Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Poznámka k lokaci odeslání[Řím]
Datum odeslání04.01.1957
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 550
Signatura v IBMMar 1957-01-04
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahChM o svátcích nemocná; pracoval na "definitivním libretu k opeře" (Pašije); byly tam změny během práce; hlučný Silvestr v Římě; psal Burešovi, že "to teď poslat nemohu" (Legendu z dýmu bramborové natě); Venhoda mu poslal knihu o zbojnících, kterou mu musí vrátit; Burešova kniha "o Dýmu" už vyšla a dostal ji; "z toho Zurichu nějak sešlo" (Pašije).
Diplomatický přepis dopisu

            [Řím] Leden 4 57.[1]

Drazí:

Dnes jsem já opozděn s dopisem, byl zde direktor z Universálky z Vidně a tak jsem měl dost co dělat. Jste asi zvědavi jak jsme ztrávili svátky a tak musím řici že dost smutně, nemohli jsme nikam, Charlotte[2] byla stále v posteli nemocná, nastudila se a pak ještě k tomu dostala nějakou vyrážku, asi ze zdejši vody a tak jsme neměli veselé svát-ky ani nový rok. Doktor tu byl několikráte ale teď už je to lepši a dnes už mohla z postele ven. Tak jsem byl hodně zaměstnán, to vite, musel jsem se o všechno starat sám a tak mne to i v práci zdrželo. Ted jsem musel ještě dělat definitivni libreto k opeře[3], protože tam byly změny během práce a tak jsem čtyři dny jenom ťuk-al na stroji, snad si alespon moje ruka odpočnula od psaní. Tak hlavně že už to je lepši a že se Charlie z toho brzo dostane, to vite už byla sama z toho mrzutá, jenom stále ležet, to ona nemá ráda. Ostatně bychom asi nebyli stejně na sylvestra šli ven, Vaňkovi[4] byli sami pozváni a v academii nebylo nic tak jsme nic neztratili, byl to veliký/ rámus, zde všude házeli takové petardy co bouchají jako z kanonu a házeji z okna staré nádoby a porcelán na ulici a tak jsme to slyšeli jen z domu, bylo mnoho raket a ohňostroj a hlavně rámus o pulnoci až zde jsme to slyšeli a jsme dost daleko od města a na kopci. Tak už jsme v tom novém roce a čekáme zdali přinese něco dobrého. Taky se těšime že nám zapišete co jste vy dělali a zdali jste pořádně zatopili. Jinak neni nového nic alespoň nic zvláštního, vanočni karty jsem už vyřidil, to byla take práce a tak ted už jsme jako po staru. Bureš[5] mi poslal přáni ale o ničem se nezminuje, psal jsem mu že to teď poslat nemohu[6] a zdá se že dopis nedostal.[7] Venhoda[8] se nevzdal naděje a poslal mi krásnou knihu o Zbojnicich[9], kterou mu musim vrátit, je z nějake sbírky a krásně ilustrována.[10] Kniha od Bureše o Dymu[11] už vyšla, dostal jsem ji, je hezky vypravena, snad vam ji též poslal, musim ji poslat pani Ježkové[12], která měla velkou radost že to bylo oznámeno v novinách a tak že si na ni lide v Praze take zase vzpoměli. Počasi je zde už lepši a za měsic už bude sluničko zase zpět, dny se uz dloŭzi a tak je to veselejši. Myslim ze jsem vam odpovědel na všechny vaše otazky, kdyz ne tak mi to připomente co jsem zapomněl. Z toho Zurichu nějak sešlo, to nové ředitelstvi se asi moc nevyznamenalo a tak ted musime čekat jak bude dále[13], něco vypravili na scéně a nikomu se to nelibilo tak jsou asi proti tomu novému řediteli, což by mi nedělalo dobře se do toho zamichat. Tak vam pišu v rychlosti abyste měli aspoň nějake zprávy a napišu vám brzo dalši novinky. Mnoho vás oba zdravime a vzpomináme.

váš Bohouš

Věcné poznámky k DP

[1] 4. 1. 1957. Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[2] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[3] Na první verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od 20. 2. 1956 do 8. 1. 1957.

[4] Rodina Vladimíra Vaňka (1895-1965), československého diplomata a spisovatele.

[5] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[6] Kantátu Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, BM komponoval mezi 5. a 14. 11. 1956 a věnoval ji Frances Ježkové (1900-1986) (Zouhar – edice).

[7] Přestože se v Praze již plánovala premiéra kantáty, BM se rozhodl partituru skladby, domů neposlat a vyjádřit takto nesouhlas s násilným potlačením povstání v Maďarsku a s tím, jakým způsobem tomu Československo napomohlo. V dopise Frances Ježkové do New Yorku 4. 12. 1956 napsal: „Noty jsem do Prahy neposlal ale oznámil jsem jim že jsou hotovy a že jsou věnovany tobě aby to dali ohlásit do novin, a s poslánim počkám, mám na ně vztek a pomstit se mohu jen tim že s nima nechci nic miti, oni se chovají tak nemožně že nám naše dějiny mohutné už nadobro pokazili a dělaji si ostudu jen aby zachránili ty mocipány. Reputaci si pokazili moc ve světě ktery už bez toho nestoji za moc.“ (Zouhar – edice)

[8] Miroslav Venhoda (1915-1987), český hudební skladatel a dirigent.

[9] Florian, Metoděj. Zbojníci: Moravské a slovenské písně o zbojnících. Stará říše, 1952.

[10] Na jejím základě zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957 cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).

[11] Bureš, Miloslav. Legenda z dýmu bramborové nati. Hlavlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1956.

[12] Frances Ježková (1900-1986), vdova po českém hudebním skladateli, dirigentu a klavíristovi Jaroslavu Ježkovi (1906-1942).

[13] Jedná se o možnost uvedení opery Řecké pašije v Curychu. Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu až 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis a rukopisný podpis
Osoba jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1370 (záznam 1 / 0)
další »