[Schönenberg] June 2. 56.[1]

Drazí.

Dopis z 24. došel a jsem rád že se Fantasie[2] líbily, sám se těším na disky natočli to v Praze a Ch. Munch[3] také. Na ten jeho koncert bys si měla do Prahy zajet, budeli to možné, to bude velká sensace. Já vím že to Filharmonie hraje krásně ale Boston–orchestr je opravdu jeden z nejlepších a hrají to přímo užasně. Ta výstava také musela býti krásná. Š. mi poslal foto Zrzavého[4], vypadá jako prorok z Bible a Leonardo, ale je pěkně vypaseny, tlustý jako pašek. Tak myslím že jistě někdo pojede z Brna autem na ten Bostonský koncert, mohli by tě vzít sebou, zařiď si to nějak přes Zouhara[5]. Mému poslednímu psaní ohledně Š.[6] jsi nerozuměla, já právě myslím abyste jednali dle své vůle a nenechali si do všeho mluvit a nechat dělat nějaký „pořádek“. Já nemám rád když se někdo do našich věcí moc míchá ať je to i přítel jako Miloš[7] nebo Š.[8] nebo císař pán. Tak si nenechte moc radit a dělejte jak sami rozhodnete. Co se M.[9] týče nechce asi psaním na sebe upozorňovat a je asi též hodně zaměstnán, mně občas píše a snad dostal prodloužení pobytu až do podzimu. Myslím že nechce dostávat korrespondenci a Jí asi vše, já tomu rozumím. Už jsme zde pěkně usazeni a dostali jsme tu bednu co na nás čekala v Cannes a tak už pracuji na opeře.[10] Dnes čekáme navštěvu directora z Universální Edice, zajímají se moc o operu a vydají také ty Fresky Francesco[11].

Počasí není zvláště pěkné, jeden den horko, druhý den zima a spíše zima, a velké bouře. Ale je tu opravdu klid. Sacher a paní[12] jsou v Londýně na měsíc, on tam diriguje Mozartovu operu. O nás se stará zahradník a nosí nám vše čerstvé ze zahrady, jak se s ním Charlie[13] domluví nevím ale domluvějí se. Já mám dole pokojík s pianem a tak mne nikdo neruší. Často posloucháme teď Radio, hodně mne všude hrají. Kubelík[14] se asi už zotavil protože vysílá Polní Mšĭ[15] z Hilversum 6% a 22.15. Miloš bude též litovat že se neuvidíme, myslel jsem že pojedu do Antibes se podívat se p. Kazantzakis[16] ale odložím to na později, je to dost daleká cesta a mně se odsud nechce. Mnoho zdravím Bohous.

Ma chère Marienka

Je voulais vous faire un petit mot ce matin, mais nous avons à déjeuner un éditeur de Vienne, et ce n’est pas facile pour moi de rester sans être à la cuisine. Bohus me donne toutes les nouvelles, excusez-moi d’être restée un peu longtemps sans vous écrire, mais vous le pensez bien, combien nous avons eu d’ennuis, et ce n’est pas fini avec tous nos bagages qui ne sortent pas de la douane. Je me demande souvent si un jour nous serons installés quelque part, ce n’est pas une vie de toujours être en route, sans domicile fixe. Je suis un peu pessimiste aujourd’hui, pardonnez-moi. Je pense que vous avez eu quelques jours de tranquillité et que cela vous a fait du bien.

Je vous embrasse bien affectueusement.

Charlotte Martinu

Moje milá Marienko[17],

dnes ráno jsem Vám chtěla napsat krátké psaní, ale byl u nás na oběd jeden vydavatel z Vídně, a pro mne není snadné jen tak opustit kuchyň. Bohuš mi říká o všem, co je u Vás nového, odpusťte, že jsem Vám delší dobu nenapsala, ale jistě si dovedete představit, kolik jsme zakusili mrzutostí, a to ještě není všemu konec, všechna naše zavazadla trčí na celnici. Často si říkám, jestli už se jednoho dne někde usadíme, být stále na cestách, bez stálého bydliště, to není žádný život. Jsem dnes poněkud pesimistická, odpusťte. Soudím, že jste měla několik klidných dnů a že Vám to prospělo.

Co nejsrdečněji Vás líbám.

Charlotte Martinů