[Schönenberg, Pratteln] July 221 [21] 56.

Mily Priteli Milosi :

Dopsal jsem ihned Svobodovi ohledne Tomaska[1] s radou aby psal take neco jineho nez fugy, ze fugy jsou lehke a ze se dle nich nepozna co v talentu vlastne vezi. Ty noty a pasky mi neposilej, stejne to nemam kde hrat a jsouli to zase fugy, jako ze jsou tak to uz znam ze Sta­reho hradu. Tonda je seknutej, to my vsichni vime. Tak se mi zda ze mas ze me nejaky strach a nevim proc. Co se Tomaska tyce nemohu ho do Rima pozvat. to je pro Amerikany[2] ale doufam ze pristi podzim budeme ve Francii,jestli nebudou komplikace s pasem a tak by tam mohl prijat. Mezi tim bude novy raidissement[3] u nas a jinde a zase nova vetsi volnost, to je takovy sveta beh, ze se veci omrzi i kdyz jsou pekne natoz kdyz nestoji za nic. Ja nejsem afraid[4] kdyz mne o neco pozadas,kdyz to nejde tak to nemohu udelat. A to se vlastne jednalo o penize ktere jak jsem ti vysvetlilby delaly trouble v moji rodine.[5] Samozrejme co se formalniho dopisu o tvojr povoleni tyce,rad ti jej napisu az budes potrebovat ac nevim zdali moje akcie zase doma nespadly vzhledem k tomu ze jsem neprijel na Festi.[6] Odesilam tez korigone party Leducum ti si nejak pospisili. Ten Klarinet[7] je uz transponovan ale at nezapomenou dati Dedikaci pro Okna do Zahrady[8]. Nic jsem na titulni strance nevidel. Rekni jim to a potvrď mi to az budes psat. Dalsi korektury uz mi nemuseji posilat.

Z jakych zdroju se rodi velky cit ti nemohu exaktne na­psati. jsou pry vselijake duvody z nichz jeden je ze clovek v tom stari co jsme my je nebezpecne vystaven pokusenim v tomto smeru. je na tom neco ale je to skeptic­ky nahled. jinak idealne to dosud vysvetleno nebylo protoze to asi zadne vysvetleni nepotrebuje a zkratka to je. Vice ti o tom rici nemohu jenom ze to je velka vec a ze z toho mohou byti trouble, jak znam ze zkusenosti. Co se jaksi celkoveho obrazu tyce ja do te tve lasky dobre nevidim, co chcete delat a jak se zaridit, totiz jak se zaridit nejlepe,tam je prece rodina a nevim jake obtize muzete potkati.[9] To ovsem musis vedet sam nejlepe. Do Rima jedem na rijen a tak by byla snad moznost pro tebemjinak nevim kde bychom se uvideli.[10] Film o studankach se pece[11] ale prsi jim do toho jako vsude. zde kazdy den. Skoda ze jsi nezastihnul Kazantzaki, je to figura, videl jsem preklad Freedom ou mort, cetl jsem to v Anlictine, je to bajecne.[12] Opera leze pomalu a je velmi tezka vzhkedem ze je naplnena bajecnymi vetami a moudrosi a tak text musi byt respektovan vice nez v obycejne opere.[13] Napis brzo co je noveho v Parizi[14]. Mnoho zdravim tvuj/

Bohouš

^[1]      V dopise Franku Rybkovi ze dne 27. srpna 1956 Martinů dodává, že psal prof. Antonínu Svobodovi (1907–1980), jehož syn Tomáš (* 1939) je začínající skladatel, jak se stát opravdovým skladatelem a při­šla „divná odpověď“: „Zajimavé že jsem psal Tondovi, on je uplne shus do toho jeho kluka, jaky to je komponista a tak jsem mu napsal dost dlouhý dopis co by hoch měl dělat aby z něj komponista opravdu byl, a pak jsem dostal listek: ,vše v poradku, zdravime‘. Tak myslim že se boji vůbec něco napsat, ač já jsem dával pozor abych mu něco nezblbnul v dopise.“ (CBM, bez signatury, kopie v IBM, Ryb 1956–07–27).

^[2]      Jedná se o American Academy in Rome, kde Martinů nastupuje jako „composer in residence“ na počátku října 1956.

^[3]      Francouzsky „upevnění“, „utužení“.

^[4]      Anglicky „neobávám se“.

^[5]      Finanční potíže provázely Miloše Šafránka během celého jeho pobytu ve Francii od září 1955 a Martinů na ně opakovaně ve svých dopisech reagoval. Šafránek opakovaně žádá B. Martinů o finanční výpomoc (srov. dopisy CBM, PBM Kmš 826, 828–834, 840).

^[6]      V podobném duchu, ale naopak s narážkou na stalinismus napsal Zdeňku Zouharovi o měsíc dříve: „Je též možné že kult moji osobnosti zase trochu upadl vzhledem k tomu že jsem nepřijel na Festival.“ (25. června 1956, ZZ, BM 16; Zouhar, 2008, s. 162). Má na mysli jeho neúčast na dalším festivalu Pražské jaro, tentokrát v roce 1956, kde 26. května zazněla kantáta Otvírání studánek. Pozvání na festival Pražské jaro zmiňoval také v dopise rodině do Poličky ze dne 22. března 1956 (CBM, PBM Kr 520).

^[7]      O problémech s transponujícími nástroji při vydávání Sonatiny pro klarinet a klavír, H 356, a poté Sonatiny pro trubku a klavír, H 357, psal Martinů od ledna 1956 (již od CBM, PBM Kmš 826).

^[8]      Skladba Okna do zahrady, H 270, z roku 1938 je dedikována Heleně Pucové a vyšla v roce 1957 v nakladatelství Alphonse Leduc v Paříži (Halbreich, 2007, s. 416).

^[9]      Důvěrnou přítelkyní M. Šafránka byla Eva Kredbová, manželka kla­víristy Oldřich Kredby.

^[10]    Na American Academy in Rome Martinů nastoupil jako „composer in residence“ na počátku října 1956.

^[11]    Film Otvírání studánek natáčel režisér A. F. Šulc v létě 1956 na Česko­moravské vysočině v okolí obcí Tři Studně, Fryšava, Samotín a dalších (Zouhar, 2016, s. XVIII).

^[12]    Martinů zde kombinuje název anglického a francouzského překladu. Román O kapetan Michalis (1953) vyšel s podtitulem Eleftheria i tha­na­tos (Svoboda nebo smrt) poprvé v Aténách v roce 1955. Jonathan Griffin pro svůj anglický překlad, který vyšel v Londýně v roce 1956, použil tento podtitul a nazval jej Freedom or Death.

^[13]    Na první verzi opery Řecké pašije, H 372 I, pracoval Martinů od února 1956 do ledna 1957 (srov. Halbreich, 2007, s. 185).

^[14]    Dle záznamů Státní bezpečnosti byl Šafránek v tuto dobu již zpět v Paříži, kam přijíždí ze své dovolené v jižní Francii 21. července 1956 (srov. Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).