Lisboa 21. II. 1941

Chers amis,

Nous attendons toujours de vos nouvelles et vous pensez peut être que nous arrivons d’un moment à l’autre, mais il n’en est rien. J’ai fait tout possible sans resultat il faut attendre encore un mois jusqu’à 21. Mars pour les places sur le bateau Exeter. Je n’ai rien à faire ici et je m’ennuie teriblement et me repose pas non plus, enfin j’éspére que cela passera assez vite et qu’il n’y aura rien qui m’empêchera prendre le bateau. J’ai reçu 50$[1] par Čejka de Consulat (Hajný) et je crois que c’est vous qui est intervenu et en consequence que vous avez reçu le manuscript de Sinfonia et aussi les messages par Raoul et Stein. J’ai eu des nouvelles de representation de concerto a N. Jersay par le Radio que c’était un grand succes. Pour Sinfonia si vous avez l’occasion de la jouer ne m’attendez pas, c’est dommage, j’aurais bien voulu être present. Pour Export Line et le message de Firkušný, on me l’a dit ici completement avec les 10 jours du retard et pendant ce temps Export Line à déjà repondu à N. Y. et fixé le depart pour 21. III. M. Boegner est à Londres. Je vais vous demander de faire encore une demarche chez Hajný au Consulat qu’on m’envoie encore quelques dollars, l’argent s’épuise vite ici, la vie est chère et je n’aurai pas assez jusqu’au 21. Mars. Qu’on envoie par telegrame, j’espère que vous aurez cette lettre assez vite, autrement les lettres mettent le temps très long pour arriver. J’ai pretté aussi à Stein pour son voyage 20$[2] il m’a promis de les envoyer tout de suite mais jusqu’ici je n’ai rien reçu. Freitas Branco a voulu faire un concert mais Universal de Londres a refusé de pretter le materiel de Ricercari. Peut être il va donner Double-concert, mais il faut faire le materiel. Je voudrais déjà être là, tous ce temps vainement perdu me tape sur les nerfes et je voudrait tellement me sentir sur une base plus solide, cette vie de toujours attendre sans savoir quoi et pourquoi ne me reussit pas du tout et ici au fond il n’y a personne, le milieu des nos emigré n’est pas agrèable et la plupart ce ne sont pas nos compatriotes. Enfin j’éspére que le mois passera sans accident et je pourrai vous raconter tout cela là bas mais c’est encore long. Ecrivez moi quelques lignes de vous. Nos meilleurs souvenirs à vous tous, à Firkušný à Stein (qu’il m’envoie l’argent) et je vous prie demandez encore au Consulat pour moi et esperons au revoir dans qu[elques] [†]. Ecrivez à Čejka.

B. Martinů

Voulez vous telephoner à M. Hansheimer (Boosey Haw­kes Belin[3]) 43–47 West 23^rd Street, et demander s’il ont la possibilité d’avoir le materiel de Ricercari de Lond­res, je l’aurai besoin là bas.

