[Nice] Rijen 2L. 58[1]

Mila Marko[2]:

Nemame od tebe zadnych zprav a protoze letime zitra do Basileje[3] a tam sotva budu miti cas psat tak ti radeji pisu dnes, nejsme klidni co se doma deje ze nedate o sobe vedet, jsi snad nemocna?

Doufam ze jste muj posledni dopis obdrzeli a tak bych rad vedel jak situace vypada; Myslel jsem ze mi Karel neco vice vysvetli ale nepsal. Je to stale stejne? Ja jsem o tom premyslel a je to vlastne hodne zkomplikovane tim ze jsme uz vsichni pekne stari a moc planu do budoucnosti uz delat nemuzeme. Tak jako pises jak drzis domecek az Bohous prijede, ale kdy Bohous prijede to je velka otazka ktera nezalezi na nas[4], pak dost pochybuji ze bychom zustali v Policce, leda az na uplne stara leta, to je tedy problem. Ted ovsem ze sama chcec ziti v domecku to je tvoje pravo a to musite docilit nejakou dohodou s J.[5] Obe tam ziti nemuzete. Ovsem J. ma take urcita prava a nejsem si docela jist zdali byla s Fanousem[6] tak stastna a tak se mozna ted msti na tobe, nekteri lide jsou takovy ze vzdy obvinuje nekoho jineho ale ne sebe. Tal to jsem ti chtel jeste rici protoze nevim jak se vse utvarelo u nas. Posilam ti balicek abys mela co delat, jsou tam knizky od Nezvala[7] s venovanim ty by mohly prijit do Musea; A jeste nejake kritiky ktere uz asi mas.

Zustaneme tyden na Shonenbergu, nectel jsem jeti ale Paul[8] si to moc pral, bude tam take muj stary pritel Mihalovici[9] slavit 60tiny a tak bude ta Parizska parta[10] pohromade, to asi Paul si pral; Vratime se v nedeli 26teho zase sem a zde zustaneme az do konce listopadu, ac se pocasi pokazilo a zacina byti hodne chladno.

Psali mi z Rima ze Gilgamesh[11] mel velky uspech a ze to bylo provedeno prvotridne, zpivali italsky, skoda ze jsme to nechytli, opakovali to jeste v nedeli a byla pry krasna prednaska o mne; Bude to ve Frankfurtu

v unoru a take v Brne.

Mame tu zname z Holandska s karou a tak jezdime po okoli; maji ten cestovni vagon a tak kampuji v Antibes v zahrade.

Zitra se stavime hned v Zurichu kde mam schuzku s tou Pi Weber[12] a budeme miti zkousku na ten klavirni koncert[13], tak se dostaneme az vecer na Schonenberg a ve stredu rano mame zkousku s Paul na ten Sextett, koncert je v patek a ve ctvrtek je velke dinner na oslavu 60tky Mihalovici, byl ted v Rumunsku a potkal pry nejake Cechy tak se snad neco dozvim z Prahy. Karel S.[14] Psal ale dohromady nic noveho, vydaji tiskem Petrklic[15]; Zouharovi[16] jsem take psal a podekoval mu; Take Pi Baizova poslal soustrast.

Pockam s dopisem jeste do zi trka snad neco od vas prijde.

Bohouš

[1] 21. 10. 1958. Manželé Martinů odcestovali ze švýcarského Schönenbergu do Paříže 18. 7. 1958.  Poté v průběhu léta a podzimu pobývali až do 8. 11. 1958 v La Baule a Nice (Mihule 2002, s. 594).

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. Po smrti bratra Františka (zemřel 23. 9. 1958) Marie Martinů pobývala u Marie Pražanové, Nad Pilou 408, Polička.

[3] Manželé Martinů pobývali v Schönenbergu od 22. 10. do 26. 10. 1958 (Mihule 2002, s. 594).

[4] BM do Československa již nikdy nepřijel.

[5] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

[6] František Martinů (1880-1958), bratr BM, zemřel 23. 9. 1958.

[7] Vítězslav Nezval (1900-1958), český básník.

[8] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.

[9] Marcel Mihalovici (1898-1985), rumunský hudební skladatel působící v Paříži. Přítel BM.

[10] Členové pařížské skladatelské skupiny Groupe de Quatre – BM, Marcel Mihalovici (1898-1985), Tibor Harsányi (1898-1954) a Conrad Beck (1901-1990) (Popelka 1996, s. 155).

[11] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351.

[12] Margit Weber (1924-2001), švýcarská klavíristka.

[13] Koncert pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia concertante), H 366, BM komponoval mezi 2. 9. 1957 a 3. 1. 1958, premiéra se uskutečnila v Berlíně 31. 1. 1959, na klavír hrála Margit Weber, dirigoval Gotthold Ephraim Lessing (Halbreich 2007, s. 302).

[14] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[15] Petrklíč, H 348, dvojzpěvy na texty moravské lidové poezie, byly vydány v nakladatelství Panton v Praze v roce 1960 (Halbreich 2007, s. 440).

[16] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog a muzikolog. V letech 1953-1956 sbormistr brněnského pěveckého sdružení OPUS.