[Paříž] 27.V. [1938]

Drazí,

dopis jsem obdržel a jsem rád že už je u Vás trochu lépe, teď snad i počasí se už ustálí a bude přece jenom alespon trochu pěkně, letos je to jako začarováno už je červen[1] a dosud nebylo pěkného dne, všechno to je zpožděno. Zde se teď nemluví než o Československu a jsou plné noviny byl to pěkný poplach minulý pátek večer,[2] je to opravdu hrozné už snad nebude nikdy pokoj a s Němcema teprve ne ti nemají nikdy dost, chudák p. president[3] moc na něho vzpomínáme co má asi za starosti a ještě dobře že se Masaryk toho všeho nedožil,[4] ačkoli zase možná že by si na nás tak nebyli troufali, on měl ve světě velikou reputaci. Snad se to přece jenom nějak dohodne jen aby nedošlo k nějakému konfliktu bude nás to asi stát hodně. Tak s těmi prázdninami nevím jak to dopadne až jak se to bude utvářet  po těch volbách,[5] rád bych opravdu přijel a doufejme že se to trochu uklidní a že budu moci přijet přece na pár dní.[6] Zde bude koncert české hudby a výstava obrazů a moc věcí pro Československo. Bude se hráti ten koncert pro cymbalo a orchestr, hraje jej paní de Lacour a diriguje jej ta Kaprálová.[7] Pak bude asi také ten nový kvartet u pana Puce,[8] to hraje jedno kvarteto v Bruxelu.[9] S Londýnem také nejsem dosud rozhodnut pojedu-li nebo ne, Charlottě se nějak moc nechce, stojí to teď dost peněz. a zase mě také žádal Kaprál jestli bych tam nedoprovodil tu jeho dcerušku ona tam diriguje tu svoji symfonii

a on nedostal ze školy dovolenou a tak má také strach ji tam pustit samotnou, hradil by mi cestu.[10] Tak jsme všichni tak nerozhodni, nevíme co by bylo nejlíp udělati, ty poměry teď jsou špatné, všechno se stále zdražuje. Rád bych mluvil s p. Osuským[11] o té Praze aby tam pro mne zatlačil ale on teď je jako v kole s tou politikou.[12] Paní Baizové jsem poslal psaní. Už se těším na ty prázdniny trochu si odpočinout.

Moc Vás zdravíme oba.[13]

Váš Bohouš.