Paris 26/V 1937.

Drazí,

dopis jsem obdržel, připravuji teď ten večírek u jednoho Čecha který je trvale v Paříži,[1] bude tam proveden poprve můj nový smyčcovy kvartett,[2] který bude hráti kvarteto z Budapešti, bude to nějaké nádherné, pozvou asi čtyřicet lidí, také snad p. ministra Osuského.[3] Bude to asi 10  června. tak s tím je práce, také možná že si to nechá nahrát na disky.[4]

Zde se udělalo ohromné vedro a už je tu spousta touristu, výstava už je otevřena.[5] Měli byste se zeptat Ŝmídu,[6] zdali přijedou a kdy asi by se rozhodli přijet abychom tady byli a mohli je tu provest. My se asi zde o prázdninách nezdržíme bude to zde moc unavující, vŝude plno lidí a myslím i draho. Tak pojedeme asi na červenec do Vieux Moulin[7] k mamince Charlotty, ten domek je teďka volný a je to skoro v lese tak bych trochu pracoval tam a trochu si odpočinul Na srpen bychom jeli trochu dále.[8] V září tu bude asi Talich[9] s Národním divadlem.[10] Kdyby chtěli přijet v červenci tedy bychom se mo snad vrátili na pár dní do Paříže.

Jak pak posloucháte? Jestli pak už chytáte také cizí stanice? [11]

To je ŝkoda že p. nadporučík[12] odchází, zdali pak najdete někoho jiného, snad Vám zase někoho poŝlou ale jen aby byl takový jako p. nadporučík, to asi nebude. 

S těmi penězi si nedělejte starosti, chtěl jsem jenom něco zkontrolovat v Ochranném sdružení, oni to někdy popletou.[13]

Ten límeček by snad vzal někdo sebou do Paříže jistě že se z Poličky někdo vypraví.[14]

Na tu nadaci se zeptám p. Š.[15] ale ono teď je na legaci těžko se s někým domluvit, k vůli té exposici.

Moc Vás oba srdečně zdravíme

Váš

Bohouš.

[1] Čestmír Puc, český podnikatel žijící v Paříži, kde podporoval umělecké záměry svých krajanů (František Kupka, BM…).

[2] Smyčcový kvartet č. 4, H 256, vznikl na popud Čestmíra Puce a jeho ženě Heleně Pucové jej také BM věnoval. Z plánovaného provedení v salóně Č. Puce však v roce 1937 sešlo, Halbreich (2007, s. 364) uvádí jako datum premiéry 13. červen 1938.

[3] Štefan Osuský (1889-1973), český politik, vyslanec v Paříži.

[4] Podle Mihuleho (2002, s. 275, 567) byl gramofonový záznam Smyčcového kvartetu č. 4, H 256, na této akci vskutu pořízen, na deskách Technisonor No. 259-260 je uložen v archivu dcery manželů Pucových.

[5] Od 25. května do 25. listopadu 1937 se v Paříži konala 20. světová výstava EXPO 1937 zaměřená na umění a techniku v moderním životě.

[6] Rodina Bohuslava Šmída (1895-1982), architekta z Poličky a přítele rodiny Martinů.

[7] Ve Vieux Moulin, vesnici nedaleko Paříže, žila matka Charlotte Martinů (1894-1978) Amicie Quennehen (1866-1948).

[8] Kromě Vieux Moulin, kde strávili manželé Martinů oproti původnímu plánu až druhou polovinu prázdnin, pobývali téměř celý červenec u moře v Equihen, Pas de Calais (Mihule 2002, s. 587).

[9] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[10] Na podzim toho roku v Paříži Orchestr Národního divadla v Praze nehrál.

[11] BM nechal domů do Poličky poslat 400 korun z Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním jako příspěvek na zakoupení rozhlasového přijímače (PBM Kr 211).

[12] Pravděpodobně nájemník v domku rodiny Martinů v Poličce.

[13] V minulém dopise domů (PBM Kr 213) se BM dotazoval na výši zaslané částky z Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním.

[14] Myšleno, že někdo z Poličky navštíví 20. světovou výstavu EXPO 1937 v Paříži.

[15] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM. Prostřednictvím svých kontaktů se BM často snažil pomoci svému bratrovi Františku Martinů (1880-1958) najít práci. O „nadaci“ se v této souvislosti zmiňuje i v dopisech rodině do Poličky PBM Kr 215 a 223.