[Schönenberg] Středa. [21. 9. 1938]

Drazí,

tak jsme už ve Ŝvýcarsku[1] a je zde krásně jako na jaře, jíme v zahradě a já pracuji venku na terase, máme celou vilu sami pro sebe a jsme tu docela sami na kopci naproti se díváme do Německa tam staví tu obrannou linii a v levo je hranice Francie. A tak jsme zde poměrně klidní a jenom čekáme stále zprávy co se poděje a jak to s námi dopadne, jak o nás rozhodnou v Londýně a jak to přijmeme nebo ne, a co se stane dále.[2] Tak to vŝechno moc klidu nepřidá. Do Prahy asi teď nepojedu, nezařídil bych tam určitě nic a tak to odložím na později až jak to všechno dopadne.[3] Co se děje u Vás? Musí to tam býti také hrozné stále čekat zdali nám nevpadnou do zad. Ani na to raději nemyslet, pokud to jde a doufat že se to přece nějak urovná bez vojny, ovŝem na náš účet to už je asi jisté.

A tak asi se tady zdržíme dále než jsme mysleli zvláŝte potrvá-li tohle krásné počasí.[4] Tak mi piŝte na adresu. B. M. bei Paul Sacher

Schoenenberg

Pa Pratteln/Bâle[5]

Švýcarsko.

Zdržíme se určitě do 1. října a možná i déle podle okolnosti a situace i počasí. Ani člověk nemůže se soustředit stále musí myslet na jedno a totéž a nic v tom nemůže udělat. Piŝte co je u Vás nového a jak se Vám vŝem daří. Oba Vás se Charlotkou[6] moc pozdravujeme a vzpomínáme

Váš Bohouš.

[1] Na pozvání Paula Sachera (1906-1999), švýcarského dirigenta a mecenáše, odjíždí manželé Martinů na jeho sídlo Schönenberg na kopci v lesích asi 20 km od Basileje, aby zde BM od 19. 9. 1938 (Mihule 2002, s. 281) mohl pracovat na dokončení Dvojkoncertu pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271. Tuto skladbu si P. Sacher u BM objednal a jemu je i věnována (Halbreich 2007, s. 275).

[2] O dalším osudu Československa rozhodli zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a Německa 29. 9. 1938 v Mnichově, 30. 9. 1938 byla podepsána tzv. Mnichovská dohoda o připojení Sudet k Německu.

[3] V minulých dopisech BM plánoval cestu do Československa, aby zde získal podporu ke svému záměru vrátit se do Prahy a nastoupit na profesorské místo v mistrovské škole Pražské konzervatoře, které se v příštím roce 1939 mělo uvolnit v souvislosti s odchodem Vítězslava Nováka (1870-1949) do penze.

[4] Plánovaný desetidenní pobyt u Paula Sachera (PBM Kr 246) si manželé Martinů o dva týdny prodloužili. Mihule (2002, s. 588) uvádí jako datum jejich návratu do Paříže 14. 10. 1938.

[5] Bâle je francouzské pojmenování Basileje.

[6] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.