Lisabon 21. února 1941

Milí přátelé,

stále čekáme na Vaše zprávy, a Vy si přitom možná myslíte, že každým okamžikem připlujeme, ale ono tomu tak není. Učinil jsem vše, co bylo v mých silách, ale výsledek žádný, musíme ještě měsíc počkat, až do 21. března, na místa na lodi Exeter.[4] Nemám tu co dělat a strašlivě se nudím a ani si neodpočinu, ostatně doufám, že to uteče rychle a že se neobjeví nic, co by mi zabránilo v nalodění. Obdržel jsem 50$[5] prostřednictvím Čejky z konzulátu[6] (Hajný)[7] a domnívám se, že to Vy jste intervenoval a že jste tedy dostal rukopis Sinfonie[8] a taky vzkazy poslané po Raoulovi a Steinovi.[9] Z rozhlasu se mi dostaly zprávy o provedení koncertu v New Jer­sey, že to byl velký úspěch.[10] Co se týče Sinfonie, bu­dete-li mít příležitost ji zahrát, nečekejte na mne, je to škoda, velmi rád bych byl u toho.[11] A co se týče Export Line a vzkazu od Firkušného[12], úplně mi to tady vyří­dili s deseti­denním zpožděním, a z Export Line už mezi­tím odpověděli do New Yorku a stanovili odplutí na 21. 3.[13] Pan Boegner[14] je v Londýně. Chci Vás požádat, abyste ještě jednou jednal s Hajným z konzulátu, aby mi ještě poslali nějaké dolary, peníze tady rychle mizí, živo­bytí je drahé, a do 21. března nevystačím[15]. Ať je pošlou tele­gra­ficky, jen doufám, že tento dopis k Vám půjde rychleji, jinak to totiž trvá velmi dlouho, než jsou dopisy doručeny. Půjčil jsem taky Steinovi 20$ na cestu, slíboval, že mi je obratem pošle, ale dosud jsem nic nedostal. Freitas Branco[16] měl v úmyslu uspořádat koncert, ale londýnský Universal odmítl poskytnout materiál k Ricercari[17]. Možná bude dávat Dvojkoncert[18], ale je třeba vyhotovit materiál. Už bych chtěl být tam, všechen ten promarněný čas už mi jde na nervy, tolik bych chtěl pociťovat solidnější základ, tenhle život, kdy pořád čekám a nevím nač a proč, mi vůbec nejde k duhu, a v podstatě tady nikdo není, prostředí emigrantů není příjemné, většina z nich, to ani nejsou naši krajané. Ostatně doufám, že ten měsíc uteče bez nepříjemností a já Vám to budu moci všechno povyprávět tam, ale to je ještě daleko. Napište mi o sobě pár řádků. Srdečné pozdravy Vám všem, Fir­kušnému, Steinovi (ať mi pošle ty peníze) a prosím Vás, požádejte za mne ještě na konzulátu, a doufejme ve shledání za několik týdnů. Napište Čejkovi.

B. Martinů

Nezavolal byste panu Hansheimerovi (Boosey-Hawkes-Berlin)[19], 43–47 West 23^rd Street, a nezeptal se ho, zda nemají možnost získat z Londýna materiál k Ricercari, budu ho tam potřebovat.

^[1]      Martinů používá symbol dvojitě přeškrtnutého „$“ pro americké do­lary.

^[2]      Poškozený okraj listu, rekonstruováno podle smyslu.

^[3]      Berlin – zjevné přepsání.

^[4]      Touto lodí manželé Martinů odcestovali do Spojených států.

^[5]      Martinů používá symbol dvojitě přeškrtnutého „$“ pro americké do­lary.

^[6]      Jiří Čejka byl tehdejším konzulem Československa v Lisabonu.

^[7]      Podporu získal prostřednictvím konzula Čejky v Lisabonu díky Ema­nuelu Hajnému z newyorského konzulátu.

^[8]      Sinfonnietta gioccosa, H 282.

^[9]      Jaroslav Stein.

^[10]    Koncert č. 2 pro klavír a orchestr, H 237, provedla dedikantka Ger­maine Leroux v Newarku 22. ledna 1941, New Jersey Philharmonic řídil Henri Pensis (Šafránek, 1944, s. 122).

^[11]    Premiéry skladby Sinfonnietta giocosa, H 282, se Martinů účastnil v newyorské Carnegie Hall o rok později, 16. března 1942 (Šafránek, 1944, s. 78).

^[12]    Rudolf Firkušný, pianista.

^[13]    Toto datum odplutí manželů Martinů se již nezměnilo.

^[14]    Marc Boegner, evangelický kněz. V říjnu 1938 iniciuje vznik Comité protestant de secours aux Églises tchécoslovaques (Pro­testanstský výbor pomoci československým církvím) (Namont, 2015, s. 471).

^[15]    Z korespondence nevyplývá, zda se to podařilo zajistit.

^[16]    Luís de Freitas Branco (1890–1955), portugalský skladatel a mu­zikolog.

^[17]    Tre ricercari, H 267.

^[18]    Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271.

^[19]    Hans Heinsheimer, nakladatelský pracovník Boosey & Hawkes v New Yorku, měl ve své v gesci smlouvy Bohuslava Martinů.