Stručný obsah | Bohuslav Martinů dokončil prohlížení partitur soutěže. Z 450 skladeb vybral 10 a z nich pouze dvě jsou dobré. Viděl 450 životů, myslí, energií. Některé partitury jsou zažloutlé a je vidět, že putují z jedné soutěže do druhé v naději na potvrzení, provedení a taky peníze. Konkurz je anonymní, ale všechny skladby zní jako Respighi. Jen velmi málo partitur bylo zajímavých. Jako by se zastavil čas a hudba v nich zní jako ta před 40 lety, když začínal BM. Tenkrát nebyly soutěže, ale BM vidí ten zápas, to hledání myšlenek, které by rádi vložili do hudby, tu prchavost a nestálost věci, která zmizí, než ji stihneme zachytit. A teď tu sedí on, Bohuslav Martinů, a soudí jejich partitury, ale jejich životy soudit nemůže. BM také jednou poslal skladbu do konkurzu k [Elisabeth] Coolidge [SMYČCOVÝ SEXTET] a Roe Barstow ví, co se dělo během rozhodování, a pokud je to pravda, pak to byla ta nejsměšnější věc na světě. Každopádně BM tenkrát cenu dostal a teď je tu 450 dalších lidí, kteří čekají. A tak bude 440 velkých zklamání a jen 10 bude šťastných. Když se do hry dostanou vzpomínky, začneme být docela sentimentální, ale ne doopravdy. Ve skutečnosti jde o to, že se litujeme a dělá nám to dobře, nikomu tím neubližujeme a je z toho hezká vzpomínka. |