| Stručný obsah | Nemá zprávy z Poličky; "dnes se zdá že se to o mnoho zlepšilo a že se přece vyhneme nejhoršímu"; ještě zůstanou; přihlásil se na legaci, "v případě konfliktu by mne jistě potřebovali pro nějaké práce i Charlottu"; z Paříže všichni odjíždějí na venkov; zdá se, že dojde k smírnému urovnání, "ovšem na náš účet"; vzpomínají, co dělají doma "v těchto těžkých dobách"; je rád, že není v neklidné Paříži; z Ameriky žádají rychle "skladbu z českých tanců", provedl by Dushkin (Koncertantní svita pro housle a orchestr); sympatie Ameriky i Švýcarska; žádá aspoň o lístek. |
| Diplomatický přepis dopisu | [Schönenberg] Pátek 30./9 1938.
Drazí,
nemám od Vás žádné zprávy, myslím že asi nemůžete psáti, tak posílám sám dopis abyste byli klidnější. Jsme stále zde ve Ŝvýcarsku[1] a noviny dochází zřídka jsme tu na kopci na samotě a už jsme se včera chystali se vrátit do Paříže protože to vypadalo moc nepěkně. Ale dnes se zdá že se o to o mnoho zlepšilo a že se přece vyhneme tomu nejhoršímu a tak tu ještě zůstneme dokud to půjde, v Paříži beztak by se nedalo nic dělat. [2] Samozřejmě že jsem se přihlásil na legaci v případě konfliktu by mne jistě potřebovali pro nějaké práce i Charlottu.[3] Paříž se zdá že je opuštěna všichni kdo tam neměli co dělat odjíždí na venkov. Z domu nemám žádných zpráv jenom z franc. novin a to je spíše zahraniční politika ale nic od nás, někdy chytneme radio večer ale z toho také se moc nedozvíme. Dnes jsou zprávy o mnoho lepší a zdá se že se to přece urovná smírně ovŝem na náš účet. Vzpomínáme na Vás stále co asi děláte v těchto těžkých dobách, Jsem rád že jsme odjeli z Paříže, tam bylo toho rozčilování až
přiliŝ mnoho, často až zbytečně, z radia i z novin a hlavně co se mluví po ulicích, a tady jsme aspoň trochu klidní, stejně na průběhu věcí nic nezměníme. Z Ameriky mne žádají abych napsal ihned nějakou skladbu z českých tanců takovou českou suitu,[4] že to ihned provedou[5] máme tam velké sympatie, hrál by je ten houslista Duškin.[6] Zde také se zajímají mnoho o nás a také jsou vŝichni pro nás přes to že to je také německé Ŝvýcarsko. Budete li moci napiŝte aspoň lístek co je u Vás nového a zdali jste zdrávi. Moc na Vás vzpomínáme a posíláme se Charlottou mnoho pozdravů a přání aby už nastaly zase na chvíli lepší doby.
Srdečně Váš
Bohouš.
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Na pozvání Paula Sachera (1906-1999), švýcarského dirigenta a mecenáše odjíždí manželé Martinů na jeho sídlo Schönenberg na kopci v lesích asi 20 km od Basileje, aby zde BM od 19. 9. 1938 (Mihule 2002, s. 281) mohl pracovat na dokončení Dvojkoncertu pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271. Tuto skladbu si P. Sacher u BM objednal a jemu je i věnována (Halbreich 2007, s. 275). Plánovaný desetidenní pobyt si manželé Martinů o dva týdny prodloužili. Mihule (2002, s. 588) uvádí jako datum jejich návratu do Paříže 14. 10. 1938.
[2] 29. 9. 1938 jednali v Mnichově zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a Německa o dalším osudu Československa, 30. 9. 1938 byla podepsána tzv. Mnichovská dohoda o připojení Sudet k Německu.
[3] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[4] Již začátkem roku 1939 BM dokončil první verzi Koncertantní suity pro housle a orchestr, H 276 I. O pět let později ji revidoval (H276 II), (Halbreich 2007, s. 305).
[5] Koncertantní suita pro housle a orchestr, H 276 I, byla poprvé provedena 7. 4. 1943 v New Yorku (Halbreich 2007, s. 305).
[6] Samuel Dushkin (1891-1976), americký houslista, skladatel a pedagog. Koncertantní suitu pro housle a orchestr, H 276 I, si u BM objednal právě on.
|