[Nice] Jan.[uary] 21. [19]55.     

Drazí:

Provedeni Fantazie udělalo v Bostonu a v N. Yorku ohromnou sensaci, [1] jak uvidíte z kritik které Vám posílám. Už dávno neměl nikdo takovéto jednohlasné kritiky. Posílám vám jen z N. Y., ty mám dvojmo, ale i v Bostonu jsou kritiky nadšené a v ostatních novinách také, tak vám to jistě udělá také radost. Miloš[2] Vám to může přeložit, nebo snad najdete někoho kdo umí anglicky. Také bych chtěl kdybyste opsali tu stať z N.Y. Timse od Ol. Downse,[3] kde píše o tom moravském vlivu a poslali to Zouharovi,[4] to by stálo za uveřejnění a také kde píše že jsem teď americký občan ale kořeny mám doma. Tak se trochu pobavíte a zaměstnáte ač vím že máte hodně co dělat jiného. Dejte je potom k dispozici Milošovi, on to může potřebovat a případně to dáti do našeho tisku aby viděli že v Americe si váží lidi i když jsou jiného národa. Škoda že jsem to sám neslyšel ale doufám že Munch,[5] když s tím měl takový sensační úspěch to provede v Paříži a tak bych si to poslechl zde.[6] Ostatně všichni kritikové žádají aby se to opakovalo. Tak jsem jen čekal na výsledek abych vám to popsal výsledek je 20. : 0.; dvacet pro mě. Jinak nic zvláštního, počasí se stále nemůže srovnat. Zouhar mi psal a žádal o jinou komposici,[7] ale já teď pracuji na Gilgamesh[8] a mám jiné věci v plánu.[9] Tak se potěšte, já měl radost z úspěchu. Srdečně Váš Bohouš

Taková reklama by byla naši vládu stála těžké prachy, já jim to dělám zadarmo.

[1] Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, dokončil BM v Paříži 26. 5. 1953, premiéru měla 7. 1. 1955 v Bostonu, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (1891-1968), (Halbreich 2007, s. 243). Podle webového archivu Boston Symphony Orchestra (http://archives.bso.org/ cit. 17. 8. 2017) skladba zazněla poprvé již 5. 1. 1955 na veřejné generálce. V dopise rodině do Poličky ze dne 26. 12. 1954 (PBM Kr 475) BM uvádí: „V Bostonu hrají poprve moje Symfonické fantasie, 7 a 8 ledna, co jsem napsal v loni pro Charles Munch, […]. Hraje to pak v New Yorku 13. a 14. ledna.“  Podle webového archivu Boston Symphony Orchestra (http://archives.bso.org/ cit. 17. 8. 2017) skladba zazněla 5., 7. a 8. 1. 1955 v Bostonu, 10. 1. 1955 v Hartfordu, 11. 1. 1955 v New Londonu, 12. a 15. 1. 1955 v New Yorku,  13. 1. 1955 ve Washingtonu.

[2] Miloš Šafránek (1894-1982), s nímž BM v těchto letech udržoval pouze zprostředkovaný kontakt skrze své příbuzné v Poličce, shromažďoval údaje pro katalog skladatelových skladeb a pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961).

[3] Edwin Olin Downes (1886-1955), významný a respektovaný americký hudební kritik New York Times v letech 1924-1955 (Popelka 1967, s. 145). Downes je autorem recenze na první provedení Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, v New Yorku. Recenze byla otištěna v New York Times dne 14. 1. 1955 pod názvem Music: Boston Symphony 'Fantaisies' conducted by Charles Munch (viz online katalog Knihovny Nadace Bohuslava Martinů - http://katalog.martinu.cz/documents/11231; cit. 16. 12. 2016). Šafránek (1961, s. 294) se zmiňuje o dvou recenzích (New York Times 13. a 16. 1. 1955) na dvě newyorská provedení.

[4] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog a muzikolog.

[5] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[6] Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, řízenou CH. Munchem si BM poslechl v New Yorku na slavnostním koncertě 24. 3. 1956 v Carneggie Hall, kde za tuto skladbu, vyhlášenou jako nejlepší orchestrální dílo hrané v USA v roce 1955, obdržel diplom Kruhu hudebních kritiků – Music Critics Circle of New York (Šafránek 1961, s. 294).

[7] Zdeněk Zouhar počátkem července 1954 písemně požádal BM o novou skladbu, která by mohla navazovat na Dvořákovy Moravské dvojzpěvy. BM přání vyhověl a ve dnech 1. – 5. 8. 1954 zkomponoval Petrklíč, H 348, dvojzpěvy na texty moravské lidové poezie. Poprvé zazněly 25. 4. 1955 v Brně v podání ženské části brněnského pěveckého sdružení OPUS řízené Zdeňkem Zouharem. V tomto dopise má BM na mysli žádost Zouhara o zkomponování balady pro smíšený sbor. Tentokrát musel BM z důvodu práce na Eposu o Gilgamešovi, H 351, odmítnout (Zouhar 2008, s. 106).

[8] Epos o Gilgamešovi, H 351, oratorium, na kterém začal pracovat 23. 12. 1954 a podle Halbreicha (2007, s. 454) je dokončil 16. 2. 1955. Sám BM v dopise rodině do Poličky ze dne 18. 2. 1955 (PBM Kr 481) však uvádí: „Dnes jsem dokončil Gilgameshe[…]“). Oratorium BM dedikoval Maje Sacherové (1896-1989), premiéra se uskutečnila v Basileji dne 23. 1. 1958 pod taktovkou Paula Sachera (Halbreich 2007, s. 454).

[9] Po Eposu o Gilgamešovi, H 351, (23. 12. 1954 až 16. 2. 1955), (Halbreich 2007, s. 454) pracoval BM v Nice na Freskách Piera della Francesca, H 352, (20. 2. až 13. 4. 1955), (Halbreich 2007, s. 262) a Koncertu pro hoboj a malý orchestr, H 353 (duben až 12. 5. 1955), (Halbreich 2007, s. 319). V červnu a červenci 1955 vytvořil třetí verzi Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 III, (Halbreich 2007, s. 313) a v červenci ještě stačil zkomponovat kantátu Otvírání studánek, H 354 (Halbreich 2007, s. 443). Průběžně v té době pracoval na libretu k opeře Řecké pašije, H 372 (Halbreich 2007, s. 185).