[1] Jan Šafránek (1934–1974) byl synem Miloše Šafránka a klavíristky Germaine Leroux.
[2] Iniciála „S.“ zde označuje dirigenta Paula Sachera.
[3] Martinů navazuje na svůj dotaz na Šafránkova mladšího syna Jana v předchozím dopisu a na nedochovanou odpověď Miloš Šafránka.
[4] Anglicky ve smyslu „vytvořit nekonečný obraz vesmíru“.
[5] Aglicky „současní“.
[6] Anglicky „analyzují data s nahodilou znalostí věd a umění“.
[7] V přechozím dopise zmiňovaný koncert Boston Symphony Orchestra 19. září v Paříži, na němž Charles Munch uvedl Symfonii č. 6.
[8] Zámek Mont St. Léger u Vesoulu patřil rodině violoncellisty André Huvelina.
[9] Rafael Kubelík provedl s Wiener Philharmoniker na festivalu Salzburger Festspiele premiéru orchestrální skladby Fresky Piera della Francesca, H 352, dne 28. srpna 1956.
[10] Rodině o tom napsal 27. srpna 1956: „Do Salzburku jsme nejeli a poslouchali jsme zde pres Radio, moc dobřě jsme to slyšeli a hráli to krásně. Ono je to odsud celý den cesty a při tom počasi to neni žádná rozkoš a tam vždycky prši i když je jinde pěkně.“ (CBM, PBM Kr 535)
[11] K poslechu přenosu ze Salzburgu sděluje Martinů 27. srpna 1956 do Poličky: „Do Salzburku jsme nejeli a poslouchali jsme zde pres Radio, moc dobřě jsme to slyšeli a hráli to krásně. […] Dnes přišel telegram od řiditele Universalni Edice, kteři to vydali, a piše že to melo velký úspech, což jsme slyšeli i na radiu. Kubelik dirigoval Vidensky orchestr. Tak kdo jel do Salzburku mne potkat tak mne tam nenašel. Snad jste to take mohli chytnout, je to te·žké na prvni poslech, ale bude se to hrát na jiných radiech ve Švedsku, v Řime. v Německu, dostanuli včas data tak vám je pošlu abyste to mohli slyšet. také v Pařízi budou na Radiu.“ (CBM, PBM Kr 535).
[12] Má na mysli vydanou partituru Fresky Piera della Francesca, H 352. Do Poličky k tomu sdělil: „Dnes přišel telegram od řiditele Universalni Edice, kteři to vydali, a piše že to melo velký úspech, což jsme slyšeli i na radiu.“ (CBM, PBM Kr 535).
[13] Podobně informoval Franka Rybku: „Take o operu je zájem, Karajan mne pozval do Luzeru k vůli opere, to by bylo dobré, on má ted Videň. Salzburk a Milan. Ale musime to se vi počkat az to sám dokončim, jsem už dost daleko ale ten prvni akt co jsem psal v N.Y. musim hodně předělat, nelibi se mi.“ (27. srpna 1956, CBM, bez signatury).
[14] O tomto plánovaném setkání s Nikosem Kazantzakisem psal Šafránkovi již 20. května 1956. Uskutečnilo se 4. září 1956.
[15] Martinů znovu zmiňuje anglický překlad Kazantzakisova románu Freedom or Death. Martinů se Šafránkovi zmínil o této knize v dopisech z 29. ledna 1956: „Ten nový Kazantzakis je fenomenalni.“ (CBM, PBM Kmš 830) a 21. července 1956: „Škoda že jsi nezastihnul Kazantzaki, je to figura, viděl jsem překlad Freedom ou mort, četl jsem to v Anličtině, je to báječné.“ (CBM, PBM Kmš 843).
[16] Podobně sděluje 12. srpna 1956 také do Poličky: „Opera jde dobře a hodně jsem toho napsal zvlástě když prši, tak se nedá nic dělat.“ (CBM, PBM Kr 543).
[17] Miloš Šafránek byl s českým malířem Josefem Šímou (1894–1971) v kontaktu. Je to zřejmé z dopisu z 12. července 1956, v němž Šíma reaguje na Šafránkův dopis a oznamuje mu, že bude celé léto v Paříži (srov. kopie v IBM ŠímJ 1956-07-12), ale také se o něm Šafránek opakovaně zmiňuje během schůzek s řídícím důstojníkem Lenským. StB zajímaly zejména Šímovy vazby na Huberta Ripku (srov. Archiv bezpečnostních složek sv. 40885).
[18] Podobně píše Martinů rodině do Poličky již 27. července 1956: „Karel mi psal ohledne Munche a snad pry ho pozadaji aby Fantasie v Praze zahral. Hrali je tento tyden v Tanglewoodu na Festivalu a budou hrat take Polni msi.“ (CBM, PBM Kr 533).
|