Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníVieux-Moulin
Poznámka k lokaci odeslání[Vieux Moulin]
Datum odeslání21.09.1955
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 503
Signatura v IBMMar 1955-09-21
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBM nemá od rodiny v Poličce dlouho žádné zprávy; přijel [Miloš] Šafránek a konečně si po 9 letech popovídali; k Sacherovým pojedou 25. (9.), už se na ně těší; v Besanconu měl úspěch [3.9.1955 KONCERT PRO DVA KLAVÍRY, Kubelík, Janine Redingová a Henry Piette, nahrávka: CD 48, BM přítomen], kritiky dá Šafránkovi a on je předá do Poličky; posílá fotografie "co jsme vzali v Nice s tím pánem z Haagu" [zřejmě Albert Prins?]; koncert v Bernu je 2.10. [3.10.1955 premiéra kantáty HORA TŘÍ SVĚTEL, Die Haghe Sanghers); Šafránek vezme "ten talíř" a fotografii "při slavnosti Smetanova pomníku v Poličce, je tam celá stará Polička"; Podle zpráv od [Miloslava] Bureše chce STUDÁNKY zfilmovat [Jiří] Trnka, v Praze je chtějí vydat, musí počkat, jak se rozhodne Boosey a Hawkes [vydalo SNKLHU 1956]; MŠ důkladně studoval ty partitury zapůjčené z Poličky; BM zde našel další materiály, které jim MŠ doveze; [Do New Yorku] letí 5.10.; budou mít starosti s bytem; FRESKY věnoval [Rafaelu] Kubelíkovi; sejde se s violoncellistou [Milošem] Sádlem a s Šafránkem; ve Scale nikoho nenašel [any se zeptal, jak je to s MIRANDOLINOU], mají prý "option" do konce října.
Diplomatický přepis dopisu

[Vieux Moulin] Sept.[ember] 21. [19]55.

Drazí:

Žádné zprávy od Vás, Šaf.[1] přijel a tak jsme si popovídali po 9 letech. Jsme zpět ve V. Moulin[2] a k Sacherovům pojedeme 25,[3] jestli totiž nebude stávka vlaků, jež hrozí, tak raději pište do Paříže.[4] V Besançon[5] byl velký úspěch, kritiky dám Šaf.[6] on vám je předá, jsou výborné. Posílám photo co jsme vzali z Nice s tím panem z Haagu.[7] Koncert v Bernu je 2 října, tak se těšíme.[8] Šaf. je stále fešák a měli jsme radost ze shledání, možná že Vám vezme ten talíř[9] a také jednu fotku kterou jsem našel při slavnosti Smetanova pomníku v Poličce, je tam celá stará Polička.[10] Bureš psal, [11] Trnka[12] prý chce filmovat Otvírání studánek[13] a chtějí to vydat v Praze, musím ovšem počkat až jak se rozhodne Boosey + Hawkes[14], teď byly prázdniny a tak to vše zůstalo stát. Mohl by to býti hezký film, Trnka to umí dělat. Seb.[15] psal že byl u vás a šel v mých stopách. Ale jinak nic nepsal, nezapoměl se otřít trochu o mého biografa.[16] Šafr. ty věci co jste mu pujčily dobře studoval a našel jsem zde nové, totiž staré jež Vám též odevzda. Posílám též podpis te sl. Mackové.

Po deštivém týdnu je zase krásně a tak píšu v zahrádce. Žalmanka[17] mi psala že mluvila s někým kdo slyšel Hymnus[18] a že prý to bylo andělské, také jsem ji prý poslal dva dopisy ale jen ve snu. Letíme 5 října a tak 6. už budu na robotě.[19] Budeme míti starosti s bytem,[20] něco musíme najít a to bude těžké. Věnoval jsem ty Fresky della Francesca Kubelíkovi.[21] Ten čelista Sádlo[22] je ještě zde a mám s ním a Šaf.[23] schůzku.

Mnoho lidí i zde poslouchalo Besançone. Ve Scale jsem nikoho nenašel a tak nic nevím, mají prý option do konce října.[24] Těšíme se na Sachrovi.[25] Doufám že u Vás je vše v pořádku.

Mnoho Vás se Charlie[26] zdravíme.

Váš Bohouš.

