Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání02.11.1936
PříjemceMartinů, Karolina
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z Centra Bohuslava Martinů v Poličce
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 199
Signatura v IBMMar 1936-11-02
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů přeje matce k svátku; ať si o něj nedělá starosti, „kdo ví, zdali není lépe když budu moci zůstati zde“, teď musí vytrvat; přijde i „zabezpečení“, třebaže „mě v Praze moc nemají rádi“. Velký článek o BM v Revue Musicale od Pierre-Octave Ferrouda (přetištěno z Schweizer Musikzeitung); chce, aby článek vyšel i u nás. BM zná Františka Hálu, vzkaz po Miloši Šafránkovi ohledně MARIÍ. Záležitosti bratra Františka. Píše do OSA, aby rodině poslali „nějaký příspěvek na zimu“. Charlotte Martinů píše česky, přeje Karolině Martinů vše nejlepší k svátku.
Diplomatický přepis dopisu

Paris 2./11 1936.

Milá maminko,

přeji Ti k svátku všechno nejlepší a hlavně si všichni přejeme abys byla zdravá a abys mezi námi ještě dlouho zůstala a byla šťastna a spokojená.[1] To je naše přání všech a chceme také když jsi dosáhla takového stáří abys si už teď co možno nejvíce odpočinula a užila trochu klidu i radostí. Tak si nedělej starosti, hlavně co se mne týče, však ono se to všechno nějak zařídí a kdo ví, zdali není lépe když budu moci zůstati zde, přece jenom je to docela jiné prostředí a pro mne to má větší význam zůstati tady, nikdy člověk neví k čemu je něco dobré.[2] Já bych také byl moc rád kdyby to nebylo tak daleko ale to už nemužeme změnit a když už jsem se na tu cestu jednou dal, tak musím vytrvat. Ostatně přes to že mě v Praze moc nemají rádi, je tam přece jenom už teď mnoho osob vlivných, kteří sledují moji práci a kteří mi v případě mohou svým vlivem pomoci. Tak po té stránce zabezpečení už buď bez starosti, to také přijde.

            Právě teď došel dopis od Vás, děkujeme Vám za přání, Charlotta připíše sama také přání Vám a děkuje Vám za Vaši vzpomínku. [3] Vzpomínali jsme včera že jistě jste se šli podívat k tatínkovi.[4] Jsem rád že jste alespoň Vy slyšeli to vysílání z Brna.[5]

Vyšel o mě velký článek v jednom hudebním

 

časopise švýcarském od toho O. Ferroud[6] franc. skladatele který skončil o prázdninách takovou tragickou smrtí v Maďarsku, byla to jeho poslední práce. [7] / Je to moc pěkné a napíšu si ještě o jedno číslo, to Vám pošlu. Píŝe také o to jak si mne v Americe váží a jak si cení moje věci. Musím to zařídit aby ten článek vyšel také u nás, oni se budou bránit ale nic jim to nepomůže.[8]

            Vzpoměl jsem si že znám jednoho vysokého funkcionáře v katolické partaji.[9] Byl zde a nechal jsem mu vzkázat po p. Šafrankovi[10] že je mi líto že nevyužili více provedení „Marií“ v Národním divadle.[11] Kdo ví zdali by se jeho prostřednictvím nedalo něco dělat pro Fanouše.[12] Poradím se s p. Šafránkem a dopíši mu, Fanouš by ho mohl v Praze navštívit a domluvit se s ním.

            Moc Vás zdravím Váš

Bohouš.

 

Mila Mami

préji Vám všechno nejlepši k vašemu svátku a hlavné hodné zdravi a noc děkuji va prani a zdravi všéchny.

Vaše Charlotte.[13]

 

Píšu současně do Och. sdružení[14] aby Vám poslali nějaký příspěvek na zimu.[15]

 

Věcné poznámky k DP

[1] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM slavila své jmeniny 4. listopadu.

[2] BM se ucházel o profesorské místo po Josefu Sukovi (1874-1935) v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři. Na toto místo byl však vybrán Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.

[3] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM slavila jmeniny ve stejný den jako její tchýně, tj. 4. listopadu.

[4] Myšleno uctění památky zesnulého otce BM Ferdinanda Martinů (1853-1923) u jeho hrobu v předvečer Památky zesnulých (tzv. „Dušiček“).

[5] 20. října 1936 vysílal rozhlas část opery (II. a III. jednání) Divadlo za bránou, H 251 ze Zemského divadla v Brně (PBM Kr 197, 198).

[6] V prosincovém čísle Revue Musicale vyšla rozsáhlá studie Pierre-Octave Ferrouda „Bohuslav Martinů – un grand musicien d´aujourd´hui“, v níž se autor velmi pochvalně vyjadřuje o BM (Mihule 2002, s. 247). Redakcí byl připojen komentář, že se jedná o článek přetištěný z Schweizer Musikzeitung.

[7] Pierre-Octave Ferroud (1900-1936), francouzský hudební skladatel, zahynul při autonehodě 17. srpna 1936, výše uvedená studie v Revue musicale i ve Schweizer Musikzeitschrift vyšla až po jeho tragické smrti.

[8] Český překlad Ferroudova článku nevyšel tehdy ani později (Popelka 1996, s. 45).

[9] František Hála (1893-1952), český kněz a politik, vrcholný představitel Československé strany lidové (viz PBM Kr 205, 206).

[10] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[11] Podle webového archivu Národního divadla v Praze (http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=SeznamPredstaveni.aspx&sz=0&ic=0&ju=588&abc=M&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa , cit 24. 8. 2016) se představení Hry o Marii, H 236 v uvedeném nastudování hrálo v období od 7. 2. do 15. 4. 1936 pouze devětkrát.

[12] František Martinů (1880-1958), bratr BM. Skrze své známosti ve vyšších kruzích se BM pokoušel pomoci svému bratrovi hledat práci.

[13] Rukou Charlotte Martinů, psáno česky.

[14] Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním. V následujícím dopise BM uvádí, že OSA poslal rodině BM v Poličce 1 500 Kč (PBM Kr 200).

[15] Dopsáno rukou BM.

 

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
FixaceRukopis, rukopisné vpisky
Vpisky, přípisyCharlotte Martinů
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Brno
Maďarsko
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 752 (záznam 1 / 0)
další »