[Řím] Unor 9. 57[1]

Drazi:

ponevadž si odpočivám tak odepisuji hned na váš dopis z 29/2. Pozdravte od nás obou Jindrišku[2], přejeme ji aby se brzo zotavila a take jsem rád že to s Fan.[3] dopadlo dobře a že je ted klidnější. Co se spánku tyče tak bych mu poradil neco z Indicke Yogy, nekdy to pomaha k uklidneni. At si lehne na zada rovně natáhne ruce vedle sebe a chvilku tak zustane. Potom at začne dychat pravidelně zhluboka ale ne to forcírovat, docela normálně a sice ne prsama ale břichem zkrátka načerpat vzduch do břicha a vydechnout jej zvolna, dýchat zvolna a břicho se musi zvednout a muže i pomoci vytlačit vzduch z břicha rukama ale zvolna také, zkrátka jako by normalně dýchal jenom že dýchá nejenom z plic nybrž i z břicha a tim dostane ten vzduch který při normalnim dýchani neni docela vyčerpán z těla a zustává tam a kazí se. Duležite je také že músí držet jazyk/na spodní dásni. To ze začatku dělá obtíže ale rychle si na to zvykne a i na dychani si zvykne, musi na to vše myslet jen na začátku ale pak na to zapomenout a nemyslet na to a jenom dýchat, tim se tėlo uklídní a také myšlenky se převedou na jiné pole, často stači jenom ten trik s jazykem, že se změni myšlenky. V každém připadě to muže zkusit, ostatně už kdyz si lehńe na zada už se tělo samo sebou povoli. Dýchat nosem ne usty. Tak at to zkusi a nechte mi cvědet zdali to pomáhá.

Tak ty desky[4] konečne včera došly a jak jsem správně předpokládal byly poslany až 23. ledna a tak nic na celnici neleželo, ani nechtěli žádné dúkazy a přiślo to za týden. Tak to jsou všecnhno jenom pohádky o těch zasilkach zSeb.[5] mi psal, že je sám poslal a sice dvakrát a zatim neposlal nic. Tak je to stale ta sama stara historie.

Ale za to musim říci že jsou krásně nahrané a krásně provedené to jsem měl radost hned jsme si je prehralinbyli jsme u jednoho houslisty. Taliana ktery studoval housle v Praze u Mařáka[6] a sice se Stáňou[7] a dokonce ještě mluvi dost dobře česky a tak jsem vzpominali na Stanu, jmenuje se Aloy, možná že i Karel[8] bude o něm vědet z vypravovani Stani. Tak jsme si přehrali desky a Vankovi[9] už se take těší, pujdeme tam asi v neděli. Jsou opravdu krásné a tn Kuhnuv sbor je prvotřídní, měl jsem radost a mám na ně zlost že to tak dlouho odkládali se zásilkou.

Ted o tom nasem zajezdu, to vite jak radi bychom se podivali domu ale ja nevimco je na tom pravdy s tim Cleveland Orch. ale pisi mi z Prahy Ancerl[10] ze možná při-jedou na jaře s Filharmonii do Italie a tak bych se nějak s nimi domluvil. Teď ještě nelze nic určitého řici protože ta světóvá situace se měni každým dnem, chvili je to lepši a chvili horši, posledni události tomu nepřidali klidu a dohody ale přece se zda ze k nějaké dohodě dojde. Ono se o tom nedá dobře psát a vy asi málo vite ale v každém připade bychom radi prijeli a ovsem musel bych se informovat zde na Amer. Ambassy jak se na to divaji a dostat v Academii take dovolenou a zkratka miti plan co bychom delali potom, my sami nevime co rozhodneme na prazdniny a po nich. Tak vam mohu jen rici ze udelame vse możne abychom mohli prijeti to vite ze bychom byli radi se zase podivat domu a videt vas vsechny.[11]

Sebanek mi psal ze odjizdi do Londyna a Parize a tak jsem napsal na Kubelika[12] ohledne te bust[13] a taliremstavi se pro to ale dosud mi neodepsal asi bude psat z Parize. Co se Milose[14] tyce on se prihlasi ale nemusis mu ps

Až se sám přihlásí. Ted právě psal Zouhar[15], noty došly v pořádku pro Mor. ucitele.

