[1] Manželé Martinů trávili v srpnu a začátkem září toho roku svou dovolenou ve Vieux Moulin (Mihule 2002, s. 587) – vesnici nedaleko Paříže, bydlišti matky Charlotte Martinů Amicie Quennehen (1866-1948).
[2] Albert Roussel (1869-1937), francouzský hudební skladatel, učitel a přítel BM, zemřel 23. 8. 1937.
[3] Smyčcový sextet, H 224, obdržel v USA cenu Elizabeth Spraque Coolidge Medal za mimořádný přínos komorní hudbě. Jeho provedení v říjnu 1937 v Londýně zmiňuje BM i v následujících dopisech rodině do Poličky (PBM Kr 223, 224). Podle Mihuleho (2002, s. 264) byl v Londýně uveden v listopadu i prosinci 1937.
[4] V programu Národního divadla v Praze očekává BM termín premiéry své nové opery Juliette, H 253. Byla uvedena 16. 3. 1938 (Halbreich 2007, s. 164).
[5] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM si jako šéf opery Národního divadla v Praze u BM premiéru opery Juliette, H 253, pro tuto scénu objednal a jejího nastudování se také sám ujal.
[6] Na podzim toho roku v Paříži nehrála Česká filharmonie ani Orchestr Národního divadla v Praze.
[7] Prodaná nevěsta, opera Bedřicha Smetany.
[8] Lidové noviny, české noviny vycházející roku 1893, ve 30. letech zde BM publikoval své krátké komentáře vesměs o hudebním životě v Paříži. Podle Popelky (1996, s. 52) se zmiňovaný článek BM v Lidových novinách neobjevil.
[9] Nekrolog věnovaný památce svého učitele publikoval BM v La Revue musicale XVIII 1937, č. 178. Podle Popelky (1996, s. 52) vyšel v českém překladu v Tempu XX, 1947-48, s. 21 a v Šafránkově výboru Bohuslav Martinů: Domov, hudba a svět. Praha, 1966, s. 94.
[10] Skladatelova sestra Marie Martinů (1882-1959) sice pilně vystřihovala z tisku články týkající se tvorby BM, často však neopatřovala tyto výstřižky údaji o jejich původu (Popelka 1996, s. 52).
[11] Marii Martinů (1882-1959), sestru a Karolinu Martinů (1855-1944), matku BM.
|