[1] 5. 4. 1958. Od poloviny října 1957 pobýval BM dlouhodobě ve švýcarském Schönenbergu.
[2] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.
[3] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.
[4] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375. S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509).
[5] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel.
[6] Adolf Šimek-Vojík (1903-1958?), violoncellista a profesor chilské národní konzervatoře (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/1739).
[7] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM. Miloš Šafránek shromažďoval údaje pro katalog skladatelových skladeb a pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961).
[8] BM má patrně na mysli první knihu – Šafránek, Miloš: The man and his music. New York, 1944.
[9] Festival Pražské jaro.
[10] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343.
[11] BM opět uvažuje o návštěvě domova (viz také Kr 583), do Československa se ale již nikdy nepodíval.
[12] Skladbu pro orchestr Rytiny (Estampes), H 369, BM komponoval mezi 15. 3. a 2. 4. 1958. Premiéra se uskutečnila v Louisville, Kentucky, 4. 2. 1959, Louisville Orchestra řídil Robert Whitney (Halbreich 2007, s. 267).
[13] Na druhé verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od února 1958 do 15. 1. 1959. Premiéru měla v Curychu 9. 6. 1961, dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).
[14] Rudolf Serkin (1903-1991), významný klavírista česko-ruského původu.
[15] Sonáta pro klavír, H 350.
|