[Schönenberg] Pátek 30./9 1938.

Drazí,

nemám od Vás žádné zprávy, myslím že asi nemůžete psáti, tak posílám sám dopis abyste byli klidnější. Jsme stále zde ve Ŝvýcarsku[1] a noviny dochází zřídka jsme tu na kopci na samotě a už jsme se včera chystali se vrátit do Paříže protože to vypadalo moc nepěkně. Ale dnes se zdá že se o to o mnoho zlepšilo a že se přece vyhneme tomu nejhoršímu a tak tu ještě zůstneme dokud to půjde, v Paříži beztak by se nedalo nic dělat. [2] Samozřejmě že jsem se přihlásil na legaci v případě konfliktu by mne jistě potřebovali pro nějaké práce i Charlottu.[3] Paříž se zdá že je opuštěna všichni kdo tam neměli co dělat odjíždí na venkov. Z domu nemám žádných zpráv jenom z franc. novin a to je spíše zahraniční politika ale nic od nás, někdy chytneme radio večer ale z toho také se moc nedozvíme. Dnes jsou zprávy o mnoho lepší a zdá se že se to přece urovná smírně ovŝem na náš účet. Vzpomínáme na Vás stále co asi děláte v těchto těžkých dobách, Jsem rád že jsme odjeli z Paříže, tam bylo toho rozčilování až  

přiliŝ mnoho, často až zbytečně, z radia i z novin a hlavně co se mluví po ulicích, a tady jsme aspoň trochu klidní, stejně na průběhu věcí nic nezměníme. Z Ameriky mne žádají abych napsal ihned nějakou skladbu z českých tanců takovou českou suitu,[4] že to ihned provedou[5] máme tam velké sympatie, hrál by je ten houslista Duškin.[6] Zde také se zajímají mnoho o nás a také jsou vŝichni pro nás přes to že to je také německé Ŝvýcarsko. Budete li moci napiŝte aspoň lístek co je u Vás nového a zdali jste zdrávi. Moc na Vás vzpomínáme a posíláme se Charlottou mnoho pozdravů a přání aby už nastaly zase na chvíli lepší doby.

Srdečně Váš

Bohouš.