| Stručný obsah | Bohuslav Martinů má poraněný prst a hrozně škrábe. Psal do Brna [do tamního divadla] již potřetí a zdůraznil jim své přání o spolupráci s Františkem Muzikou a Jindřichem Honzlem [na opeře HRY O MARII], ale dosud nedostal odpověď. Ze soukromých zpráv, které BM má, pro Honzla moc naděje nevyznívá. Přesto BM do Brna důrazně psal a doufá, že věc s [režisérem Branko] Gavellem není definitivní. Pokud si divadlo postaví hlavu, BM je na to krátký a jít proti nim by neprospělo nikomu. FM by neměl čekat na požádání, ale oslovit divadlo jako by se jednalo o samozřejmou věc. FM by také mohl promluvit s [Antonínem] Balatkou, který jezdívá do Prahy, pak by věděli hned, co se děje. Co se týká Pražského [Národního] divadla, nemá BM definitivní odpověď. Oni dostali partitury až teď, a tak BM neví, zda vůbec věc uvedou tuto sezónu. Snad ano. V Praze to bude jednodušší, protože tam bude BM moci osobně být. S dopisováním je to složité, dopis si přečtou a pak dělají podle svého. BM přijede [do Prahy] začátkem prosince a bude tedy čas vše v divadle domluvit. Ohledně Brna napíše Muzikovi, jakmile dostane zprávu.
[Pod podpisem dodatek:] BM dostal zprávu z Brna nepříznivou zprávu, jak očekával. Píše jí současně Honzlovi, FM se s ním má domluvit. |