[Schönenberg] Avril 22. 1958.[1]

Mily Karle[2]:

Dekuji ti za tvuj mily a informativni dopis a setkášli se s Korte[3] podekuj mu take. Mas pravdu tech zvesti o mem prijezdu bylo vzdy plno a byly mylne.[4] Ja bych ti samozrejme rad napsal o mnoha vecech ale byl by z toho prilis dlouhy dopis tak se omezim jen na to co delame zde v te svycarske koncine.

Ovsem z domu mam spatne zpravy o stavu meho bratra[5] a tak jsem v loni o vanocich kdy vsechno se nejak smiruje myslel ze bych se mel domu podivat, to vis jak je mi a vim jak nasi v Policce po mne touzi a i ja po nich. Ovsem my zijeme ve zmatenem svete a mnoho veci jez nas tesilo a vychovalo se poradne zmenilo az se z toho toci hlava. Ja jsem ted jak vis americkym obcanem, nahodou neni tato narodnost ve velke oblibe v Europe a take z ase Americane se divaji na Evropu skrz prsty a tak je z toho gulas ale ne moc chutny.

Ancerlovi[6] jsem psal ze je mi trochu lito ze Filharm.[7] nehraje Gilgameshe[8] a tedy ze se s nimi nesetkam. bylo to asi voleno jen z duvodu ze orchestr je mensi a jsem jist ze je to v dobrych rukou se Smetackem[9], pres to ze jsem slysel ze jedou na delsi cas do Italie, kde je zase minu, nemam stesti na setkani, snad jednou prece potkam Filharmonii s celym apparatem a s tebou nekde na zajezdu.[10]

Talichovi[11] vyrid moje nejuprimnejsi pozdravy a rekni mu take ze v nasem stáři mame byti spokojeni se vsim tak jak to prijde. vzpominame na vas se Charlottou[12] mnoho

Zpravy od nas mam a vidim jak nasi pratele jeden po druhem odchazi tam okdud navratu neni. Caso si myslim na Stanu[13], jak dlouho uz je to co neni mezi nami a jak by se mozna vse bylo utvarelo jinak kdyby byl zustal, kdoz vi?

Nemuze se rici ze prisel o mnoho na tomto svete pomjeho smrti nebot jak jsem jiz podotknul je to strava tezce stravitelna.

Dekuji za pozdravy Herbertce[14] at mne omluvi ze jsem jeste neodpovedel na jeji dopis, nekdy vaham psat ale pozdravuj ji srdecne ode mne i od Charlotty, at si nic nedela z toho ze je silnejsi nez obycejni lide, je to znamka autority a dobreho chovani, jenom docela moderni devcata jsou jako tyčky, nestoji to za nic.

Bud opatrny kdybys psal nasim a vubec nerikej nikomu o mem dopise mimo to ze pracuji jeste na opere kterou musim absolutne dokoncit co mozna nejdrive.[15] Jinak nepripisuji nic aby to nebylo jinak vykladano. Oba s Korte jste mne povzbudili a potesili ani nevim jak bych vam to presne vyjadril. Munch se tesi na Prahu a zda se ze hraje Fantasie[16] v Brne.[17] Napsal jsem pro neho novou vec Podobenstvi, Paraboles.[18] tak budete miti zase neco na repertoir az onto ohraje. Jsem ve velmi konfusni a smutne nalade to chapes a ani ti o tom psat nemusim.

Smrt Balatky[19] i kvapila[20] mne dojaly, je to svet ktery mizi a na konec my zmizneme s nim a pak bude vse rozreseno definitivne, ne?

Napis mi zase nejake novinky az budes mit cas, coz asi brzo nebude ted kdyz tam zacinate tu velkou drinu Festivalu[21] a take snad nejaky Congres, to bude v Praze parady a vy budete asi radi az bude po vsem, jo muzika je ted namahave remeslo kazdej je ted vzdelany ale musi se rici ze mnoho lidi potesi a privede na myslenky jine a lepsi, to se ji zase musi nechat.

tak si z toho kaleidoskopu vyber co je treba nebot mlceti je pry zlato, ted bychom rekli ze je to Uranium.

