| Content | This content was automatically translated from the original language. The original content is available by clicking the link below. Týden byl pro něj zlý: první dopis z domova mu přinesl zprávu o úmrtí Stáni Nováka (mozková mrtvice); z Poličky z domova si stěžují, že nemají od něho dopis; není mu dost jasné jejich sdělení, že jediný člověk, který "je zachránil, je Šebánek...a že je vlastně jediný, který se o ně tam stará"; nemá v pořádku žaludek a "moc zhubnul"; není mu veselo a zdá se mu, že "celá ta moje práce jde jen do vzduchu"; absence ocenění z vlasti "alespoň ze slušnosti"; nezájem o jeho osobu je mu lhostejný, ale nezájem ani o kompozice, které jsou v jejich "lidové a společné linii" (Lidice, Dvojkoncert) už nelze omluvit, zájem o Hoffmeistra a V+W projevili; nezájmem "není povzbuzen"; nedívá se na to černě?; "myslím také, že v důsledcích této situace budu jednoho dne muset udělati velmi závažné rozhodnutí"; koupil si Whitovu knihu, ale je tak klidná, že ji nemůže číst. Show AI translation The week has been bad for him: the first letter from home brought him news of the death of Stáňa Novák (stroke); from Polička, from home, they complain that they have no letter from him; he is not clear enough about their message that the only person who "saved them is Šebánek...and that he is in fact the only one who takes care of them there"; his stomach is not in order and he has "lost too much weight"; he is not cheerful and it seems to him that "all my work is going up in smoke"; the absence of appreciation from the homeland "at least out of politeness"; he is indifferent to his person, but he can no longer be excused for his lack of interest even in compositions that are in their "folk and common line" (Lidice, Double Concerto); they have shown interest in Hoffmeister and V+W; he is "not encouraged" by their lack of interest; does he not look at it black?; "I also think that in the aftermath of this situation I will one day have to make a very serious decision"; he has bought White's book but is so quiet that he cannot read it. Show original |
| Diplomatic transcription of the letter | [South Orleans] August 26. 1945
Milý příteli,
jsem rád že jste dostal dobré zprávy z domu a přál bych Vám aby pokračovaly. Pro mne týden byl velmi zlý. První dopis z domova mi přinesl zprávu o smrti Stáni Nováka,[1] asi před měsícem na mozkovou mrtvici, tak si asi dovedete představit jak to na me působilo. Mimo to si stěžují že nemají dopis ode mne a to co píší mi není dost jasné, říkají že jediný člověk který je zachránil je Šebánek, který mimochodem zachránil i Julliettu a že je vlastně jediný který se o ně tam stará.[2] Zdá se mi že prošli něčím těžkým. Také se teď necítím moc dobře, snad těmi dojmy a myšlenkami, ale něco není v pořádku se žaludkem, nějak jsem moc zhubnul a zkrátka nedělá mi to dobrotu, budu se muset nechat prohlednout v N. Y. Tak mě omluvte že tento dopis je spíše pessi-
mistický a ne v dobré náladě. To víte myšlenkám nelze bránit a u mně obyčejně černé myšlenky nejsou jen tak beze všeho podkladu a když o tom přemyšlím o všem tak mi nijak vesele není a zdá se mi že celá ta moje práce jde jen do vzduchu. Byl bych si přece jenom přál a je to dosti malé zadostiučinění osobní, kdyby byl někdo od nás aspoň projevil maličký zájem, nemyslím v tom směru že by mi byli nabídli nějaké místo, nýbrž že by si byli alespoň všimli že jsem zde něco udělal a že moje práce je povážována za přínos nebo vůbec za něco.[3] Zkrátka alespoň ze slušnosti i když ne z jiných pohnutek.[4] Když je moje osoba nezajímá, to je jejích věc, a to je mi lhostejno ale když nemají ani nepatrný zájem o nějakou komposici která je v jejich „lidové a společné linii, jako Lidice nebo Double-concert, [5] které ostatně tam musí míti, protože jsem je poslal do Londýna, tak to už nelze omluviti tím známým pořekadlem že je. mnoho důležitější práce. Já vím že je a nikdy by mi na mysl nepřišlo že musí v první řadě projevit zájem o mě, víte že se netlačim nikdy do první řady a effektivně od nich nechci nic, ale přece jenom i při té dynamice o které se tolik tam mluví mohla už za tu dobu zbýti malinká parcelka dynamiky, která by se zajimala zda-li se něco nestalo za hranicemi. Když zbylo dosti dynamiky se zajímati o Hoffmeistra[6], V. W.[7] a jiné mohli už jistě najit cestu aspoň projevit zájem že vůbec existuji, to by je stálo trochu přemáhání možná a 5 centu známku. Celou tou historií moc povzbuzen nejsem, to chápete. Myslíte že se na to dívám moc černě a nebo že mám pravdu? Nejlepší když celou tuto úvahu skončim, protože mi to nepřidává moc síly ale myslím také že v důsledcích této situace budu jednoho dne muset udělati velmi závažné rozhodnutí.[8] Koupil jsem si toho Whita, Men’s meat[9], možná že je to krásná kniha ale je tak klidná že ji prostě nemohu teď čísti. Toho Schrödingera jsem nedostal, kde jste viděl publikováno?[10] Miloš asi povídaval[11] v Praze s piloty, četl jste? Tak si s tímto mým dopisem nepřidělávejte starosti kterých máte sám také dost a napište nesouhlas.
Srdečně vás všechny zdravím
B. Martinů
|