[1] 8. 4. 1956
[2] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[3] Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, měla v roce 1956 ve svém repertoáru Česká filharmonie (viz PBM Kr 516 a 517). V podání České filharmonie a pod taktovkou dirigenta Karla Ančerla (1908-1973) zazněla Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343 poprvé v Praze na koncertě dne 8. 2. 1956 (Mihule 2002, s. 492) a dále na Pražském jaru 1956 na Třetím slavnostním koncertě k 60. výročí založení České filharmonie dne 19. 5. 1956 ve Smetanově síni Obecního domu (Webový archiv Pražského jara: http://www.festival.cz/cz/archiv/4162).
[4] 2. 5. 1956 odplouvají manželé Martinů z USA do Evropy (Mihule 2002, s. 497), aby od října toho roku nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.
[5] 62 rue Pierre Charron, Paříž, bydliště Charlese Quennehena, strýce Charlotte Martinů.
[6] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.
[7] BM má na mysli úspěchy uvedení kantáty Otvírání studánek, H 354. Na Koncertě z díla B. Martinů, který uspořádal Svaz československých skladatelů v předvečer skladatelových 65. narozenin (7. 12. 1955) ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů v Praze, Na Příkopě 10 v předpremiéře zazněla kantáta Otvírání studánek, H 354 v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru (Zouhar 2008, s. 124, Zouhar – edice). Premiéra kantáty se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011).
[8] S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509).
[9] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.
[10] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.
[11] Čím lidé žijí, H 336, pastorální opera o jednom dějství podle povídky Lva Nikolajeviče Tolstého (1828-1910).
[12] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.
[13] Koncert pro klavír a orchestr č. 4 (Inkantace), H 358, měl premiéru 4. 10. 1956 v New Yorku. Na klavír hrál Rudolf Firkušný, The New York Philharmonic Orchestra řídil Leopold Stokowski (1882-1977) (Halbreich 2007, s. 300).
[14] Leopold Stokowski (1882-1977), britský dirigent.
[15] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.
[16] Před odjezdem do Říma v říjnu 1956 pobývali manželé Martinů ve Švýcarsku.
[17] Polní mše, H 279, kantáta pro baryton a mužský sbor. Kantátu nastudoval a s oblibou uváděl mužský pěvecký sbor z Haagu Die Haghe Sanghers.
[18] Román řeckého spisovatele, básníka a dramatika Nikose Kazantzakise (1883-1957) Kristus znovu ukřižovaný, vydaný v roce 1954 byl BM předlohou k vytvoření libreta opery Řecké pašije, H 372. Na první verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od 20. 2. 1956 do 8. 1. 1957.
[19] Pravděpodobně se jedná o poslední román Nikose Kazantzakise z roku 1956 Ο Φτωχούλης του Θεού o životě Sv. Františka z Asissi. Do češtiny překládaný jako Prosťáček Boží či Chuďásek Boží.
|