[New York] November 8. 1948.

Mily priteli,

Dlouho jsem nepsal,z pricin jez vam jednoho dne vysvet­lim a tak mam takovy guilty feeling[1],doufam ze se nezlo­bite a ze si moje mlceni nevykladate ve zlem.[2] Jak vite byl jsem ve Francii,ale uplne jsem se isoloval,tak mne malo lidi naslo.[3] Dojmy ze zajezdu vam nebudu ted vypisovati,jsou dost komplkovane.[4] Ted jsem zase zpeta a pilne zajizdim do Princeton,[5]maji mne tam moc radi vsichni jak studenti tak i Fakulta,zda se jako bych tam prinasel hodne novych podnetu a moznosti.Je to take dost velka drina,a hodne mne to nekdy unavi,ale zase si zde tvorim vyjimecnou posici pro pristi leta.[6] V Parizi jsem po vas patral,byly takove povesti ceske ze jste byl prelozen tam, ale Leduc o nicem nevedel.Pak jsem se dozvedel ze mate jeti do Dublina a tak cekam mazdy den nejakou zpravu z tohoto mesta a pripadne ze byste se i mohl zase podivati sem?[7]Tak se nezlobte za moje dlouhe mlceni a kdybyste nekde potreboval mojee slovo,napiste, zda se ze jsem stale dobre zapsan a snad bych vam mohl i z dalky prospeti.S komposici jsem se trochu zastavil,tak mnoho novinek nemam abych doplnil knihu. Novy je Oboe kvartet,oboe, piano housle a cello.[8] potom koncerto da camera pro smyc. kvartet,coz je vlastne kvartet C.7.[9],Ceske madrigaly pro smiseny sbor[10],a treti klavirni koncert s orchestrem.[11]To Duo(tri madrigaly)pro housle a violu[12] uz snad mate a to je asi vsechno,zadna nova symfonie nebo opera.to prijde az pozdeji.

Z Prahy mam ted malo zprav i z domu tak mnoho o vas nevim, byl bych rad kdybyste par radku o sobe napsal, co stale delate,nikdo o vas nevi, mluvil jsem s Neebskym[13] s Hoffmeistrem,[14] tak napiste sam,jake jsou vase plany a moznosti. Mnoho vas vsechny zdravim a te­sim se na dopis. Sinfonietu jsem stale jeste nedostal a tak ani neslysel,[15] zadal jsem konsulat aby mi poslali desky, da se ze tam vesele nataceji ani by se mne vubec zeptali.Sinfonietu zde vysilal WQXE,zachytil jsem nahodou jenom konec.

Napiste brzo, zdravim vas

Martinů

Bons souvenirs Charlotte Martinů[16]

^[1]      Anglicky „provinilý pocit“.

^[2]      Důvodem byla politická situace v Československu po komunistickém puči v únoru 1948. Závažnost situace a nemožnost návratu si Mar­tinů uvědomil patrně po zářijovém setkání s ministrem Vladimírem Cle­mentisem.

^[3]      Podle Mihuleho se setkal v Paříži s Adolfem Hoffmeistrem a ministrem zahraničí Vladimírem Clementisem: „[…] Martinů oficiálně vyzván při soukromém roz­hovoru, kterého se zúčastnili pouze on, Hoffmeister a Vladimír Clementis, k návratu domů a k aktivní spolupráci v nových podmínkách.“ (srov. Mihule, 2002, s. 412 a 591).

^[4]      Z Československa nedostal Martinů takové záruky, které by mu umož­ňovaly volný pohyb a svobodnou realizaci uměleckých záměrů bez ideologického zatížení, které si přál. Proto se vrátil zpět do Spojených států a přijal nabídku na Princeton. V dopise z 8. listopadu 1948 ro­dině do Poličky píše: „[…] jsem rad ze jste mi porozumeli proc jsem odlozil nas prijezd na pozdeji,je mozna, nebudu-li prilis vazan zde a nezhorsili se nejak sitace ve svete,ze bych se prijel prece podivat na pristi Festival,pojedu-li do Evropy. Ale to vse je jeste daleko a kdo vi co se stane.“ (srov. CBM, PBM Kr 381).

^[5]      B. Martinů nastoupil na Princeton University v říjnu1948 po prázd­ninách strávených v Evropě (srov. Mihule, 2002, s. 591).

^[6]      O svém působení na Princetonu informuje Martinů také rodinu do Po­ličky, a to v dopise ze dne 8. listopadu 1948: „Mam hodne pra­ce, ale tesi mne to to a maji mne moc radi jak Universita tak i stu­denti, atak zde mohu si vydobiti peknou budoucnost, Je to dobre placeno,ovsem ze mam take vetsi vydani,cesty tam a zpet, strava, nocleh a.t.d., ale hlavne ze se mi tam libi. V N.Y. mam take vyucovani a tak pro sebe uz nemam tolik casu jako drive, no vsechno clovek nemuze miti najednou.“ (srov. CBM, PBM Kr 381).

^[7]      Ministr zahraničí Vladimír Clementis navrhl Miloše Šafránka na post vy­slance v Dublinu, nicméně tento návrh nebyl schválen. Také do Spo-

­jených států Šafránek už z Československa neodcestoval.

^[8]      Kvartet pro hoboj, housle, violoncello a klavír, H 315, komponuje Martinů v období od 15. září do 21. října 1947 (srov. Halbreich, 2007, s. 371).

^[9]      Smyčcový kvartet č. 7 (Concerto da camera), H 314, zkomponoval Martinů v New Yorku v červnu 1947 (srov. Halbreich, 2007, s. 369).

^[10]    Pět český madrigalů, H 321, dokončuje Martinů v New Yorku 15. červ­-

na 1948 (srov. Halbreich, 2007, s. 433).

^[11]    Koncert pro klavír a orchestr č. 3, H 316, dokončený v březnu 1948.

^[12]    Tři madrigaly (Duo č. 1) pro housle a violu, H 313, komponuje Mar­tinů v období 17. února až 17. března 1947 (srov. Halbreich, 2007, s. 348).

^[13]    Václav M. Nebeský (1889–1949), teoretik umění.

^[14]    Adolf Hoffmeister (1902–1973) se stal v dubnu 1948 prvním velvyslancem Československa v Paříži po únorovém puči. Martinů zřejmě do tohoto setkání věřil, že by mohl být obdobně jmenovaným odborníkem při velvyslanectví, jako byl Josef Šíma. To se však nestalo.

^[15]    Znovu se vrací k avizovaným gramofonovým deskám, které vydalo nakladatelství Supraphon. Byla mezi nimi také Sinfonietta giocosa, H 282, s Germaine Leroux a Českou filharmonií (2054-56-V).

^[16]    Na levém okraji dopisu. „Srdečně pozdravuji. Charlotte Martinů“.