Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York, NY
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání15.12.1955
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 827
Signatura v IBMŠafM 1955-12-15
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahStátníkům nelze věřit; je třeba hledat "ty staré, co měli pravdu", i když se zabývali společností bez vědeckých důkazů; zmínka o Kuchyňské revui; Londýn mu neodpovídá na dopisy; noty má ve skladu; nová adresa od příštího týdne: 108 East 60.Str., New York, N.Y.; komponoval Sonátu pro violu a klavír pro Lilian Fuchs; hledal "nějaký fond", který by mu umožnil pracovat na opeře; zde jsou překvapeni Šafránkovou přítomností ve Francii; těší se na návrat do Francie; z Poličky mu sdělují, že Ministerstvo školství dalo příkaz, "aby moje narozeniny byly oslaveny důstojně, což jak se zdá se stalo"; dr.Roth mu neodpověděl.
Diplomatický přepis dopisu

[New York] Dec 15. 55.

 

DRahy Miloši:

Chapu že že máš nice time[1] s Jendou[2] a škoda že nejsem s vámi take bych se mohl něco nového dozvěděti. Co se týče toho angl.státnika,jak víš statníkům nelze věřit a mám dojem že to na konec vždy dojde,že ti staři měli pravdu.Ted ovšem je nutno jiti daleko zpět nalézti ty staré co měli pravdu,prozatim to vypadá jako že to byli blbouni,kteří se honili za věcmi jež se vědecky nedají dokázati a to dnes jako moc neplatí,vše je založeno na statistikách,jenom že to občas nevyjde a někde to lupne a pak je z toho velký nářek a kaše,což je naše sou­časná situace a tak se občas zamyslíme,zdali ti staři nebyli náhodou lépe informovani o těchto pozemskych věcech. Tak pro nás,myslim ty a já raději se držet těch starých,ne? Ty asi teď take znáš Franc. revoluci lepé než je ti to prospěsné,ale stejně lituji že mi debaty ušly. S tou kuchynskou revue to nebyl blague[3] a dokážu ti to jednou až se sejdem.jedná se ovšem o technické věci.[4] Teď ti stále nemohu dati dobré zprávy,nebo aspoň lepší,nevím co se děje z Londýnem,vůbec mi na moje dopisy neodpovidají ani sem do officu a tak si to nevim jak vysvětlit.[5] Co se té druhé věci,to je stále všechno s ostatnimi notami ve storage[6] a tak teprve až se přestehujeme se k tomu dostanu. To bude přístí týden totiž stěhovaní,jež nebude komplikované,nic vlastně nemáme. Tak mi už piš na adresu :108 East 60. Street. New York. N.Y. Ted teprve se budu,moci dát do práce až dosud to bylo beznadějné,vzhledem k mým bojům o peníze které mi sice patří ale ktere nedostávám[7]. Zatim jsem se bavil se Sonatou pro violu a piano pro Lilian Fuchs[8] a hledal rovnež nějaký fond,[9]abych se mohl dáti do te opery,protože pak budu jen vydavat ale ne vydělavat.Zde je kde kdo překvapen tvoji přitomnosti ve Francii.[10]

Děkuji ti za přáni k několika různým historickým datům jako jsou narozeniny a vanoce i Novy Rok který samozřejme bude lepší nez ten starý.Ja jsem se zde utahal a teším se na cestu zpět. Já i Charlie ti přejeme pěkné vánoce a to se vi Jendovi a Germaine[11] a končím sloganem Stelly Steinerove již asi znáš Z filharmonie[12],že to vše dobře dopadne.Ja sám už sice na to čekám řadu let ale možná že je na tom něco pravdy.

Jak budu vedet lěpši novinky pro tebe ihned napíši. U nás se dějí velké oslavy a jak mi zdeluji z Poličky dalo Min. Sk. příkaz aby moje narozeniny byly oslaveny důstojně což jak se zdá se stalo.[13] To ovsem nezměni že ze mne nebude brzo už dědek,staričky skladatel[14] jak mi říkali Palenda[15] a Kapralová[16] v roce1937.

 

Divim se ze ti Dr Roth odepsal kdyz me neodpovědel na moje dopisy.[17] Nejaci brouci jsou v tom,ale nevim co.Asi trucuje že mne jeho kancelar nemohla ve Francii najit.

SRdečně

Bohouš.