K té básni Hymnus není uvedeno jmeno spisovatele.![27]

 

Věcné poznámky k DP

[1] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM. Shromažďoval údaje pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961). Ve druhé polovině září a v prvních říjnových dnech 1955 se oba přátelé po mnoha letech několikrát setkali v Paříži (Mihule 2002, s. 593, na straně 487 uvádí chybné časové zařazení): Se Š. jsem měl mnoho schůzek[…] (viz dopis BM rodině do Poličky ze dne 15. 10. 1955, PBM Kr 505). Miloš Šafránek přijíždí do Francie jako agent vyslaný československou Státní bezpečností 12. září 1955 a zůstává zde pod krycím jménem Bohuslav Veselý do prosince 1956 (Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885). 

[2] Vieux Moulin, vesnice nedaleko Paříže, kde až do své smrti v roce 1948 žila Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů (1894-1978). Charlotte zde od roku 1952 pronajímala byt v domku, který patřil její tetě Angèle Quennehen (PBM Kr 445, Martinů, Ch. 2003, s. 142). 27. 7. 1955 manželé Martinů ukončili svůj dvouletý pobyt v Nice. Charlotte Martinů (1894-1978) odjíždí ke svým příbuzným do Vieux Moulin, zatímco BM se vydává do Itálie (Miláno) a přes Švýcarsko též do Francie (Paříž a Vieux Moulin). Odtud si počátkem září společně zajedou a festival v Besançonu (Festival international de musique de Besançon Franche-Comté) a vracejí se zpět do Vieux Moulin.

[3] Mezi 25. až 28. 9. jsou hosty manželů Paula (1906-1999) a Maji (1896-1989) Sacherových na Schönenbergu a u André Huvelina na jeho zámku u Vesoulu (Mihule 2002, s. 484-487).

[4] „V době, kdy Bohuslav Martinů neměl stálou adresu, nechával si poštu posílat do Paříže ke strýci Charlotte Martinů, Charlesi Quennehenovi.“ (Zouhar 2008, s. 132). Adresa: Charles Quennehen, 62 rue Pierre Charron, Paris 8 (viz PBM Kr 497). Charlotte v dopise PBM Kr 445 uvádí, že se jedná o adresu její tety.

[5] Na hudební festival v Besançonu (Festival international de musique de Besançon Franche-Comté) přijeli manželé Martinů počátkem září na pozvání Rafaela Kubelíka, který tu 3. 9. 1955 řídil provedení Koncertu pro dva klavíry a orchestr, H 292, (sólové klavíry obstaral belgický manželský pár Janine Redingová (1920-2015) a Henry Piette, z koncertu se dochovala zvuková nahrávka (Mihule 2002, s. 486).

[6] Miloš Šafránek.

[7] Pravděpodobně se jedná o společnou fotografii manželů Martinů a manželů Prinsových (Albert Prins, prezident mužského pěveckého sboru z Haagu Die Haghe Sanghers, Cora Prins, jeho manželka). Snímek byl pořízen v květnu 1955 v Nice (viz PBM Fbm 266; sign. v IBM foto0313).

[8] Premiéra kantáty Hora tří světel, H 349, v provedení mužského pěveckého sboru z Haagu Die Haghe Sanghers se za účasti manželů Martinů konala v Bernu 3. 10. 1955 (Mihule 2002, s. 484-487; Halbreich 2007, 442).

[9] BM byl v roce 1955 jmenován čestným členem mužského pěveckého sboru z Haagu Die Haghe Sanghers, jehož prezident Albert Prins mu při návštěvě v Nice v květnu 1955 předal pamětní talíř s věnováním (PBM Kr 490, 491).

[10] Pravděpodobně se jedná o fotografii uloženou pod signaturou Fbm 390, v Databázi pramenů IBM foto0055 http://database.martinu.cz/photos/public_view/57, 23. 8. 2017).

[11] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354, Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, Romance z Pampelišek, H 364, a Mikeš z hor, H 375. Dopisy M. Bureše adresované BM se většinou nedochovaly, vyjma dvou a to z 15. 12. 1955 (PBM Kd 20, Coufalová – Zouhar 2017, s. 172-181) a 23. 1. 1956 (PBM Kd 21, Coufalová – Zouhar 2017, s. 182-197).

