[Řím] Brezen 27. 57.[1]

Mila Marko[2]:

Odepisuji na tvuj dopis z 18. a snad došeli i moje dva co jsou už na cestě zase z jiné planety. Hlavně bych chtěl abys si nějak špatně nevykládala to jsem psal ohledně našich starostí, to jsme myslel jenom aby vy doma jste si je nedělali k vuli mne a hlavne k vúli ruce, to vite ze to nezanedbávám a tak nechci abyste si přidělavali trampoty, kterých máte asi sami dost. Compris? Capito? Tedy jsem nechtěl abyste mi nepsali když něco nejde jak byste chtěli, jenom abyste si ještě k tomu nepřidavali naše, s těma už my se vypořádáme zde. Došel tež dopis od Bureše[3] ale on mi dává jiná data pro provedeni Legengy[4] než vy a sice má být premiera v Praze a až v červnu u vás a v Litomyšli. Snad se mu podaři přijet na jaře sem.[5] Jak to dopadlo s filmem nepíše. Tu knižku od Vanka[6] jsem četl, je pěkná.

Doufam že ty to máš s rukou už v pořádku, ted máš asi dost práce doma když se Jindriska[7] už vrátila, napis nam zdali uz je docela uzdravena a snad uz jiste může chodit zase jako dřive.

Kdybys mohla požádat Dr Šimu, kdyz se sam nabidnul zdali by neměl ve skladiŝti nosní kapky Antistine* Privine, produkce Ciba. Jestli je má kdyby je poslal na adresu J. Špaček Za Octárnou 4. Strešovice, Praha 5. Jistě se pamatujete na P. Špačka[8] setkali jste se asi na vystavce. Ten lék je myslim Švycarský a taková malá láhvička se dá težko posilat.

Ted co se týče těch věci o nichž jsem vám psal v poslednim dopise[9] jak jsou u nás lidi krotcí a papají z ruky, tak přišlo zase více dotazu a žádosti a já se rozhodl že na to všechno vubec odpovidat nebudu, protože nemám rad aby si mne lidi vzali do zvyku. A take hlavně když ja sám něco potřebuji tak to jde mnoha oklikami a zvolna. Já stejně se nemohu tak angažovat, co dělám, dělám rád ale muj osobní názor na mnohe věci je velmi rozdilný a jak vite že se o tom nedá psat A ja nemohu podporovat něco s čim nesouhlasim. Z Brna též zprávy nemám jen pani Kaprálova[10] mi moc krásně poděkovala za vzpominku a poslala vystřižek o provedeni Mše[11]. Jinak bych take nic nebyl vědel. To co jsem ji napsal je jenom pro ni a je to rukopis na pamatku tak kopie od toho nemám. Take čim dále myslim o tom chování těch Moravských učitelu, tim se mi to zda podivnějši. Tak mne to se podivne dotklo kdyz po těch vzkazích a dopisech co mi psali a žádali abych neco napsal mi pak bez jakékoli omluvy napišou že ted maji moc práce.[12]

Neni to trochu ostré? Ja taky mám moc práce a duležitejši a prěce jsem jim věnoval svůj čas. Mimo to já nemám vubec rád ty žarlivosti jeden proti druhým a to vidím i jinde, nechci o tom psáti aby nebyly mrzutosti, ale vidím jak dělá jeden druhému věci na truc i když dobrá věc při tom trpi. Tak to mi neimponuje a nechám je všechny zase trochu usadit at si to rozrěši mezi sebou, ty věci mne vubec nezajimaji. To vám jen píši kdyby si zase někdo začal stěžovati abyste vědeli o co jde. Co já dělám, dělám z lasky ale druzi jen vidi jak se s tim svést. S Burešem a s Kuhnem budu vždy rád pracovat, protoze ti to myslí vážně a dělaji svoji práci ale mnozi z těch ostatnich takovi nejsou/a s temi já nemám co dělat. Tak abyste to věděli.

Pocasi stale neni tak zrovna nejlepši ale sluničko se prěce jen ukáže a tak to vše vypadá lépe.

S Tedyčkou[13] v Bruxellu si nedělejte starosti, jen ji občas napiste, je hodná a zase vam asi poslala čokoladu, aspon mi psala že ji pošle, ale co se Zdenky tyče, že nepiše, to at si vyřidí take mezi děvcáty.

Tak to je vsechno noveho. Mame hosty v patek na večeri talianske komponisty a v pondeli přijde nas Director s pani[14] na papriku s knedlikama.

Kdyby nahodou byl Bures v Policce řekněte mu aby mi předem dal vědet (kdy by asi přijel abychom byli v Rime, ch ceme se teď podivat do Neaopole a na Sicilii.

Charlie[15] se opaluje na terase.

Mnoho zdravim

Bohouš

[1] Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[3] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[4] Kantáta Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, měla premiéru v rámci festivalu Pražské jaro 28. 5. 1957, zpíval Český pěvecký sbor a Kühnův dětský sbor, řídil Jan Kühn (Webový archiv Pražského jara, http://www.festival.cz/cz/archiv/4235).

[5] S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509).

[6] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel.

[7] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

[8] Pravděpodobně JUDr. Jaromír Špaček (1895-1968), pracovník čs. zastupitelství v Paříži.

[9] V dopise Kr 560 BM píše: „Ted jsem nalakal mnoho basniku s temi Studankami[9] a tak dostavam knizky basni z ruznych koutu Republiky a jinych zadosti od starych znamych ktere jsam ani dobre neznal. Tak jsem to vse dal do poradku ale uz nebudu ani odpovidat nemam na to cas.“

[10] Vítězslava Kaprálová, roz. Viktorie Uhlířová (1890–1973), matka skladatelky Vítězslavy Kaprálové (1915-1940).

[11] Polní mše, H 279, kantáta pro baryton a mužský sbor.

[12] Jedná se o cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).

[13] Teddycka van Eeckhout (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/1227).

[14] Laurance Page Roberts (1907-2002), americký kunsthistorik, v letech 1946-1960 ředitel American Academy in Roma. Z vily Aurelia, kde byl v Římě ubytován, vytvořil umělci vyhledávané místo setkávání. Jeho ženou byla Isabel Milliken Roberts Spaulding (1911-2005).

[15] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.