| Diplomatický přepis dopisu | 14./IV 41
Chers,
vous attendez les nouvelles de nous certainement avec l’impatience, alors je me depèche de vous écrire, malgré que j’ai beaucoup à faire dans ce nouveau milieu. Nous sommes bien arrivé, le voyage était assez mouvementé sur le mer et ici nous étions déjà attendu par nos amis. J’étais bien accueilli ici comme un grand compositeur, photographie et il y a des receptions à mon honneur de la part des compositeurs americains, c’était très joli et j’étais vraiment surpris de la reputation que j’ai ici Il y a encore dimanche une grande reception par mes amis pour moi j’ai trouvé beaucoup des amis de Paris et de Prague. Je vous ecrirai un jour aussi notre voyage, le bateau cela vous interessera certainement et aussi comment c’est la vie et la ville ici. Le voyage a été très cher, pensez vous que nous avons payé presque 6000 fr. français par jour et cela pendant dix jours et Charlotte a été malade, elle n’a pas profité de bonnes choses qu’il y avait à manger. Tout cela et notre sejour à Lisbone a été payé par nos amis que vous savez et j’ai reçu encore une commande pour une œuvre. Je dois vous dire que je n’était pas très bien ce dernier temps mais ici dans quelques jours je me suis completement retabli, je me sens de très bonne santé. Pour la musique cela ira bien on joue à Boston le25/IV. la première mondiale de „concerto grosso“ C’est Koussevitzki qui dirige et Boston a le meilleur orchestr de l’Amerique, ils sont tous très bon, il y en [a] beaucoup partout dans chaque ville. J’ai trouvé votre lettre ici c’était un grand plaisir d’avoir des nouvelles de vous. J’èspére aussi que maman va bien, nous pensons toujours à vous et le printemps cela [?] plus facile que cet hiver qui était dur partout. Alors soyez tranquille pour nous, tout va bien et je pourrai de nouveau travailler, on attend ici beaucoup de choses de moi et j’ai aussi beaucoup de courage pour continuer. Avez vous reçu les paquets de café et de chocolates que j’ai envoié de Lisbone ? J’ai pris les dispositions qu’on vous envoie de temps en temps quelques paquet, je crois que vous les recevrais. J’èspére que je peux vous ècrire plus souvent de vous tenir au courant de mon travail et j’espéré aussi
que chez vous cela va bien avec la santé de maman et de vous tous. Mon adresse est le mème 120 West 57th Street écrivez moi vos nouvelles, je serai content de savoir qu’est ce que vous faites et ne fait pas des economies avec l’argent. Nous vous embrassons tous les deux.
Votre Bohuš
[PŘEKLAD]
[New York] 14. IV [19]41
Drazí,
jistě netrpělivě čekáte na zprávy od nás, a tak spěchám, abych Vám napsal, i když se mám v tomto novém prostředí co ohánět. Dopluli jsme v pořádku,[1] cestování po moři bylo dost bouřlivé, a tady už nás očekávali přátelé.[2] Pěkně mne tady přijali, jako velikého skladatele, fotografovali, a američtí skladatelé na moji počest pořádají nějaké recepce, bylo to moc hezké a já jsem byl opravdu překvapen, jaké pověsti se tady těším.[3] V neděli bude ještě jedna slavnostní recepce, kterou kvůli mně pořádají přátelé, shledal jsem se s mnoha přáteli z Paříže i z Prahy. Jednou Vám také popíšu naši cestu, loď, to Vás bude určitě zajímat,[4] a také jaký je tady život a jaké město. Cesta byla velmi nákladná, považte, že jsme zaplatili téměř 6000 francouzských franků za den, a to po deset dnů, a Charlotte byla nemocná, z těch dobrých věcí, co tam byly k jídlu, nic neměla. To vše i náš pobyt v Lisabonu zaplatili naši přátelé, víte kteří, a to si ještě u mě objednali dílo.[5] Musím Vám říci, že to se mnou nebylo v poslední době moc dobré, ale tady jsem se během několika dnů úplně zotavil a cítím se ve velmi dobré kondici. Pokud jde o hudbu, bude to dobré, 25. dubna budou v Bostonu hrát Concerto grosso, světovou premiéru.[6] Dirigovat to bude Kusevickij a v Bostonu mají ten nejlepší orchestr v Americe, všechny jsou moc dobré, všude jich je plno, v každém městě. Čekal tady na mě Váš dopis, měl jsem nesmírnou radost, že mám zprávy od Vás. Doufám také, že se mamince[7] vede dobře, stále na Vás myslíme, na jaře to bude všechno snazší než za té zimy, která byla všude krutá. Nedělejte si o nás starosti, vše je v pořádku a já budu moci opět pracovat, mnoho tady ode mne očekávají, a mně se dostává mnoho odvahy, abych pokračoval. Dostali jste ty balíčky s kávou a čokoládou, které jsem poslal z Lisabonu?[8] Zařídil jsem, aby Vám občas poslali nějaké balíčky, věřím, že je budete dostávat.[9] Doufám, že Vám budu moci psát častěji, abyste měli zprávy o mé práci, a také doufám, že u Vás je všechno v pořádku, že je maminka zdravá, že jste všichni zdraví. Moje adresa je stejná: 120 West 57th Street.[10] Napište, co je u Vás nového, budu moc rád, když budu vědět, co děláte, a s penězi nešetřete.[11] Oba[12] dva Vás srdečně pozdravujeme.
