Bâle

Chers,

je vous envoie nos nouvelles et nos meilleurs vœux pour le Noel et pour la Nouvelle Année et vous savez bien ce que je desirerai et ce que nous desirerions tous. Nous penserons beaucoup à vous, vous pouvez être certains et chez vous ce sera sûrement la même chose. Les fêtes seront triste pour tout le monde et il ne reste qu’espérer que l’avenir sera meilleurs. Je vous souhaite sûrtout la bonne santé à tous et les cadeaux il faudra s’en passer pour cette fois-ci. J’ai demandé par une lettre à Prague au Société des Auteurs de vous envoyer comme chaque année une somme de quelques Kč, que je ne peux pas toucher et vous acheterez du charbon et tout ce qu’on pourra acheter pour vivre, j’espère que la lettre est bien arrivée à Prague si non, écrivez vous même à „Ochranné sdružení autorské“ Praha-Bubeneč Ul. Dr. A. Bráfa 20., et expliquez que je vous autorise de le faire. J’ai des nouvelles par-ci par-là, aussi on m’a dit encore en secret que j’ai reçu quand même une recompense pour Juliette, le prix a été partagé. Mais tous cela ne pourra pas être envoyé, alors je demanderai de l’envoyer chez vous. Nous sommes bien ici, tout est calme, pas de choses qu’on raconte au Radio, nous sommes en bonne santé et ne manquons de rien. J’ai tâché envoyer la Messe que j’ai ecris et j’espère que vous l’entendrez

 par le Radio. Ici les concerts et les théâtres reprendent et j’espère avoir la representation de fragments de Juliette, de Holland on me demande aussi des nouvelles choses et à Bâle en fevrier c’est le Double Concerto avec M. Sacher. Je ne travaille pas beaucoup mais je m’y mettrai aussi bientôt. Je vous envoie mes meilleurs souvenirs et nous attendons aussi des nouvelles de chez vous, écrivez en français.

                                                           Votre

                                                                       Bohouš

[PŘEKLAD]

[Paříž, prosinec 1939] Basilej[1]

Drazí,

posílám Vám zprávy od nás a přání všeho nejlepšího k Vánocům a do nového roku a Vy moc dobře víte, co bych si přál a co bychom si přáli my všichni. Moc na Vás budeme myslet, tím si můžete být jisti, a u Vás to jistě bude stejné. Svátky budou pro všechny smutné a nezbývá než doufat, že budoucnost bude lepší. Všem Vám přeji hlavně pevné zdraví, a dárky, bez těch se budeme muset pro tentokrát obejít. V jednom dopise do Prahy jsem požádal Autorské sdružení, aby Vám jako každý rok poslali nějaký ten obnos v Kč, které nemohu inkasovat, a Vy si nakoupíte uhlí a vše, co bude možné koupit k živobytí, doufám, že dopis do Prahy přišel, pokud nikoli, napište sami Ochrannému sdružení autorskému, Praha-Bubeneč, ul. Dr. A. Bráfa 20, a vysvětlete jim, že Vás k tomu zplnomocňuji.[2] Tu a tam mám nějaké zprávy, taky mi bylo řečeno, ale je to ještě tajemství, že jsem přeci jen dostal odměnu za Juliettu,[3] cena byla rozdělena. Ale to všechno stejně nebudou moci poslat, tak je požádám, aby to poslali k Vám. My se tady máme dobře, je klid, žádné řeči v rádiu, jsme zdraví a nic nám neschází. Pokusil jsem se poslat tu Mši,[4] co jsem napsal, a doufám, že ji uslyšíte v rádiu. Tady jsou i nadále koncerty i divadlo, doufám, že budou dávat ukázky z Julietty, z Holandska po mně chtěji i nové věci a v Basileji bude v únoru Double-concert s p. Sacherem.[5] Mnoho nepracuji, ale taky se do toho brzy pustím. Velice Vás pozdravuji, a také očekáváme zprávy od vás, pište francouzsky.

                                               Váš

                                                           Bohouš

Très chères.

Je joins mes meilleurs souhaits de bon Noël à ceux de Bohus, notre pensée sera tournée vers vous, mais nous devons espérer en l’avenir et souhaiter que bientôt nous serons tous réunis. Ma sœur va être opérée de l’appendicite, c’est toujours un peu alarmant pour elle qui est toujours d’une santé si fragile, autrement toute la famille petits et grands vont bien et tous les miens demandent de vos bonnes nouvelles et ils vous envoient leurs bons souvenirs. Si vous avez l’occasion d’écrire à nos amis Stana et J. Z. dites leur que nous pensons à eux. Je vous souhaite à toutes deux une bonne santé, et le meilleur de notre cœur est pour vous deux. Je vous embrasse bien affectueusement.

Charlotte Martinu

[PŘEKLAD]

Z nejmilejších,

k těm Bohušovým připojuji svá přání všeho nejlepšího k Vánocům, v myslích budeme při Vás, ovšem musíme doufat v budoucnost a přát si, abychom se brzy všichni shledali. Sestra[6] jde na operaci slepého střeva, takové věci jsou pro ni vždy poněkud znepokojující, když má pořád tak křehké zdraví, jinak je celá rodina, staří i mladí, v pořádku a všichni od nás se na Vás ptají a pozdravují Vás. Budete-li mít příležitost napsat našim přátelům Stáňovi[7] a J. Z.,[8] vyřiďte jim, že na ně myslíme. Oběma Vám[9] přeji pevné zdraví, to nejlepší z našich srdcí je určeno Vám dvěma. Srdečně Vás líbám.

Charlotte Martinů[10]

[1] Od vypuknutí druhé světové války až do svého odchodu z Francie v lednu 1941 posílal BM své dopisy domů do Poličky (a naopak) přes svého přítele Paula Sachera (1906-1999) působícího v Basileji v neutrálním Švýcarsku, eventuálně přes Pavla Deutsche (1897-1994) (Deu 1940-05-29). Proto také v záhlaví dopisu často uvádí švýcarská města (Bâle = Basilej), případně místo či čas odeslání vůbec neuvádí (Popelka 1996, s. 67).

[2] BM byl členem Ochranného sdružení autorského (OSA), avšak tantiémy z okupovaného Československa nemohly být vypláceny v zahraničí. Na základě skladatelových dispozic proto byly tantiémy alespoň částečně propláceny jeho příbuzným v Poličce.

[3] BM poslal partituru opery Juliette, H 253, do skladatelské soutěže vyhlašované Jubilejní nadací Bedřicha Smetany v Brně. Partitura však dorazila do Brna až po uzávěrce a proto nebyla zpočátku hodnocena (PBM Kr 274, 277, 280). Podle informace v tomto dopise však zřejmě byla přece jen BM udělena, o čemž se však v korespondenci jiným adresátům BM nezmiňuje.

[4] Polní mše, H 279, kantáta pro baryton, mužský sbor a orchestr na text Jiřího Muchy (1915-1991) s použitím českých modliteb a žalmů. Věnována československým dobrovolníkům na francouzské frontě. BM na ní pracoval od října do prosince roku 1939. Premiéru měla 28. 2. 1946 v Praze (Halbreich 2007, s. 451).

[5] Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, měl premiéru 9. 2. 1940 v Basileji. Basler Kammerorchester řídil Paul Sacher (1906-1999), jemuž BM skladbu věnoval (Halbreich 2007, s. 275).

[6] Georgette Bécourt (1903-1966), rozená Quennehen.

[7] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[8] Pravděpodobně Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.

[9] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM a Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[10] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.