[Nice] May 14. [19]55.

Drazí:

Dopis došel a jsem rád že jste konečně slyšeli něco z první ruky[1] a nejen přes Radio, kde to je vždy zkreslené. Smetanovům jsem už III Sonatu poslal[2] tak ji najdou doma až se vrátí, tak budou míti co cvičit. Šeb.[3] mi psal že byl v Brně na premiéře Janova koncertu[4] a že měli velký úspěch, Jan[5] se neozval? Co se týče mého mládí, jsem zvědav na co si vzpomenete, může čerpat z toho článku co jsem napsal do Jitřenky.[6] Děvčata jsem žádné neměl a nebo jen potají, tak o tom asi nevíte, tak nevím co nového byste mu mohli pověděti. Jinak vám musím sdělit že jsem zase dokončil novou věc a sice Koncerto pro hoboj a orchestr.[7] Je to pro bývalého člena Filharmonie, hobojistu který se ulil a je v Australii, tak jsme korespondovali, známky jste dostali vy[8] a vylezl z toho koncert. Bude proveden na Olympiadě v Melbourne příští rok.[9] A teď vám slibuji že si dám pokoj. Už také začíná býti pěkné teplo a tak se do práce nechce. Květin máme plnou terasu a Charlie[10] je už opálená jako Indian. Tu knihu s Einsteinovým věnováním mám v N.Y.[11] ale snad budu moci poslat tu přeloženou G Řecké pašije, to budeš mít co číst, je to dlouhý román.[12] Přikládám dvě foto z naší terasy. Z těch našich filmařů jsem neviděl nikoho a zdá se že je vůbec málo lidí vidělo, byli poschovávaní. Ostatně je neznám tak jsem nic neztratil.[13] Dávali v Nice jedno představení těch loutkových filmů a posílali pozvání ale mě ne tak jsme tam nešli.[14]

Teď co se těch sborů týče, našel jsem něco zde v Ruském kostele, ale málo, je to těžko k nalezení a tak napište[15] Mil[16] ať si s tím neláme hlavu, kdyby náhodou na něco přišel, může mi to poslat, třeba i na půjčení, ale ještě jednou mu řekněte že se mi tak nejedná právě o liturgii, nýbrž o sbory vůbec, ovŝem nejlépe ty staré, ne moderní. Možná že toho najdu v N.Y. více než zde. Ch. Munch jak se zdá nebude dirigovat letos v Paříži a tak nám sešlo se zájezdu,[17] je to ostatně lépe když zůstaneme zde, to cestování mě už moc nebaví, je teď už všude plno lidí. Něco prý Volná Europa[18] plkali o básníkovi N.[19] ale nevím co a ostatně oni stále jen klábosí, já mezi ně nejdu. Čekáme na Rudu,[20] maminka jeho prý přijede 16. května ale od Rudy nemám zprávy, ještě že přijede už teď také.[21] Kubelík je jmenován dirigentem v opeře v Londýně,[22] tak snad dojde na Juliettu.[23] Píŝí mi z Londýna[24] že si divadlo Scala v Miláně[25] vyžádalo k prohlednutí partitury Locandiery,[26] tak jsem zvědav co z toho vyjde.[27] Fanouš[28] už pracuje na zahradě. kdy jedou[29] do Prahy? Charlie napíše příště, mnoho Vás všechny zdraví a já tež

Srdečně Váš Bohouš

Pozdravte Marušku![30]

Dostali jste moje dva dopisy?

[1] 5. 5. 1955 se v Poličce uskutečnil koncert, jehož se zřejmě sourozenci BM účastnili. V podání violoncellisty Františka Smetany (1914-2004) a jeho manželky klavíristky Dolly (Rudolfy) Smetanové, roz. Urbánkové (1910-1980), tu mimo jiné zazněla i skladba BM Sonáta pro violoncello a klavír č. 2, H 286, (Hanousek 2014, s. 137).

[2] „Smetanovými“ má BM na mysli manželské i interpretační duo František Smetana a Dolly (Rudolfa) Smetanové. Jim BM poslal Sonátu pro violoncello a klavír č. 3, H 340, k prvnímu provedení v Československu. K tomu došlo 20. 10. 1955 na koncertě v pražském Rudolfínu, kde z důvodu vážného onemocnění nahradil Dolly Smetanovou klavírista Jiří Hubička (1922-1995), (Hanousek 2014, s. 50, 137).

[3] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[4] Koncert pro dva klavíry a orchestr Jana Nováka byl poprvé proveden v Brně v rámci abonentního koncertu Symfonického orchestru brněnského rozhlasu dne 14. dubna 1955 (Ratolístka, Martin. Jan Novák - Koncert pro dva klavíry a orchestr. Analýza a kontexty. Bakalářská práce. Brno: MU, 2013, s 28).

[5] Jan Novák (1921-1984), český klavírista a hudební skladatel. V době od srpna 1947 do února 1948 byl Jan Novák v New Yorku žákem BM a i po svém návratu do Československa s BM udržoval přátelskou korespondenci (Flašar 2006, s. 69), z níž část je uložena v archivu Českého muzea hudby.

