Paris 1/10 1936.

Drazí,

dopis došel a jsem rád že jste se dostali na tu premieru, p. Šmíd je moc ochotný a poděkujte mu za mě,[1] byl bych to ovšem sám také moc rád viděl jak to vypadá na scéně a jestli to je vše tak jak jsem si to představoval. Musí to býti veselé a já myslím že na to budou lidi choditi, to se ví když je krásně tak se jde raději do přírody. Teď si to uvykli všude na sobotu a na neděli odejet z města. V Praze také první představení „Marií“ po premieře[2] bylo v neděli[3] a také bylo málo obecenstva. Já doufám že to bude vysíláno radiem a že se mi podaří to zde chytiti. Ostatně myslím že to bude také v Praze. Neunavilo to moc maminku,[4] je to přece jen dost dlouhá cesta. a ta Děkuji současně vŝem v divadle, tam jsou moc pyšní že mají ode mne premieru.[5]

            Co se týče té Prahy, dělají se s tím ohromné tajnosti, nemají asi dobré svědomí.[6] Moc prý měla vliv dr. Alice Masaryková,[7] s kterou se Křička dobře zná. Na každý způsob ministerstvo se přece jenom rozmýšlí a zdá se že až dosud se nic definitivního nestalo ale jak to vypadá tak to asi těžko dostanu a budu muset čekat jeŝtě tři roky, na místo po V. Novákovi,[8] které mi určitě neujde. Je možné že budou ještě všelijaká překvapení, z Prahy dostávám zprávy že se to jmenování K.[9] všeobecně odsuzuje,

zvláště i ti mladí skladatelé jsou rozhořčeni. Tak musíme definítívní rozhodnutí ještě vyčkat. Psal jsem p. Schieszlovi[10] a také i p. presidentovi[11] šla odsud zpráva prostřednictvím p. Šafránka.[12]

Jsem moc zvědav na brněnské kritiky, jak to přijmou.[13] Zde je teď moc krásně, teplo až skoro moc, na práci to škodí, odpoledne jsou docela vedra.

            Pište mi co je u Vás nového a všechny Vás pozdravujeme.

Váš Bohouš.

[1] Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky, zavezl svým automobilem matku a sestru BM na premiéru opery Divadlo za bránou, H 251, která se konala v Zemském divadle v Brně 20. 9. 1936 (Halbreich 2007, s. 161).

[2] Opera Hry o Marii, H 236, měla premiéru v Zemském divadle v Brně 23. 2. 1935, v Praze pak 7. února 1936. Podle archivu ND i podle přiloženého plakátu tamtéž se pražská premiéra uskutečnila opravdu 7. 2. 1936 (srov. http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Predstaveni.aspx&pr=8904&sz=0&fo=000&ju=588&abc=M&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa (cit. 24. 8. 2016)). Halbreich uvádí 6. 2. 1936 (Halbreich 2007, s. 154).

[3] Jedná o první reprízu opery Hry o Marii, H 236, v neděli 9. 2. 1936 v 19:00 hod. (http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Predstaveni.aspx&pr=44028&sz=0&fo=000&ju=588&abc=M&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa ).

[4] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[5] V posledních letech BM premiéroval své opery v brněnském Zemském divadle: Hry o Marii, H 236, (23. 2. 1935), Divadlo za bránou, H 251, (20. 9. 1936) (Halbreich 2007, s. 154, 161).

[6] BM se ucházel o profesorské místo po Josefu Sukovi (1874-1935) v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři. Na toto místo byl však vybrán Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.

[7] Alice Masaryková (1879-1966), dcera Tomáše Garrigue Masaryka.

[8] Vítězslav Novák (1870-1949), český hudební skladatel, pedagog a klavírista.

[9] K. = Křička.

[10] Josef Schieszl (1876-1970), ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. BM jej ve svých dopisech často zmiňuje jako člověka, který se snaží v Praze prosazovat jeho zájmy.

[11] Edvard Beneš (1884-1948) druhý československý prezident.

[12] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[13] BM očekává reakce na premiéru opery Divadlo za bránou, H 251.