Vieux Moulin.
25./8.
Milý příteli
děkuji Vám za prvé za všechna ta obstarávání a í za Vaši ochotu.[1] Nejdříve abych nezapoměl. Vychází vůbec ještě Tempo?[2] Jak víte že tam mám přispívati a abych si mohl zde obnoviti moji journalistickou legitimaci, potřebuji míti do příštího roku uveřejněny nejméně tři články. Tak jestli to není možno v Tempu kam bych je mohl poslat? Rytmus?[3] Dalibor! Nezáleží na tom kde to bude, v novinách ovšem ne, protože to bych asi od nich nedostal potvrzení že jsem korespondent. Poradte mi.
Teď o Madrigalech. Je jich 8. na české texty[4] a k nastudování lehké jedná se jenom o to zdali by si Spidra[5] pořídil material abych dostal rukopis zpět, protože potřebuji pro to překlady jak franc. tak anglický. Snad by si to pořídilo Radio? Do Londýna je můžete navrhnouti ale s podotknutím že překlad dosud není hotov.
A teď s „Juliettou“ Teď si vzpomínám že jste taky voják kdybyste snad náhodou musel z Prahy kam uložíte partituru? Celá věc ja takto. snad už jsem vám to psal. Potřeboval jsem partituru zde, ptal jsem se tedy Kuratoria zdali by nestačil klavírní výtah (v dubnu) Odpověděli mi že nestačí, tak jsem svoje plány zde nechal plavati a partituru poslal kurýrem 20. května. při čemž jsem ale už před tím podal žádost do Brna a upozornil je na obtíže které byly v té době se zásilkami a zvláště zásilkou rukopisu. Další víte. Na dopis z Kuratoria že Juliettu nepřijali z důvodů že tam partitura nebyla, že prý by jim to mohlo býti vyčítáno, jsem ihned odepsal že tento důvod malicherný a formální nemohu uznati, zvláště v této době a v naši situaci, i že jim jistě nebude nikdo vyčítati když nebude vyhověno podřadnému bodu podmínek a v případě odměnění díla toho rozsahu a které je jistě z největších událostí poslední saisony a že zkrátka považuji dílo i dále za zadáno (Klavírní výtah tam byl včas.) Od té doby žádná odpověd a zbytek už víte. A tedy v každém případě dílo považuji za zadané a uvědomím o situaci členy poroty a případně uveřejním v novinách noticku o celé věcí.
Přes to že jsou administračně v právu, je naprosto nemístné aby v nynějším zmatku a naši posici i situaci jakýkoliv úřad si choval způsobem tak byrokratickým a to je ještě moc mírné slovo, to myslím uzná každy a je to také jeden ze způsobu uřadování který nám přišel tak draho. Mluvte tedy s Píchou a já napíšu těm ostatním a partituru držte k disposici u sebe. O rozhodnutí přijetí díla rozhoduje kuratorium, jury uděluje jen cenu.[6]
Napište mi laskavě ohledně těch příspěvku do Tempa a o Madrigalech. Co se týče te Marianne, zařídím při zájezdu do Paříže ale nevím zdali ji zasílají, pochybuji o tom, a i když[7] by posílali zdali by Vám došla. Když by to nebylo možno nechám Vám poslati ty výlohy z Poličky.[8] Zde zůstanu asi do 15./ září.[9]
Srdečně Váš
B. Martinů
Požádejte Universal – Ed.
65. Conduit Street (Regent St.) London W[10]I.
aby Vám poslali 3 Ricercari, partituru.
Cher Monsieur Šebanek.
Notre pensée est souvent près de vous. Monsieur Martinu avec tons ces m… événements na pas bran coup travailler piano, et quelques petites choses e... Je vous adresse … bous souvenirs
Votre CharlotteMartinu[11]
[1] Martinů děkuje Šebánkovi za všechny jeho zásluhy při zařizování zaslání opery Juliette, H 253 do soutěže Kuratoria Jubilejní nadace B. Smetany v Brně (srov. předchozí dopisy CBM, PBM Kr 910 a 911).
[2] Listy hudební matice vycházely od roku 1922, v roce 1928 se časopis přejmenovává na Tempo s podtitulem Listy hudební matice. Časopis se z počátku věnoval především pražským hudebním událostem, postupně rozšiřuje svou působnost také mimo hlavní město. Časopis vycházel do června 1938, znovu pak po válce, poslední 20. ročník pak byl vydán v roce 1948. (viz Československý hudební slovník osob a institucí. Brno: Masarykova univerzita v Brně; dostupný z:
http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=62).
[3] Hudební časopis Rytmus byl spíše levicově orientovaný, časopis Dalibor vycházel s upraveným názvem s přestávkymi od roku 1858 do roku 1927.
[4] Jedná se o České madrigaly, H 278, které Martinů komponuje v červenci 1939. Skladba má 8 částí: Aj, stupaj můj koníčku na most; Půjdeme, půjdeme, chodníčka nevíme; Daj mi bože vědět; Hej! Máme na prodej; Hlavěnka mně bolí; Chceme mi se chceme ale potajemně; Jak je mně, tak je mně; Ešče jednú (Srov. Halbreich, 2002, s. 432).
[5] Špatně čitelné.
[6] V pozůstalosti K. Šebánka CBM, nesignováno) se dochoval dokument z 18. srpna 1939, v němž jednatel Kuratoria Jubilejní nadace Bedřicha Smetany v Brně píše K. Šebánkovi: „Kuratorium musilo vyloučiti ze soutěže operu „Julietta“ od B. Martinů, protože v den ukončení soutěžní lhůty /: 15. června:/ nebyla kuratoriu doručena partitura díla. […] Změniti své usnesení může pouze kuratoriu, jež se sejde teprve po prázdninách. Rozhodne-li kuratorium , že dílo dodatečně do soutěže pojme , dá Vám zprávu a partituru si pak od Vás vyžádá. […] Skladatele jsme o usnesení kuratori zpravili a také eventuelně změna bude mu oznámena.“ Situace se však ještě dále vyvíjela, 12. října 1939 píš Martinů do Poličky: „Chtěl jsem Vám psáti, že jsem dostal novinky ohledně té ceny v Brně a že sami někteří členové kuratoria podali protest proti tomu rozhodnutí na základě že jim byla celá věc špatně vylíčena, tak jsem zvědav co z toho bude, ovšem v této době kdo ví jak vše dopadne.“ (CBM, PBM Kr 280).
[7] Špatně čitelné.
[8] O proplacení Šebánkových nákladů na zasílání balíčků a dalších zásilek ze strany Martinů rodiny v Poličce se skladatel zmiňuje již v předchozích dopisech (CBM, PBM Kkš 910 a 911).
[9] Manželé Martinů tráví léto 1939 u matky Charlotte Martinů ve vesnici Vieux Moulin, po vypuknutí druhé světové války (1. září 1939) se manželé Martinů vrátili do Paříže (srovnej s Mihule 2002, s. 588).
[10] Špatně čitelné, může být i „NI“.
[11] Francouzský přípis rukou Charlotte Martinů, překlad: „Vážený pane Šebánku./V myšlenkách jsme často při Vás. Při všech těch neblahých událostech toho pan Martinů moc nenapracoval, napsal jednu sonátu pro violoncello a klavír a ještě několik drobností. Posílám Vám přátelské pozdravy./Vaše CharlotteMartinu“.
|