Basnik Nezval nas take opustil a ted sklada basne asi v ocistvi a uplne dle sveho.[22] Mel jsem jej rad pres to ze moc mluvil ale to se basnikum promine.

Ja i Charlotte ti posilame mnoho srdecnych pozdravu a vzpominek.

Tvuj

Bohouš

[1] 22. 4. 1958. Od poloviny října 1957 pobýval BM dlouhodobě ve švýcarském Schönenbergu.

[2] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie, mladší bratr houslisty Stanislava Nováka.

[3] Oldřich František Korte (1926-2014), český hudební skladatel a publicista, znalec a propagátor díla BM. Korte byl podle Mihuleho „[…] jeden z prvních, kdo si uvědomili, jak integrální součástí české kultury byl je obrovský zjev Bohuslava Martinů. Stal se jeho zasvěceným znalcem mnohem dříve, než se o Martinů u nás začalo soustavněji přemýšlet.“ (Mihule, 2002, s. 503).

[4] BM se do Československa již nikdy nevrátil, a to na jedné straně z důvodu nejasného postoje československých úřadů k jeho osobě, který osciloval od zákazu provozování jeho skladeb až pozdějšímu adorování jeho děl, a na straně druhé kvůli obavám pramenících s podezřívavosti nejenom amerických úřadů z osob vracejících se ze zemí tzv. sovětského bloku. Také se obával, že jeho případná návštěva bude zneužita komunistickou propagandou.

[5] František Martinů (1880-1958), bratr BM, zemřel 23. 9. 1958.

[6] Karel Ančerl (1908-1973), významný český dirigent, v letech šéfdirigent 1950-1968 České filharmonie.

[7] Česká filharmonie.

[8] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, zaznělo v Praze na festivalu Pražské jaro dne 28. 5. 1958, Český pěvecký sbor a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK řídil Václav Smetáček (Webový archiv Pražského jara, http://www.festival.cz/cz/archiv/4289).

[9] Václav Smetáček (1906-1986), významný český dirigent.

[10] Od poloviny září do poloviny prosince 1958 absolvovala Česká filharmonie velké turné, během kterého navštívila Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, Čínu, Indii a Sovětský svaz (Holzknecht: Česká filharmonie: Příběh orchestru, 1963, s.154-158).

[11] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[12] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[13] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a blízký přítel BM, bratr Karla Nováka.

[14] Herberta Masaryková (1915-1996) vnučka TGM, dcera Bohumily Slavíčkové  Masarykové a Herberta Masaryka.

[15] Na druhé verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od února 1958 do 15. 1. 1959. Premiéru měla v Curychu 9. 6. 1961, dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[16] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343.

[17] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra. Charles Munch plánovanou návštěvu v roce 1958 zrušil a Československo nenavšívil (srov. webový archiv BSO, http://archives.bso.org/; Holzknecht: Česká filharmonie: Příběh orchestru, 1963, s. 152). BM o této změně píše také 17. 5. 1958 rodině: „Ze Munch ani Fournier neprijedou jsem vam uz psal, jsou oba nemocni, Munch mi poslal telegram ze nemuze do Prahy prijet, je ted v Parizi a asi ani do Statu se ted nevrati na ten jejich Festival v Tanglewoodu, ktery on ridi.“ (PBM Kr 596).

[18] Skladbu pro velký orchestr Paraboly, H 367, BM komponoval mezi 15. 6. 1957 a 9. 2. 1958. Premiéra proběhla v Bostonu 13. 2. 1959, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (Halbreich 2007, s. 264).

[19] Zde se BM spletl, měl na mysli pravděpodobně dirigenta Břetislava Bakalu, který zemřel 1. 4. 1958. Dirigent Antonín Balatka zemřel až 25. 6. 1958.

[20] Jaroslav Kvapil (1892 – 18. 2. 1958), český klavírista, dirigent a hudební skladatel.

[21] Festival Pražské jaro.

[22] Vítězslav Nezval (1900-1958), český básník. Zemřel 6. 4. 1958.