[South Orleans, 13. září 1945]

Milý příteli,

poplašil jste mne s tou zminkou o nastavení podpor. Ale tak došel přece se zpožděním.[1]

Právě dostávám od konsula Hudce[2] dotaz, Praha telegrafuje zda-li Cable Line :/ we can count with M. for the Maestro School in Prague.[3]

Conservatory Prague Rudolfinum

Tak si vzpoměli přece.

Dnes se blížím konci Scherza[4] a chci to dodělat abych si dal potom ještě 14 dní volných prázdnin bez not jen s knihami a zápisky.

Napíšu!

./.

S. Orleans – 1945

Česká Rhapsodie[5] pro housle a piano (Á Fritz Kreisler)

                                               July 19 – 1945

Sonata pro fletnu a piano.[6]

3 part. (All. Mod – Adagio – Allegro.)

                                               July 3 – 1945

Etudes and Polkas[7] –

pour piano 3 volumes – 16 pièces.

                                               August 1945

Scherzo for orchestra[8] (to Washington Orchestra.)

1 věta, 9 minut –              

                                               15. Sept. 1945

à jeden Long baget [lumbago][9] dnes, že se nemůžu narovnat

Čímž se končí perioda Ameriky![10]

Fotografie zde nemám žádné, nemůže to počkat až se vrátím?

Jenom jednu barevnou na skličku, ta zde nejde vyvolati, až v N. Y:

Napíšu brzo

Váš

B. Martinů

^[1]      Martinů se znovu vrací k situaci se zpožděním výplaty jeho podpory, které se již věnoval v předchozím korespondenčním lístku a dopise (srov. CBM, PBM Kmš 798 a 799).

^[2]      Diplomat Karel Hudec (1898–1980) byl generálním konzulem čes­ko­slovenské exilové vlády v New Yorku v letech 1942–1946 (zdroj MZV).

^[3]      Martinů konečně dostává tak dlouho očekávanou nabídku na místo na pražské konzervatoři, na kterou souhlasně reaguje s dotazy na další podrobnosti, které Václav Holzknecht předává Ministerstvu školství a osvěty pod vedením Zdeňka Nejedlého. Z tohoto úřadu však již další nabídka nepřichází (srov. Mihule, 2002, s. 374). Tuto zprávu také sděluje rodině do Poličky v dopise ze dne 16. září 1945: „Dnes mám veselejší zprávy, Praha poslala kabel zdali se mnou mohou počítati na mistrovskou školu na Konservatoři.“ (srov. CBM, PBM Kr 308).

^[4]      Scherzo pro orchestr byl původní název skladby, kterou později po­jmenoval Thunderbolt P-47, H 309. Dokončení skladby předpokládal 15. září 1945 (srov. také Halbreich, 2007 s. 260).

^[5]      Českou rapsodii, Rhapsodie Tchèque, H 307, komponoval Martinů v období 5.–19. července 1945 a je dedikována Fritzu Kreislerovi (srov. Halbreich, 2007, s. 338).

^[6]      Sonátu pro flétnu a klavír, H 306, komponuje Martinů v období 15. červ­na až 3. července 1945, je dedikována Georgesi Laurentovi a má tři části: Allegro moderato, Adagio, Allegro poco moderato (srov. Halbreich, 2007, s. 344).

^[7]      Etudy a polky, H 308, komponuje Martinů mezi 27. červencem a 28. srpnem 1945. Kompozice obsahuje 16 kusů pro klavír ve třech sešitech (srov. Halbreich, 2007, s. 419).

^[8]      Thunderbolt P-47 – Scherzo pro orchestr, H 309, komponuje Mar­tinů mezi 1. a 15. zářím 1945. Skladbu věnoval National Symphony Orchestra, tehdy sídlícímu ve Washingtonu. První provedení dirigoval šéfdirigent H. Kindler 19. prosince 1945 (srov. Halbreich, 2007, s. 260). Skladatelův popis svědčí o dokončené partituře, přestože dopis psal nejpozději 13. září. Jednovětá kompozice trvá přibližně 9 minut.

^[9]      Anglicky „bolest v kříži“. Martinů patrně píše, jak zaslechl „long ba­get“.

^[10]    Martinů doufal, že právě dopsal seznam skladeb vzniklých za oceánem a nyní již bude komponovat v Evropě. Ve Spojených státech zůstal ještě

déle než rok.