[12] Jiří Trnka (1912-1969), český výtvarník, scénárista a režisér animovaných filmů.

[13] Kantátu Otvírání studánek, H 354, zkomponoval BM začátkem července 1955 (viz PBM Kr 497), dokončena byla 12. 7. 1955 (Mihule 2002, s. 484; Zouhar 2016, s. XXX). Premiéra se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011). Již o měsíc dříve, v předvečer skladatelových narozenin (7. 12. 1955), však byla skladba uvedena v předpremiéře v Praze v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru (Zouhar 2008, s. 124). Z Trnkova záměru natočit Otvírání studánek jako animovaný film však sešlo (Zouhar 2016, s. XXXIV).

[14] Od 1. ledna 1949 do 31. prosince 1955 byl vázán smlouvami s nakladatelstvím Boosey & Hawkes. Na první vydání partitury kantáty Otvírání studánek, H 354, byla sepsána smlouva mezi BM a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění dne 6. 3. 1956 (Zouhar 2016, s. XXXV, Halbreich 2007, s. 443).

[15] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[16] Miloš Šafránek. Shromažďoval údaje pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961). V dopise rodině do Poličky ze dne 8. 7. 1955 (PBM Kr 496) BM upozorňoval na jistě neshody mezi oběma svými přáteli: Prosím Vás nedávejte tyto dva dohromady, to jsou z toho jen mrzutosti […] jenom Vám to chtěl napsal abyste byli opatrní co se týče těch dvou našich přátel.“

[17] Olga Žalmanová, přítelkyně BM a jeho ctitelka z Pardubic. Její dosud nezpracovaná korespondence s BM a jeho rodinou v Poličce se nachází v soukromém archivu Jaroslava Mihuleho.

[18] Premiéra skladby Hymnus k svatému Jakubu, H 347, se uskutečnila 31. 7. 1955 v poličském kostele v provedení místních hudebníků a sboru (Halbreich 2007, s. 441), což se vzhledem k politické situaci v Československu v padesátých letech zdá být neuvěřitelné. Podle dobové fotografie se premiéry zúčastnili oba sourozenci BM – Marie Martinů (1882-1959) a František Martinů (1880-1958) se svou manželkou Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965) – ba dokonce i autor textu Hymnu k svatému Jakubu, bývalý poličský děkan Jaroslav Daněk (1916-1982), (Jirglová 2013, s. 139, Synek 2017, s. 22-41).

[19] 5. 10. 1955 manželé Martinů odlétají z pařížského letiště Orly do New Yorku (Mihule 2002, s. 484-487). BM přijal nabídku vyučovat na Curtis Institute of Music ve Filadelfii a na podzim roku 1955 po svém návratu do USA zde krátce působil. Dojíždění z New Yorku mu však působilo obtíže, proto na toto místo zanedlouho rezignoval (Mihule 2002, s. 487, 488).

[20] Krátce po příletu do USA, v říjnu 1955, bydleli manželé Martinů u svého přítele Franka Rybky (1895-1970), českého skladatele, violoncellisty a varhaníka v Jamaica Estates na Long Islandu. Od konce října 1955 pak byli ubytováni v hotelu Great Northern, 118 West 57 Street (Mihule 2002, s. 488).

[21] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu. Fresky Piera della Francesca, H 352, pro velký orchestr komponoval BM v Nice od 20. 2. do 13. 4. 1955 a skladbu věnoval R. Kubelíkovi. Premiéra se odehrála v Salzburgu 26. 8. 1956 – Vídeňskou filharmonii řídil právě Rafael Kubelík (Halbreich 2007, s. 262).

[22] Miloš Sádlo (1912-2003), významný český violoncellista a interpret skladeb BM. Mihule uvádí jako místo jejich setkání v tom roce i hudební festival v Besançonu (Festival international de musique de Besançon Franche-Comté), kam přijeli manželé Martinů počátkem září na pozvání Rafaela Kubelíka, který tu 3. 9. 1955 řídil provedení Koncertu pro dva klavíry a orchestr, H 292 (Mihule 2002, s. 486).

[23] Miloš Šafránek.

