[Vieux Moulin, začátek září 1937]

Drazi,

jsme ještě ve V. Moulin[1] a chystáme se do Paříže ač neradi, protože je tu tak krásně že se nám moc nechce do těch ulic, aut a rámusu. Ale už to také nemůžeme protahovat a myslím že ve středu se vrátíme, tak mi už pište do Paříže. Já jsem se tu opravdu zrestauroval a odpočinul. Jestli pak jste četli o smrti A. Roussela,[2] chudák, to nás to překvapilo. Ani

nevím podrobností. V tom journále co beřeme o tom vůbec nebylo ani slovíčka, tak vidíte že je to na světě všude stejné, pro vrahy a zloděje to mají celé stránky a pro cyklisty ale pro takového člověka ani řádek. Ale stejně budou lidé kteří na něho budou pěkně vzpomínati. Jsem zvědav co bude nového v Paříži. Ten sextett[3] v Londýně bude v říjnu. Co pak oznamují v Národním divadle.[4] Jsem

zvědav jak se Talich[5] rozhodne, také do něho ze vŝech stran buší ale doufám že si také odpočnul. Z toho zájezdu Filharmonie sem asi nebude nic ani Nár. divadlo,[6] což je vlastně lepší pořád s tou jejich Prodanou,[7] s tou už to zde nevytrhnou. Vy to máte špatné stále s těmi nemocemi a počasím. Musím napsat do Lidovek[8] zase článek, myslím o Rousselovi,[9] jestli je čtete tak  

mi schovejte nebo poŝlete ale celou stránku a nebo alespoň s titulem Lid. Noviny nahoře.[10] Zde jsem také pracoval ale teď už zase se do toho budu muset dát jak se patří.

Srdečně Váš

Bohouš.

Je vous embrasse bien affectueusement de tout cœur ainsi que Mammy.

Votre Charlotte Martinu

[PŘEKLAD]

Srdečně pozdravuji Vás i Mammy.[11]

Vaše Charlotte Martinů

[1] Manželé Martinů trávili v srpnu a začátkem září toho roku svou dovolenou ve Vieux Moulin (Mihule 2002, s. 587) – vesnici nedaleko Paříže, bydlišti matky Charlotte Martinů Amicie Quennehen (1866-1948).

[2] Albert Roussel (1869-1937), francouzský hudební skladatel, učitel a přítel BM, zemřel 23. 8. 1937.

[3] Smyčcový sextet, H 224, obdržel v USA cenu Elizabeth Spraque Coolidge Medal za mimořádný přínos komorní hudbě. Jeho provedení v říjnu 1937 v Londýně zmiňuje BM i v následujících dopisech rodině do Poličky (PBM Kr 223, 224). Podle Mihuleho (2002, s. 264) byl v Londýně uveden v listopadu i prosinci 1937.

[4] V programu Národního divadla v Praze očekává BM termín premiéry své nové opery Juliette, H 253. Byla uvedena 16. 3. 1938 (Halbreich 2007, s. 164).

[5] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM si jako šéf opery Národního divadla v Praze u BM premiéru opery Juliette, H 253, pro tuto scénu objednal a jejího nastudování se také sám ujal.

[6] Na podzim toho roku v Paříži nehrála Česká filharmonie ani Orchestr Národního divadla v Praze.

[7] Prodaná nevěsta, opera Bedřicha Smetany.

[8] Lidové noviny, české noviny vycházející roku 1893, ve 30. letech zde BM publikoval své krátké komentáře vesměs o hudebním životě v Paříži. Podle Popelky (1996, s. 52) se zmiňovaný článek BM v Lidových novinách neobjevil.

[9] Nekrolog věnovaný památce svého učitele publikoval BM v La Revue musicale XVIII 1937, č. 178. Podle Popelky (1996, s. 52) vyšel v českém překladu v Tempu XX, 1947-48, s. 21 a v Šafránkově výboru Bohuslav Martinů: Domov, hudba a svět. Praha, 1966, s. 94.    

[10] Skladatelova sestra Marie Martinů (1882-1959) sice pilně vystřihovala z tisku články týkající se tvorby BM, často však neopatřovala tyto výstřižky údaji o jejich původu (Popelka 1996, s. 52).

[11] Marii Martinů (1882-1959), sestru a Karolinu Martinů (1855-1944), matku BM.