[New York] April 8. 56.[1]

Drazi:

Stale cekame na vas dopis a nic nejde uz dlouho, tak jsme znepokojeni a doufame ze se nic nestalo u vas a ze je vse v poradku. Mozna ze vas moje zprava a rozhodnuti take znepokojila ale mam pro to vazne duvody. Co se tyce koncertu zde, myslim ze jsem vam uz psal a ze vam to i Charlie[2] popsala, jaka to byla parada. Mne take psal z Prahy ten dirigemt moc hezky dopis s jakou chuti a laskou ty Fantasie hrali a jak meli Filharmonici radost ze si zase jednou zahrali.[3] A i jine dopisy ty vam vsechny posleme a programy v novem balicku. Uz to vse pomalu rovname protoze cas pekne utika a nez se nadejem tak bude den odjezdu[4], Chceme si hodne veci ulozit ve Francii abychom to stale nemuseli davat zde do skladiste a jak to vypada budeme vice v Evrope nez tady a tak to da rovanani, to si dovedete predstavit co se toho nastrada. Ted tu mame zimu my ackoliv uz bylo krasne jako opravdu na jare ale zase pada snih a jsou vichrice ze nelze ani vyjit z domu. Ve svete se deji velke zmeny a doufame ze to speje ted urcite k lepsimu a ze se do budoucnosti muzeme divat s vetsimi nadejemi. Odpovidani na dopisy jsem ted omezil nemam na to cas a tak to vyridim az ve Francii. Odjizdime druheho kvetna tak posledni tyden uz zase piste do rue Pi erre Charr0n, jako drive.[5] Jinak mame i jinych starosti dost, myslim take ze toho nekteri lidi neradi videji, hlavne v Praze ze Bures[6] s tim mel takovy uspech ale z toho si nemusi nic delat.[7] Psal mi ze by se chtel podivat ven, snad dostane povoleni.[8] Sebanek[9] povoleni zase nedostal a od Milose[10] namam uz dlouho take zadne zpravy tak nevim zdali je keste v Parizi, psal mi uz davno ze vam napise, snad se tez ozve. Doufam ze zitra prijde od vas dopis nemohu si vysvetliti ze tak dlouho nepisete. Ta hra Cim jsou lide zivi[11] byla poprve v Reznu a mela pry velky uspech uz ji take vysilali ze italske stanice ve Svycarsku a tak jak to vypada budeme muset asi jezdit pristi rok po premierach. Ruda Firksny[12] hraje tu novou moji vec Incantace[13] zde na podzim se Stokovskym[14] a taz ji bude hrat v Italii. Slyseli jsme ze Kubelik[15] mel nejaky uraz s autem ale nevime co se stalo neni pry to vazne ale je v nemocnici, myslim ve Vidni, My asi budeme letos na prazdniny vedle Cannes v Golf-Juan nez pojedem do Rima.[16] Kubelik daval polni msi s tim Haagskym sborem.[17] Ja pracuji na opere a je uz ted o to velky zajem protoze ten roman zde mel velky uspech[18] a vysel jeho novy roman.[19] Tu knihu poslu z Francie. Oba vas vsecny se Charlie mnoho zdravime a napiste brzo.

Bohouŝ.

[1] 8. 4. 1956

[2] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[3] Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, měla v roce 1956 ve svém repertoáru Česká filharmonie (viz PBM Kr 516 a 517). V podání České filharmonie a pod taktovkou dirigenta Karla Ančerla (1908-1973) zazněla Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343 poprvé v Praze na koncertě dne 8. 2. 1956 (Mihule 2002, s. 492) a dále na Pražském jaru 1956 na Třetím slavnostním koncertě k 60. výročí založení České filharmonie dne 19. 5. 1956 ve Smetanově síni Obecního domu (Webový archiv Pražského jara: http://www.festival.cz/cz/archiv/4162).

[4] 2. 5. 1956 odplouvají manželé Martinů z USA do Evropy (Mihule 2002, s. 497), aby od října toho roku nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[5] 62 rue Pierre Charron, Paříž, bydliště Charlese Quennehena, strýce Charlotte Martinů.

[6] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[7] BM má na mysli úspěchy uvedení kantáty Otvírání studánek, H 354. Na Koncertě z díla B. Martinů, který uspořádal Svaz československých skladatelů v předvečer skladatelových 65. narozenin (7. 12. 1955) ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů v Praze, Na Příkopě 10 v předpremiéře zazněla kantáta Otvírání studánek, H 354 v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru (Zouhar 2008, s. 124, Zouhar – edice). Premiéra kantáty se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011).

[8] S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509).

[9] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[10] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.

[11] Čím lidé žijí, H 336, pastorální opera o jednom dějství podle povídky Lva Nikolajeviče Tolstého (1828-1910).

[12] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.

[13] Koncert pro klavír a orchestr č. 4 (Inkantace), H 358, měl premiéru 4. 10. 1956 v New Yorku. Na klavír hrál Rudolf Firkušný, The New York Philharmonic Orchestra řídil Leopold Stokowski (1882-1977) (Halbreich 2007, s. 300).

[14] Leopold Stokowski (1882-1977), britský dirigent.

[15] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.

[16] Před odjezdem do Říma v říjnu 1956 pobývali manželé Martinů ve Švýcarsku.

[17] Polní mše, H 279, kantáta pro baryton a mužský sbor. Kantátu nastudoval a s oblibou uváděl mužský pěvecký sbor z Haagu Die Haghe Sanghers.

[18] Román řeckého spisovatele, básníka a dramatika Nikose Kazantzakise (1883-1957) Kristus znovu ukřižovaný, vydaný v roce 1954 byl BM předlohou k vytvoření libreta opery Řecké pašije, H 372. Na první verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od 20. 2. 1956 do 8. 1. 1957.

[19] Pravděpodobně se jedná o poslední román Nikose Kazantzakise z roku 1956 Ο Φτωχούλης του Θεού o životě Sv. Františka z Asissi. Do češtiny překládaný jako Prosťáček Boží či Chuďásek Boží.