[6] Dopis BM adresovaný redakci poličského časopisu Jitřenka dne 3. 11. 1948 z New Yorku (PBM Kp 1111) byl otištěn pod názvem Mistr Bohuslav Martinů píše Jitřence. In Jitřenka, 1948, roč. 63, č. 19-20, s. 122.

[7] Koncert pro hoboj a malý orchestr, H 353. BM jej komponoval až v dubnu a dokončil 12. 5. 1955, věnoval jej vynikajícímu českému hobojistovi žijícímu v Austrálii Jiřímu Tancibudkovi (1921-2004), který si jej zahrál na premiéře v Sydney 8. 8. 1956 doprovázen Sydney Symphony Orchestra (Halbreich 2007, s. 319).

[8] Na prosbu sourozenců o zasílání dopisních známek reagoval BM v dopise ze dne 31. 3. 1954 (PBM Kr 457): „Známky Vám budem schovávat a pošlu je v dopise.“ Dále pak v dopise tamtéž ze dne 30. 1. 1955 (PBM Kr 479): „Přikládám známky z Afriky, poslal mi je jeden profesor z University a chce za ně fotografii.“

[9] XVI. letní olympijské hry se konaly v Austrálii v Melbourne v době od 22. 11. do 8. 12. 1956.

[10] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[11] V prosinci 1943 fyzik Albert Einstein (1879-1955) BM věnoval autogram do knihy The evolution of Physics, BM Einsteinovi naopak dedikoval svých Pět madrigalových stancí, H 297, pro housle a klavír (Mihule 2002, s. 349). Později v letech 1948-1951 se potkávali jako kolegové na univerzitě v Prinstonu.

[12] Román Kristus znovu ukřižovaný řeckého spisovatele, básníka a dramatika Nikose Kazantzakise (1883-1957 vydaný v roce 1954 se stal BM předlohou k vytvoření libreta a opery Řecké pašije, H 372.

[13] Ve dnech 26. 4. – 10. 5. 1955 probíhal v Cannes filmový festival. Československou produkci tento rok zastupoval historický film režiséra Martina Friče (1902-1968) Psohlavci. BM se v Cannes stejně jako v roce 1954 chtěl setkat s československou delegací, resp. opět očekával příjezd Vítězslava Nezvala (1900-1958). Ten se však toho roku festivalu nezúčastnil. O neuskutečněné setkání s českým dirigentem, režisérem a hudebním skladatelem Václavem Kašlíkem (1917-1989) již BM psal rodině do Poličky v minulém dopise (PBM Kr 488).

[14] Pravděpodobně se jednalo o animované filmy z dílny českého výtvarníka, scénáristy a režiséra Jiřího Trnky (1912-1969).

[15] BM již v té době shromažďoval hudební inspiraci pro svou budoucí operu Řecké pašije, H 372.

[16] Miloš Šafránek (1894-1982), blízký spolupracovník a přítel BM.

[17] BM se svou manželkou Charlotte Martinů plánovali výlet do Paříže na koncert Boston Symphony Orchestra vedené Charlesem Munchem (1891-1968), na němž měla zaznít skladatelova Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343. Z koncertu však sešlo, Halbreich (2007, s. 243) uvádí první provedení této skladby v Paříži až v září 1956.

[18] Rozhlasová stanice Radio Free Europe (do češtiny překládaná jako Svobodná Evropa) zahájila své vysílání z Mnichova 1. 5. 1951 s cílem vysílat objektivní informace do zemí s totalitním režimem.

[19] Pravděpodobně Vítězslav Nezval (1900-1958), český básník, spisovatel a překladatel, v té době aktivní funkcionář KSČ.

[20] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.

[21] Karla Firkušná, rozená Šindelářová, matka Rudolfa Firkušného, zůstala po synově emigraci v Československu (Pohl, Richard. Rudolf Firkušný. Umělecký a osobnostní vývoj českého pianisty a skladatele do roku 1948. Disertační práce. Brno: JAMU, 2016). V květnu 1955 se se svým synem sešla v Paříži (PBM Kr 490). V dopise BM rodině do Poličky ze dne 27. 4. 1956 (PBM Kr 526) uvádí Charlotte Martinů její adresu: Údolní 53, Brno.

[22] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu. V letech 1955-1958 působil Kubelík jako umělecký ředitel a dirigent Royal Opera House v Londýně.

[23] Juliette, H 253, opera BM se prvního provedení mimo Československo dočkala až ve Wiesbadenu 25. 1. 1959 (Halbreich 2007, s. 164).

[24] Korespondence s nakladatelstvím Boosey & Hawkes London-New York.

[25] Teatro alla Scala (známé jako  La Scala), světově proslulý operní dům v Miláně.

[26] Mirandolina, H 346, komická opera BM o dvou dějstvích podle hry italského dramatiky Carla Goldoniho (1707-1793) La Locandiera. Premiéru měla 17. 5. 1959 ve Smetanově divadle (nyní Státní opera) v Praze (halbreich 2007, s. 179).

[27] Tento záměr nebyl realizován.

[28] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[29] BM má patrně na mysli svého bratra a jeho manželku Jindřišku Martinů, rozenou Palečkovou (1882-1965).

[30] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.