 

Věcné poznámky k DP

[1]      Anglicky „krásné časy“.

 

[2]      Má na mysli syna Jana Šafránka (1934–1974).

 

[3]      Francouzsky „hloupý vtip“.

 

[4]      Nelze přesně určit, co měl skladatel na mysli. Nicméně Miloš Šafránek ve své monografii uvádí: „Partituru Kuchyňské revue považoval Mar­tinů za dokonalou […] a srovnával ji později po stránce technické s vědomou dokonalostí I. symfonie z roku 1942.“ (Šafránek, 1961, s. 139). Zda však měl Martinů na mysli právě toto, zůstává otázkou.

 

[5]      Platnost výhradní smlouvy mezi Bohuslavem Martinů a nakla­da­telstvím Boosey & Hawkes vypršela 31. prosince 1955. Na za­slané dotazy ohledně prodloužení nedostal z londýnského sídla firmy žád­nou odpověď. Ta přišla až na počátku ledna 1956 od hlavního manažera nakladatelství Ernsta Rotha (1896–1971). 2. ledna 1956 skladateli sdělil, že nevidí možnost smlouvu obnovit (CBM, PBM Kd 15).

 

[6]      Anglicky „sklad“.

 

[7]      Z korespondence je zřejmé, že Ochranný svaz autorský podobně jako nakladatelství SNKLHU vyplácel do zahraničí pouze zlomek skladatelových honorářů a jen část mohla čerpat jeho rodina v Poličce. Zbytek byl zadržován na účtech v Praze.

 

[8]      Sonátu pro violu a klavír, H 355, Martinů komponoval v období od 22. listopadu 1955 do 16. prosince 1955, dedikoval „to Lillian Fuchs“ (srov. Halbreich, 2007, s. 345).

 

[9]      Na počátku prosince se informoval na grantové podmínky Guggen­heimovy nadace pro napsání opery Řecké pašije, H 372 (srov. Gug­genheimova nadace New York, kopie v IBM GF 1955-12-02).

 

[10]    Vzhledem k politické situaci v Československu bylo nanejvýš udi­vující, že by se Šafránek jako bývalý diplomat Benešovy vlády mohl volně pohybovat po západní Evropě. Jak je patrné ze záznamů Archi­vu bezpečnostních složek, Miloš Šafránek byl vyslán do Francie česko­slovenskou Státní bezpečností od 12. září 1955 do prosince 1956. Ve Francii žil pod vlastní identitou, neboť měl navázat na své meziválečné kontakty, Ministerstvo vnitra však pro tajné zpravodajské informace používalo jeho krycí jméno Bohuslav Veselý (srov. Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885). Je pravděpodobné, že Šafránek s prozrazením své mise počítal a Martinů i další přátelé a známí o ní pravděpodobně věděli. Tato skladatelova poznámka mohla být jedním z více upozornění.

 

[11]    Pozdravy byly adresovány Šafránkově ženě Germaine Leroux a synu Janovi, který přijel na Vánoce 1955 do Paříže ze svých studií v Oxfordu (srov. Šafránek, 2006, s. 317 a 320 a Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).

 

[12]    Stella Steinerová, bývalá členka České filharmonie.

 

[13]    Svaz československých skladatelů naplánoval v Praze na 7. prosince 1955 Jubilejní koncert ze skladeb Bohuslava Martinů. V době, kdy skladatel tento dopis psal, ještě neobdržel žádnou z nadšených reakcí z Prahy.

 

[14]    Martinů oslavil krátce před odesláním tohoto dopisu 65. narozeniny.

 

[15]    Český klavírista a hudební skladatel Josef Páleníček (1914–1991) studoval v letech 1936–1938 v Paříži, kde se často setkával s B. Mar­tinů (srov. Popelka, 1996, s. 144).

 

[16]    Česká skladatelka a dirigentka Vítězslava Kaprálová (1915–1940) byla studentkou a intimní přítelkyní B. Martinů.

 

[17]    V dopise z 2. ledna 1956 se Ernst Roth (1896–1971) z nakladatelství Boosey & Hawkes na úvod omluvil: […] last three months were no child’s play.“ („poslední tři měsíce nebyly žádná hračka“) (CBM, PBM Kd 15/1). Vypršení smlouvy však bylo jednoznačnou odpovědí.

 

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2702 (záznam 1 / 0)
další »