| Stručný obsah | Bohuslav Martinů děkuje Josefu Šímovi za zajímavé nápady pro hru [ŽALOBA PROTI NEZNÁMÉMU]. BM popisuje, že k nápadu zhudebnit BĚSI ho přivedl pocit, který měl v USA, že jeho hudbě něco schází a že pracuje podle mechanické rutiny, stálé objednávky a chvat. Proto BM hledal něco, co by ho z toho vyvedlo a našel hru [ŽALOBA PROTI NEZNÁMÉMU], ale ani to ho z rutiny nevyvedlo. Je to příliš statické a francouzské, jak JŠ říkal, je to monolog. BM popisuje, jak hru oživil. Pro operu je to dlouhé, a tak to musel seškrtat na třetinu. Po ukončení 1. aktu BM viděl, že tu tenzi nemůže natahovat na celý večer, když na scéně schází akce. Ta věc by byla k provedení na malé scéně s malým orchestrem, protože jinak by se ztratila srozumitelnost dialogu. BM to nevyvedlo z rutiny, a tak hledal jiný námět, snový jako JULIETTE, ale možná ani ten by mu nepomohl. Člověk je někdy ve slepé uličce a neví, co se stalo, v jeho muzice se mu něco nelíbilo. A tak došel BM k Dostojevskému, které si náhodou koupil hned jak přijel do Nice. Celá věc je monstrozní a je to vlastně zatím jen nápad. Proto by chtěl BM mít český překlad, aby se v tom mohl pohybovat. Samozřejmě by zhudebnil pouze část románu. [Jan] Opočenský objevil český překlad a BM ho posílá. Jsou tam scény neuvěřitelně krásné a drastické, noční můra nabitá dynamitem a to je to, co BM teď potřebuje. ŽALOBU PROTI NEZNÁMÉMU si zatím nechá v záloze, nemohl by ji teď dokončit, ale je to každopádně spíše komorní hra pro malé divadlo.
Pokud bude JŠ potřebovat peníze, má BM napsat. BM dostane v lednu peníze a může zaplatit [nájem domu] předem.
BM čeká na překlad BĚSŮ, aby se mohl pustit do práce. JŠ má napsat, co o tom soudí. |