[Schönenberg, Pratteln] aug. 8. 56.

Drahy MilosI :

Tak maš zase Jendu[1] a učené debaty,zajímalo by , mne hod­ně jak se tito mladi divaji na svět a co si z té současne filo­sofie vybrali pro sebe jako platné a uzitečné. Napiš mi trochu o tom.Moje stanovisko (ovsem špatné) že to je vetšinou intellektualni game a specialisace malých detailu a pak to tež mluví k abstraktim lidem.Tak se mi zdá že všichni chtěji ZLEPŠITI lidské plémě jak vidime i v politice,kazdy se snaži aby lidé se měli lépe a lépe a veděli vice a vic. Ty výsledky jsi poznal sám na sobě a my to poznáváme dívaním se na věci ve světe. Starej skeptik, to co jsem,ne?Ale člověk se tomu nemůže nejak vyhnouti,když vidi jak to bezi ve světe a nebo už jsem na to moc starý,což bude asi pravda. Ted bych ale chtěl kdybys mi mohl dáti datum koncertu Munche a zdali je to sicher ze hraje Fantasie.[2] Pokusil bych se dostat se Charlie do Francie[3] a vtom připadě bychom se asi stavili taky v St Leger u Huvelina[4] a tak bychom mohli o mnohem vice debatovati a všecho az na kost obrati[5].Tak to je duležite a napiš mi o tom ale zdali to je jiste. Jinak bych asi do Pariže nejel. Do Řima jedem v Oktobru a zustanu tam na te Akademi celou saisonu to jest do června.[6] Parablé[7] se zatim jenom v mozku připravuji a doufám že napišu Charles zase dobrou historii.[8] Na opeře pracuji ale je to težký problem[9],je tam moc dialogů a malo se toho muže vynechat aby ten plot byl jasny i zabedneným a tak mi to žeře moc musiky. Je o to velky zajem uz v hub. kruzích,to jest u Němcu.[10] Jsem v 3tim jednani ale budu muset prvni hodně předelat, je to problem. Ja jsem ted také osamocen a nevidim dobře možnost se někam podivat a tak jsem poněkud také v takove posici jako ty. Leducům jsem poslal opravené noty a doufám ze už mne s tim nebudou otravovat.[11] Tak napiš brzo abycho, mohli udělat nejaký plan.

Mnoho zdravim. Doufam ze mi prijdou nejake nove chec­ky a ze budu moci něco usporit pro tebe[12].

Zdravim.

Bohouš

^[1]      Jan Šafránek (1934–1974) byl synem Miloše Šafránka a kla­víristky Germaine Leroux.

^[2]      Charles Munch provedl s Boston Symphony Orchestra Symfonii č. 6 (Fan­taisies symphoniques), H 343, v pařížském Théâtre des Champs--Ély­sées 19. srpna 1956.

^[3]      Charlotte Martinů měla v roce 1956 velké komplikace se vstupním vízem do Francie, neboť vyčerpala maximální počet vstupů do země.

^[4]      Rodině dlouholetého přítele Bohuslava Martinů violoncellisty André Huvelina patřil zámek Mont St. Léger u Vesoulu (srov. Mihule, 2002, s 356).

^[5]      Martinů se k pobytu v Paříži vyjádřil v dopisu do Poličky ze dne 23. září 1956: „V Parizi jsme meli bajecne pocasi az skoro moc horko a tak jsme yoho uzili. Znamych jsme moc nevideli a na ceste jsme se stavili v Mont St Leger, kde jsme se vzdy ta cela nase parta schazivali, bylo to pekne. Tak jsem se coural po Parizi jako za mladych let, ted mne boli nohy a tak si odpocnu, je to krasne mesto, lidi tam bylo jeste plno a je tam take pekne draho.“ (CBM, PBM Kr 540).

^[6]      Na American Academy in Rome nastoupil Martinů na počátku října 1956 a práci zde ukončil na přelomu srpna a září následujícího roku.

^[7]      Práci na Parabolách, H 367, začal 15. června 1957, kompozici do­končil 9. února 1958. Skladba je dedikována Charlesi Munchovi, který ji také s Boston Symphony Orchestra 13. února 1959 v Bostonu premiéroval (srov. Halbreich, 2007, s. 264).

^[8]      Má na mysli průvodní text ke skladbě pro Charlese Muncha a obsáhlou pro­gramovou brožuru Boston Symphony Orchestra (https://archives.bso.org).

^[9]      Na první verzi opery Řecké pašije, H 372 I, podle předlohy Nikose Kazantzakise pracoval Martinů od února 1956 do ledna 1957 (srov. Halbreich, 2007, s. 185).

^[10]    Martinů situaci více objasnil v dopise ze dne 12. srpna 1956 rodině do Poličky: „V Utery jedeme do Luzernu, mam se tam setkat s řiditelem Videň­ské opery je velký zájem o tu novou operu ačkoliv dosud neni

hotova, jsem tedy zvědav co z toho bude. Dnes jsme pozvani k Sa­cherovum, je tam take řiditel opery z Berlina a zajímá se též o ope­ru a take o Juliettu, snad z toho nečo kladneho vyjde, napiši vám.“ (CBM, PBM Kr 534).

^[11]    Na problémy s transponujícími nástroji upozorňoval Martinů již od led­na 1956 (již od CBM, PBM Kmš 826).

^[12]    Je to v této korespondenci několikátá narážka na nelehkou finanční situaci Miloše Šafránka, který opakovaně žádá Martinů o výpomoc (srov. dopisy CBM, PBM Kmš 826, 828–834, 840).