbreich, 2007, s. 187–196).

^[12]    Nikos Kazantzakis zemřel 26. října 1957.

^[13]    Béla Bartók, hudební skladatel.

^[14]    Nečitelný vpis rukou.

^[15]    Narážka na cenzuru, která monitorovala korespondenci přes železnou oponu.

^[16]    Smyčcový sextet, H 224 A, pro smyčcový orchestr, z roku 1951, vyšel u Associated Music Publishers v New Yorku a byl premiérován 24. říj­na 1958 v Basileji Paulem Sacherem za přítomnosti autora (srov. Halbreich, 2007, s. 272). Smyčcový sextet, H 224, z roku 1932 vyšel u Associated Music Publishers v New Yorku. Získal první místo v soutěži nadace Elizabeth Sprague Coolidge (srov. Halbreich, 2007, s. 378).

^[17]    Intermezzo, H 330, z roku 1950 je dedikováno Louisvillskému or­chestru a jeho dirigentovi Robertu Whitneyovi; vychází u Southern Music Publishing Co. New York v roce 1965 (srov. Halbreich, 2007, s. 261). Martinů již v dopise ze 7. září 1958 zmiňuje, že skladbu nemůže najít (srov. CBM, PBM Kmš 881). V současnosti je partitura uložena v knihovně nakladatelství Peer Music v New Yorku (srov. Halbreich, 2007, s. 261).

^[18]    Duo č. 2 pro housle a violoncello D dur, H 371, z roku 1958 bylo věnováno Trauti Mohr-Bally (srov. Halbreich, 2007, s. 349).

^[19]    Tzv. „curyšská“ verze opery Řecké pašije, H 372 II, kterou Martinů dokončil 15. ledna 1959, byla premiérována v Curychu Paulem Sa­cherem 9. června 1961; skladba vychází u Universal Edition ve Vídni v roce 1961 (srov. Halbreich, 2007, s. 187–188).

^[20]    Charles Koechlin (1867–1950) vydal svůj čtyřdílný Traité de l’orches­tration u Max Eschig Éditions v Paříži v letech 1954–1959.

^[21]    Jedná se o Sozialgeschichte der Kunst und Literatur (The Social His­tory of Art and Literature) Arnolda Hausera z roku 1951.

^[22]    Martinů má na mysli Philosophie der Kunstgeschichte Arnolda Hau­sera z roku 1958.

^[23]    Vrací se k dopisu, který zaslal Šafránkovi 19. listopadu 1946, o němž se v následujícím dopise zmiňoval, že má být publikován na Princeton University (CBM, PBM Kmš 100 a Kmš 101). Zmiňovanou publikaci se nepodařilo určit.

^[24]    Kniha Le Voyage de Thésée Georgese Neveuxe vychází již v roce 1943 u vydavatelství R. Julliard v Paříži.

^[25]    Kompozice Tři jezdci, H 1, z roku 1912; autografní skica, hlasy a frag­ment jsou uloženy v CBM.

^[26]    Martinů může mít na mysli dílo L’Exil et le Royaume (Éditions Galli­mard, 1957) Alberta Camuse (1913–1960) nebo Réflexions sur la peine capitale z roku 1957 (ve spolupráci s Arthurem Koestlerem), popř. Camusovy zápisky z let 1939–1958 (Actuelles III, Chroniques algériennes, 1939–1958) (éditions Gallimard v Paříži, 1957).

^[27]    Má na mysli román Muž bez vlastností (Der Mann ohne Eigen­schaf­ten) spisovatele Roberta Musila (1880–1942).

^[28]    Zmínka o stejné knize se vyskytuje již v předchozím dopise Šafránkovi ze dne 7. září 1958 (srov. CBM, PBM Kmš 880).

^[29]    Nikos Kazantzakis: Du Mont Sinaï à l’île de Vénus. Carnets de voyage (Paris, 1958).

^[30]    Těžce nemocný bratr František zemřel několik dní poté, 23. září 1958.