Váš Bohuš
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Manželé Martinů vypluli z Lisabonu do USA 21. 3. 1941 lodí S. S. Exeter. Jejich pobyt v USA započal 31. 3. 1941 v přístavu Hoboken v New Jersey (Mihule 2002, s. 589).
[2] Do přístavu přišli manžele Martinů přivítat Rudolf Firkušný (1912-1994), Miloš Šafránek (1894-1982) se svou manželkou Germaine Leroux (1906-1979), americký houslista, skladatel a pedagog Samuel Dushkin (1891-1976) a československý konzul Emanuel Hajný (Mihule 2002, s. 321).
[3] Na jedné ze zmiňovaných akcí – soirée v bytě amerického klavíristy a hudebního skladatele Samuela Lathana Mitchella Barlowa (1892-1982) zazněla v dubnu 1941 v podání Rudolfa Firkušného i Mazurka, H 284, první skladba, kterou BM po svém příjezdu do USA zkomponoval (Mihule 2002, s. 322).
[4] Více informací o cestě lodí sděluje BM rodině v Poličce až v dopise z 27. 8. 1941 (PBM Kr 300).
[5] O finanční zabezpečení manželů Martinů se v té době postarali zejména jejich věrní přátelé manželé Maja (1896-1989) a Paul (1906-1999) Sacherovi, Pavel Deutsch (1897-1994), švýcarský hudební kritik a publicista Aloys R. Mooser (1876-1969), který za tímto účelem uspořádal anonymní charitativní sbírku, Miloš Šafránek (1894-1982) a konzul Emanuel Hajný (Mihule 2002, s. 316-317, Deu 1940-05-06, Deu 1940-05-29, PBM Kmš 748, 753, 759). Zmiňovanou objednávkou bylo Concerto da camera, H 285, pro housle, smyčcový orchestr s klavírem a bicími nástroji. Pro Paula Sachera je BM komponoval v červenci a srpnu (dokončen 8. 8.) 1941 (Halbreich 2007, 308).
[6] Koncert byl přeložen na podzim téhož roku (viz dopis BM rodině do Poličky ze dne 13. 7. 1941 PBM Kr 298). Concerto grosso, H 263, pro komorní orchestr mělo podle Halbreicha (2007, s. 272) premiéru 14. 11. 1941 v Bostonu. Boston Symphony Orchestra řídil Sergej Alexandrovič Kusevickij (1874-1951), ruský dirigent žijící v USA. Skladba byla dedikována francouzskému dirigentu Charlesi Munchovi (1891-1968), který v pozdějších letech (1949-1962) Boston Symphony Orchestra řídil.
[7] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.
[8] V dopisech rodině do Poličky ze dne 14. 3. 1941 se BM zmiňuje o zásilce tří balíčků odeslaných ještě před odjezdem do USA z Lisabonu (PBM Kr 295 a 296).
[9] O tom, že zajistil, aby rodině do Poličky byly z Lisabonu zasílány balíčky s kávou a čokoládou, se opětovně BM zmiňuje ve svém dopise rodině do Poličky ze dne 27. 8. 1941 (PBM Kr 300).
[10] Jde o newyorskou adresu Germaine Leroux (1906-1979) a Miloše Šafránka (1894-1982). Jako svou budoucí korespondenční adresu ji BM oznamoval svým příbuzným v Poličce ještě z Lisabonu v dopisech ze dne 12. 1. 1941 (PBM Kr 194) a 14. 3. 1941 (PBM Kr 296).
[11] BM opakovaně vybízí své nejbližší v Poličce k čerpání finančních prostředků za provozování svých skladeb v bývalém Československu, které v té době nebylo možno převést na účet v zahraničí (PBM Kr 293, 296).
[12] BM se svou manželkou Charlotte Martinů (1894-1978).
|