Paris 16/11 1930.

Drazí,

dopis jsem obdržel a odepisuji hned. Snad se už u Vás počasí zlepšilo měli byste si dát do sklepa k oknu takové tlusté sklo, aby Vám tam voda neŝla. Zde je trochu zima ale ujde, spíŝe prŝí. Co se situace týče, je to teď všude, každý schovává peníze, nikdo nic nekoupí. Zde to je také moc ŝpatné ale pořád lépe než v Německu, tam prý je to zle. Je to hospodářská krise, bude to prý nějaký čas trvat. Že by u nás k něčemu doŝlo to se nedá očekávat. Lidé jsou sice znervosnělí ale to zase přejde. Mně to také tak dobře letos nejde nakladatelé se teď bojí něco vydávat. Myslím že se mi podaří něco dělat do zvukového filmu tak bych přece něco vydělal.[1]Z Prahy nemám dosud nic; p. Š. říká že určitě něco dostanu.[2]Posílám program koncertu nebylo to zvláštní, to Trio nehráli dobře a nebylo tam moc lidí.[3]Bagarre bude příŝtí mêsíc.[4]Odepsal jsem do toho Kopenhagenu, jsem zvědav co odpoví.[5]Z Německa 

mám nějaké zprávy od f. Schott ve Frankfurtě.[6]Píši že to je teď následkem situace politické vŝechno o moc těžší ale že by mně rádi měli ve svém nákladu a že doufají že se to podaří. O Opeře[7]nic, psal jsem aby mi odpověděli, když ne tak bych to zadal u nás do Prahy nebo do Brna. S tím klavírem to až se samozřejmě někdo najde, nebude to asi moc léhké, je přiliŝ veliký.[8]Potřeboval bych kdyby mi Mařka[9]poslala, třeba v obálce asi 5.75m. nevím jak se tomu říká, jako máme doma na krajích polštářů, co se skrze to provlekne pak tkanice, Mařka už bude vědet co to je, zde jsem to nemohl nikde najít.[10]Stefu[11]jsem teď neviděl podívám se tam k ní některý den co dělá. Na ty švadleny byto jste už dávno měly udělati, však oni tomusí nêco proti tomu podniknout ale myslím že se budete bát někoho udat. Zvolte si nêkoho kdo tomu rozumí aby za Vás mluvil. Stáňa[12]to bude hrát také do Radia ale nevím jeŝtě datum.[13]Charlotte[14]děkuje a pozdravuje Vás. Piŝte mi brzo srdečně Vás zdravím

Váŝ Bohouš.

[1]Hudbu k filmu složil BM až v roce 1932. Jednalo se o francouzský film MELO, H 223, jehož hudba je dnes nezvěstná (Halbreich 2007, s. 225). 

[2]Jde o finanční podporu udělovanou Kanceláří prezidenta republiky, kterou se z Paříže pokoušel vyjednat Miloš Šafránek (1893-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937.

[3]Premiéra Klavírního tria č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, proběhla v pátek 14. 11. 1930 v Paříži v podání belgického komorního souboru Trio Filomusi (Halbreich 2007, s. 350; CBM, PBM Kp 1120).

[4]Plánované provedení La Bagarre, H 155, v Paříži BM postupně ve svých dopisech rodině do Poličky oddaluje od prosince 1930 až po podzim 1931, ani tehdy však tato skladba v Paříži nezazněla (CBM, PBM Kr 637, 25, 29, 32, 45).

[5]Jedinou konkrétnější zmínku o zájmu uvádět v Kodani balety BM lze najít v dopise BM rodině do Poličky ze dne 28. 6. 1931 (CBM, PBM Kr 47): „V Kodani má býti proveden ten balet co hráli v Brně, „Vzpoura“ v listopadu. a potom ty druhé po řadě.“ Balet Vzpoura,H 151, měl premiéru 11. 2. 1928 v Brně (Halbreich 2007, s. 202), informace o provedení baletů BM v Kodani se nepodařilo dohledat.

[6]Německé hudební nakladatelství Schott Music GmbH & Co. mělo své sídlo v Mohuči.

[7]Při své návštěvě Berlína (v polovině června roku 1930) BM neúspěšně jednal o prvním provedení opery Tři přání aneb Vrtkavosti života, H 175, v Městské opeře v Charlottenburgu (Mihule 2017, s. 169-170). Opera se dočkala své premiéry až v roce 1971 ve Státním divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 146).

[8]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM,PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce. 

[9]Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[10]Poslední část věty vepsaná mezi dva řádky.

[11]Štěpánka Pražanová (1907-1984), také Štefa (Stefa) či Štefinka, známá BM z Poličky, na stáži v Paříži byla od září/října 1930 (CBM, PBM Kp 1119) do února 1931 (CBM, PBM Kr 32).

[12]Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[13]Jedná se patrně o plánovaný „Festival“ z děl BM, který se ale uskutečnil v podobě jednoho koncertu v pražském Mozarteu až 26. 1. 1932 (Popelka 1996, s. 18; PBM Kr 21, 24, 25, 29, 34, 57, 58, 60, 61, 66,).

[14]Charlotte Quennehen (1894-1978), budoucí manželka BM.