| Content | Bohuslav Martinů met Vítězslav Novák, BM is said to have "the best hopes" but professors hesitate; "(Jaroslav) Křička... is going around wherever he can", it depends mainly on the Ministry; Miloš Šafránek and Miloslava Sísová also talked to VN, the Ministry is "well informed" about him; Václav Klofáč promised the MoS that "he will take up the matter himself"; Adolf Klimeš will still talk to VK; BM does not want to get it "by protection"; in the negative case "I won't die from it either", he "cannot miss the job in the next few years"; he advises the family not to worry; JK probably does not want to give it; great interest in the CONCERT FOR CEMBALO (Geneva, Basel, Rome, Prague Radio), probably after the holidays they will invite Marcelle de Lacour; Stanislav Novák would like to come with his wife Frantiska; Mrs Masaryk-Slavíčková "with the two ladies" (daughters Anna and Herbert) would like to spend the holidays with them; she will write to Václav Talich, who will have "the decisive word in the commission". "My eyes are a little sore from the notes" (he composes to JULIET). BM and Charlotte say hello; what is Maria Martinů? |
| Diplomatic transcription of the letter | [Paříž] 3./6. 1936.
Drazí,
dopis jsem obdržel a píši Vám hned, nového není nic zvláštního, potkal jsem tu skladatele Vít. Nováka[1] který je také v komisi konservatoře, ptal jsem se ho jak to vlastně asi dopadne.[2] On říkal že samozřejmě mám největší naděje ale že profesoři se nemohou rozhodnouti aby si to nerozházeli v ústavu s Křičkou a s Karlem,[3] Křička že obíhá kde se to dá, a že to vlastně všechno záleží na ministerstvu jak to se rozhodne. Zkr Zkrátka každý mluví jinak, profesoři čekají na ministerstvo a to čeká na profesory. Mluvil s ním také p. Ŝafránek[4] a sl. Sísová z Nár. listů[5] a oba mu potvrdili že by to byla ostuda, kdybych to místo nedostal, hodně do něho mluvili. Myslím přes to že se budou muset rozhodnouti před prázdninami a na ministerstvu jsou o mě dobře informováni, p. Klofáč[6] slíbil p. Š.[7] že se o tu věc vezme sám. Myslím že byste neměli dělat žádné intervence osobně, když s ním bude mluvit Ada[8] to stačí lépe, to je partaj, ale jinak nechci aby mi potom někdo řekl že jsem to dostal protekcema. Když to nedostanu taky z toho neumřu, neměl jsem od nich nikdy moc a také jsem bez nich vydržel a místo na konservatoři mi nemůže ujít i kdybych měl ještě rok nebo dva čekat. Tak se s tím už tolik neobírejte, děláte si zbytečné myšlenky a starosti, vždyt se přece neztratím i když to nedostanu. Ale myslím že to dopadne všechno dobře, kdyby to Křičkovi chtěli dát tak už mu
mohli dát dávno a už to vlastně před vánocemi jednou odmítli.[9] O ten koncert pro spinet je velký zájem všude, [10] dostal jsem dopisy ze Genevy, z Basileje, z Říma, z Radia v Praze, myslím že pozvou tu pí de Lacour do těch měst po prázdniních. Stáňa[11] psal že by chtěl přijeti s Fanynkou[12] a že pí Masaryková-Slavíčková[13] s oběma slečnami[14] by s námi chtěli jeti někam na prázdniny.[15] Jinak je tu skoro zima, podivné počasí.
Dopíšu ještě Talichovi,[16] ten bude míti rozhodující slovo v komisi aby to trochu postrčil. Trochu mě bolejí oči, z těch not,[17] a také možná ze zimy, jsem rád že už budou prázdniny, že si trochu odpočineme.
Oba Vás srdečně zdravíme, co pak je Mařce?[18] Pořád má ty prsty bolavé?
Váš
Bohouš.
|