Co se toho vytahu mše týče, nezlobil jsem se tak na Jana jako na to že to udelali bez oprav, coz bylo lehke a ze si tam opravdu dělaji co chťéji, mel mi poslat tu kopii k opraveni, to ostatne delaji v Naklad. take, tak i ve studankach[16] jsou jeste chyby v partiture. Klav. vytah je tezke delat a kazdy to nedovede. Proto se muze i na dale starat o Jana pro zajezdy do Prahy. Jsem zvedav zdali Bureš[17] dostane povoleni si sem zajet.[18] Filharmonie[19] prý už podepsala smlouvu na zajezd do Ameriky. Dnes přijel take Ruda[20] ale nemohl jsem s nim jeste dost mluvit, uvidim ho v ponedeli a myslim ze jeho maminka[21] ted nepřijede až asi na jaře. Bude hráti moje Incantace[22] v Salzburku na Festivalu a take v Edinburgu s Kubelikem.

To vysilani Divadla za branou[23] bych si rad poslechl, protoze jsem na premiere nebyl.

Nechavam misto Charlie[24]. Mnoho vas Zdravim. Bohouš.

Ma bien chère Marienka.

Bohus vous a écrit combien nous étions heureux hier soir de voir R. F., il a joué magnifiquement, et a été très applaudi, il nous a dit que Madame Firkusny ne viendra pas maintenant, mais il espère bien qu’elle viendra le retrouver cet été en Autriche, il va retourner au mois de Mars en Amérique, et reviendra au mois d’Août. Bohus vous a dit les projets. Vous savez, Bohus ne me dit jamais beaucoup de choses en ce qui vous concerne, il est toujours dans ses pensées, et je n’aime pas le déranger. Je sais comprendre, ma bien chère, que quelquefois la patience vous échappe, ou le serait à moins, mais quand même, il faut toujours espérer, moi aussi, je voudrais tant vous revoir, et je sais que cela viendra, peut-être plus près que nous le pensons.

Demain, je vais aller pour mon passeport, je me demande ce que l’on va me dire. Je vous tiendrai au courant sur la prochaine lettre, je suis anxieuse de savoir si on me permettra d’aller un jour en France, quelle drôle d’époque que nous vivons, ma chère Marienka, et pas bien gai d’être ainsi séparé de ceux que l’on aime. Je souhaite que l’hôpital tienne longtemps Jindricka, au moins vous avez la paix. Si elle demande ce que je vous écris, dites-lui que je lui souhaite une bonne santé.

Soyez en bonne santé, ma chère, et tous mes baisers bien affectueux. Bons souvenirs à Fanus et Jindricka.

Charlotte Martinu

Moje rozmilá Marienko[25].

Bohuš Vám napsal, jak moc nás včera večer potěšilo, že jsme viděli R. F., hrál velkolepě a sklidil veliký potlesk, říkal nám, že paní Firkušná teď nepřijede, že ale pevně doufá, že za ním v létě přijede do Rakouska, v březnu se vrací do Ameriky a pak zase přijede v srpnu. Bohuš Vám napsal, jaké jsou plány. Víte, Bohuš mi toho nikdy moc neřekne, pokud jde o Vás, pořád je zamyšlený, a já ho nerada ruším. Dobře chápu, moje rozmilá, že Vám někdy dochází trpělivost, nebo takřka, ale přesto je třeba stále doufat, také já bych se s Vámi tolik chtěla shledat, a vím, že to přijde, snad je to blíž, než si myslíme.

Zítra si jdu pro pas, nejsem si jistá, co mi tam asi tak řeknou. Napíšu Vám o tom v příštím dopise, mám velké obavy z toho, co se dozvím, jestli mi někdy dovolí jet do Francie, v jak prapodivné době to jen žijeme, moje milá Marienko, a není to vůbec veselé, když je člověk takto odloučen od těch, které má rád. Kéž si Jindřišku v nemocnici ponechají dlouho, Vy máte aspoň klid. Jestli se bude ptát, co Vám píšu, povězte jí, že jí přeju pevné zdraví.

Buďte zdráva, moje milá, vroucně Vás líbám. Srdečné pozdravy Fanoušovi a Jindřišce.

Charlotte Martinů