[Schönenberg] Sept. 10. 56.[1]

Drazi:

naše dopisy se křižují ale odpovidám na váš dopis z 29/8. Byl jsem v Geneve na dva dny, viděl jsem Mr. Kazantzakis[2], rád mne viděl a tak jsme ještě všelicos domluvili na opeře, bylo tam krásně a Mont blank byl bájěcně vidět, celý pod sněhem. Zde je také teď pěkně, ač večery jsou chladné. Čekam teď na zprávy z Vidně ohledně Zurychu, jak jsem vám psal chtěji to míti jako premieru.[3]

Rybka[4] mi poslal z Americkych novin, vystřižek, Karajan[5] řiditel videňské opery je teď tam a oznámil že ty Pasije chce provest. Tak jsem zvědav jak se Universalka rozhodne. Na tu soutěz se zeptám ale zvlaště mne to nezajimá, protože nebudu miti na to čas, mám jěstě jednu komposici napsat pro Cleveland a novou pro Charles Munche[6], jsou to obě objednávky a tak budu miti co dělat, na opeře ještě ztrávim hodně času. Bylo asi zklamáni v Salz.[7] byl prý tam tež Bakala z Brna[8], hledal mne. Psala mi take Vanda[9] a dosud jsem se nedostal k odpovědi, měli jsme zde také návštěvy z N.Y. a sami jsme byli v Zurychu a tak ten čas ubihá rychle, ale năpisu ji co nejdřive, měl jsem radost že si vzpoměla. Co se týče těch nových básni Burese[10], již jsem asi psal že se mi moc libi a že zase něco noveho dohromady uděláme, ale kdy to bude, to opravdu nevim, protože ted musim hledět dokončit operu a s tim Řimem, také se asi hned k praci nedostanu.[11] Já vim že by chtěli ted všichni něco a maji plno nápadu ale to bych musel psat jenom pro přátelé doma. I Bureš mi psal jak se těši a už to chystaji na program ovšem ja névim kdy se k tomu sám dostanu.

Take nevim jak si to chtěji s Brnem rozdělit a to má čas až to napišu, jinak ovsem nemohu uspokojit obě strany, to bych musel psát jenom pro ně, a sbory. Budu hledet ti poslat z Pařiže ty Pašije, snad se tam přece na koncert dostae neme, jdeme se dnes informovat na Franc. Konsulat. Nase adresa v Říme bude American Academy. Via Angelo Masina 5. Roma 28. Tak ji pomalu rozdejte mým známým abych nemusel zase každému psat. Začátkem řijna jsme tam.

Charlie[12] napiše zase přište a myslim že jste mezi tim zase psali na muj posledni dopis. Oba vás všechny mnoho zdravime a doufáme že ješte těch pár dnií v žáři bude pěkňe že užijete ještě zahradky.

Srdečně vas

Bohouš.

[1] 10. 9. 1956. Po příjezdu do Paříže a zastávce ve Vieux Moulin se manželé Martinů krátce ubytovali v Basileji u svých přátel manželů Williho a Charlotte Reberových, od 17. 5. 1956 již přebývali na Schönenbergu u Paula a Maji Sachrových, kde setrvali až do odjezdu do Říma začátkem října 1956. Pobyt u Sacherových si ovšem zpestřovali kratšími i delšími výlety a cestami (Mihule 2002, s. 497-501).

[2] BM odjel do Ženevy setkat se s Nikosem Kazantzakisem (1883-1957), řeckým spisovatelem, básníkem a dramatikem. Jeho román Kristus znovu ukřižovaný vydaný v roce 1954 se stal BM předlohou k vytvoření libreta a opery Řecké pašije, H 372, na které BM pracoval od 20. 2. 1956 do 8. 1. 1957 (viz Kr 536 a 537).

[3] Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu až 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[4] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM.

[5] Herbert von Karajan (1908-1989), rakouský dirigent.

[6] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[7] Festival Salzburger Festspiele. Dne 26. 8. 1956 se zde odehrála premiéra skladby Fresky Piera della Francesca, H 352, pro velký orchestr, Vídeňskou filharmonii řídil Rafael Kubelík (Halbreich 2007, s. 262).

[8] Břetislav Bakala (1897-1958), český hudební skladatel a dirigent.

[9] Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti, a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947.

[10] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[11] Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[12] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.