[24] Dne 14. 5. 1955 BM informuje v dopise rodině do Poličky (PBM Kr 489) své příbuzné, že se prostřednictvím svého londýnského nakladatele Boosey& Hawkes dověděl, že z Teatro alla Scala (známého jako  La Scala) si vyžádali partituru jeho komické opery Mirandolina, H 346, k prohlédnutí. Svou cestu do Milána v červenci 1955 BM zdůvodňoval v dopise rodině do Poličky v dopise ze dne 8. 8. 1955 (PBM Kr 496) právě jednáním o provedení opery: „Já se možná podívám do Milana co se děje v divadle s Locandierou, teď se to musí rozhodnout, z Londýna píší že je velká naděje že to přijmou to bych byl první Čechoun kdo měl premieru v divadle Scala.“ Záměr inscenovat operu v tomto světově proslulém milánském operním domě nebyl realizován.

[25] Mezi 25. až 28. 9. budou manželé Martinů hosty manželů Paula (1906-1999) a Maji (1896-1989) Sacherových na Schönenbergu a u André Huvelina na jeho zámku u Vesoulu (Mihule 2002, s. 484-487).

[26] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[27] Autorem básně Hymnus k svatému Jakubu byl kněz Jaroslav Daněk (1916-1982), děkan poličského chrámu v letech 1946-49. Je pochopitelné, že příbuzní z Poličky nemohli v dopise BM (bezpochyby cenzurovaném) popsat veškeré okolnosti vzniku tohoto textu, přestože zasluhují pozornost: když 23. 9. 1949 přijeli příslušníci státní bezpečnosti kněze Jaroslava Daňka veřejně kritizujícího komunistický režim zatknout, sešlo se na jeho obranu před poličskou farou asi sto občanů, kteří eskortování svého faráře zabránili. Stalo se tak i po druhé, těsně po půlnoci, kdy povolané posile policistů vzdorovalo již více než dvě stě Poličanů odhodlaných vzdorovat policejní zlovůli. Kněze ubránili i tentokrát, za což následně mnozí zaplatili tvrdou perzekucí a kriminálem. P. Jaroslav Daněk se již 27. 9. 1949 pokusil uprchnout do Rakouska, z tzv. ruské zóny však byl vrácen k trestnímu stíhání do Československa a odsouzen ke třem rokům odnětí svobody. A právě ve věznici na Mírově napsal Hymnus k svatému Jakubu, patronu poličského kostela, který se mu ve formě motáku podařilo dostat z věznice ven, a text Hymnu byl následně příbuznými BM v dopise odeslán skladateli do USA ke zhudebnění. BM tak učinil o tři roky později (18. 7. 1954) v Nice (Halbreich 2007, s. 441), takže Hymnus k svatému Jakubu, H 347, poprvé zazněl 31. 7. 1955 v poličském kostele v provedení místních hudebníků a sboru, což se vzhledem k politické situaci v Československu v padesátých letech zdá být neuvěřitelné. Farář Jaroslav Daněk sehrál v Poličce důležitou roli ještě jedenkrát, když v místním kostele celebroval zádušní mši za Charlotte Martinů v prosinci 1978 (Mihule 2002, s. 551). Není-li v textu uvedeno jinak, informace čerpány z publikace Stanislava Konečného „Vzbouřenci a veřejné násilí“ v Poličce 23. září 1949 aneb Jak Poličští bránili děkana Jaroslava Daňka. Litomyšl 2005 a ze studie věnované okolnostem vzniku a prvního uvedení Hymnu k svatému Jakubu, H 347 (Synek 2017, s. 22-41). Autorstvím textu hymnu si BM nebyl zcela jist, správně však předpokládá, že jde o děkana Jaroslava Daňka, jak uvádí v dopisech rodině do Poličky ze dne 14. 8. 1954 (PBM Kr 461): Tak jsem se dal do toho hymnu Sv. Jakuba a pošlu vám příští týden dve kopie, jednu dáte p. děkanovi na památku[…] a ze dne 18. 8. 1954 (PBM Kr 462): Jeden výtisk dejte p. děkanovi, myslím že on napsal ten text ale nevím teď jeho jméno, tak to doplnte na titulní stránce.“

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
FixaceRukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceNeprofi černobílá
Digitalizováno v instituciCBM
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Bern
Besançon
Haag
Nice
Paříž
Praha
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1325 (záznam 1 / 0)
další »